Tokamak vzorem pro vrtošivé politiky. Komentář Štěpána Chába
komentář
21.12.2021
Foto: Se svolením Esscom
Popisek: Středová část tokamaku ve Francii
V pražských Kobylisích stojí tokamak. Ten má za cíl vyrábět energii podobně, jako ji vyrábí hvězdy. Tedy formou termojaderné fúze. Pokud by se projekt podařil, vznikne tak neomezená výroba energie a my můžeme vesele přesedlat na elektromobilitu a vzdát se uhlí i dřeva, poslat k ledu plyn. Zahájila by se nikoliv politická, ale přirozená revoluce v energetice.
Ale protože tokamaku a jeho principu rozumím jako koza evoluční biologii, zaměřím se na spolupráci, která kolem tokamaku vznikla a která je fascinující. Takže si to přibližme. Podobný tokamak je také ve Francii. A právě do francouzského tokamaku před týdnem dorazil prototyp jednoho z nejdůležitějších centrálních systémů celého stroje. Ten dodal ruský Rosatom.
„Jde o nejsložitější součást tokamaku, při jejímž vývoji museli ruští vědci použít velmi přesné výpočty a originální technická řešení. Kromě požadavků na spolehlivost a bezpečnost bylo důležité zajištění rovněž velké rozměrové přesnosti kvůli tomu, jak extrémní budou provozní podmínky divertoru,“ uvedl náměstek generálního ředitele ústavu NIIEFA Igor Rodin, který nad projektem drží ochranou ruku. Zařízení se skládá z těla bloku, na které se montují vnější součásti (japonské výroby), vnitřní součásti (evropské výroby) a centrální část (ruské výroby). Do projektu se zapojuje Čína, Evropská unie, Indie, Japonsko, Jižní Korea, Rusko a USA.
A díky spolupráci všech výše uvedených, je celé lidstvo před možností překopat problémy s energetikou a částečně i s životním prostředím. Díky spolupráci, ne díky řevnivosti a přetahování se o zdroje a moc, a stojí tak i před možností zbavit se podivného fanatismu, který se začíná do politiky propisovat jejím zelenáním.
Ale místo toho, aby přední stránky novin plnily zprávy o vývoji tokamaku a naději, že bude skutečně lépe, jsme neustále bičováni tím, co hrozného nám je předurčeno prožít. Cena elektrické energie za poslední rok stoupla o 400 % a to z drtivé části z politického rozhodnutí zezelenat víc než salát. Stejně je to s plynem. Zezelenáme tím, že budeme platit jako mourovatí. Tedy šetřit až do omrzání prstů na nohou. A to přece nedává smysl. Všichni vůkol musí vidět a vidí, že pochybné vrtule a soláry energetickou síť neutáhnou. Všichni musí vidět a vidí, že vrtule a soláry nebudou schopné utáhnout tolik prosazovanou elektromobilitu. A že tedy začne docházet k výpadkům elektřiny i tepla. Lidé si začínají nakupovat domácí elektrocentrály, aby při budoucích výpadcích byli alespoň částečně soběstační a mohli si třeba uvařit. A to rozhodně nevyjadřuje důvěru v plány těch dole v ty nahoře.
Do toho se neustále promítají na první stránky novin úděsné vize války s Ruskem, které přece zbrojí, aby obsadilo Ukrajinu. Ve zprávách se nedodá, že by pro Rusko bylo výhodnější, kdyby si samo na Moskvu hodilo atomovou bombu, jak i prorocky radí naše nová ministryně pro vědu Helena Langšádlová, než se pokusit o okupaci Ukrajiny. To máme jen křik Ukrajiny, která se cítí na mezinárodním poli zapomenutá a ponechaná ve svých vlastních výkalech, a křik USA, kterým je ekonomický střet plný sankcí mezi Evropskou unií a Ruskem vždy po chuti. Hlavně nezačít spolupracovat.
A přitom by novinovým stránkám měly dominovat zprávy o tom, že na tokamaku spolupracují Čína, Evropská unie, Indie, Japonsko, Jižní Korea, Rusko i USA a že výsledkem bude, pokud se vše povede, radikální zlepšení situace celého lidstva. Hned by se lidem s lehčím srdcem platily daně. Nedávat neustále jen prostor těm nejchmurnějším vizím, které nedávají naději a nutí lidi bát se budoucnosti. Státy napříč planetou spolupracují na vývoji tokamaku. Tytéž státy, které se napříč planetou dohadují o rozdělení moci a šermují u toho šavličkami jako banda kluků na pískovišti.

Vložil: Štěpán Cháb