Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Kádrování dětí na školách začalo. A má parametry, které hlava nebere, zato je dobře znají pamětníci normalizace. Pojďme hovořit o školství s učitelem

10.12.2021
Kádrování dětí na školách začalo. A má parametry, které hlava nebere, zato je dobře znají pamětníci normalizace. Pojďme hovořit o školství s učitelem

Foto: Pixabay

Popisek: Ilustrační foto

Možná jste už slyšeli, že Ministerstvo školství (dále MŠMT) v tomto školním roce realizuje tzv. „Národní plán doučování“. Jeho oficiálním cílem je doplnit mezery ve znalostech dětí, k nimž došlo v důsledku distanční výuky na jaře. V rámci tohoto plánu má být dětem poskytnuto bezplatné doučování. Bohužel, tento plán tak úplně národní není, protože není určen pro celý národ, ale jen pro vybrané žáky.

Děti, které se poctivě účastnily distanční výuky, plnily zadané úkoly a učily se na bezplatné doučování rozhodně nárok nemají. Bezplatné doučování z peněz nás všech je určeno jen pro ty, kteří se o to zasloužili. Ministerstvo výslovně stanovilo, že doučováni budou žáci, kteří se distanční výuky neúčastnili, neplnili zadané úkoly, případně žáci, jejichž rodiče se školou v době distanční výuky nespolupracovali. Vrcholem hanebnosti je podmínka, že doučovány mají být pouze děti, jejichž rodiče mají základní vzdělání. Děti středoškoláků a vysokoškoláků mezi těmi, kdo mají právo na bezplatné doučování, uvedeny nejsou. Dochází vám, že jsou děti kádrovány na základě vzdělání svých rodičů? Přesně stejným způsobem byly upřednostňovány děti dělnického původu za komunistů. Jsou stanovena i jiná kritéria, která uvedu níže. Nyní se budu zabývat penězi. Ty jsou, jak známo, až na prvním místě. 

Na kolik taková akce ´zdarma´ přijde?

Na čtyři měsíce doučování, tedy na září až prosinec 2021 Ministerstvo školství vyčlenilo částku 249 843 366,- Kč. Ano, čtete správně. Na doučování žáků, kteří slovy pana Plagy „vypadli ze vzdělávání“ dáme my všichni téměř čtvrt miliardy korun. Za pouhé 4 měsíce. Fotografie, jak takové „vypadnutí ze vzdělávání“ vypadá, najdete třeba v článku „Jak vypadá distanční výuka mezi chudými dětmi“. Jistě jste pochopili, že děti většiny z nás na žádné doučování mít nárok nebudou. Zato nepochybně budou těmi, kdo tento dluh bude splácet.

MŠMT školy rozdělilo do čtyř kategorií podle toho, jak moc ´znevýhodnění´ žáci je navštěvují a také podle šetření České školní inspekce. Nepřekvapí, že kromě počtu žáků, kteří se neúčastnili distanční výuky a ověřování znalostí, se zjišťovalo také vzdělání rodičů žáků. Že by podklady pro kádrování škol jako celku? Je možné, že byla stanovena i jiná kritéria. Ta ovšem neznám. Podle ´potřebnosti´ školy dostaly částky od 148,- Kč do 740,- Kč na žáka. 

Utraťte peníze do posledního haléře!

Částka, kterou MŠMT školám poslalo je tak vysoká, že některé školy tyto peníze ani nemohou utratit. Důvod je jednoduchý – většina dětí na žádné doučování nemá nárok a ti, kteří jej mají o něj často nestojí. Ale úředníci ministerstva školství si vědí rady! Při veřejné debatě 15. 10. 2021 Michal Černý, ředitel Odboru základního vzdělávání a mládeže školám radí, aby „přebytečné peníze“ využily na „stmelovací aktivity“ – tedy výlety, přednášky, návštěvy zábavných akcí atd. Fakticky tím říká: „Utraťte vše do posledního haléře!“ Dokonce dává návod, jak se účetně do „posledního haléře vejít“. To se budou vybrané děti za peníze nás všech zdarma doučovat.

Takový menší problém je, že doučování je dobrovolné a není jisté, zda ´potřebné děti´ na něj budou chodit. Ministerstvo školství doporučuje děti motivovat (například nástěnkou s motivačními citáty) a ideálně získat písemný souhlas rodičů s účastí dítěte na doučovací akci. Abyste to správně pochopili – dáváme jim něco zdarma, tak je musíme poprosit o souhlas – co kdyby nás zase zažalovali u soudu pro lidská práva, třeba s odůvodněním, že chudák Pepíček byl po škole, nebo že jsme jej připravili o osobní volno?

Jinou strategii, jak zajistit, že ´potřebné děti´ budou na doučování chodit, zvolila společnost Člověk v tísni. Ti na to šli od lesa. Místo aby děti chodily na doučování, tak naopak – doučovatelé chodí k dětem domů. Tak se nestane, že žák na doučování nepřijde. Také by se mi líbilo, kdyby mi někdo chodil zdarma doučovat děti až domů. Vám ne? 

Kdo má ´právo na doučování´?

Je pravděpodobné, že děti vás, kdo čtete tento článek, to nebudou. Doučování je určeno převážně dětem rodičů, kteří vzdělání velký význam nepřikládají. Zde je zkrácená ukázka z manuálu pro ředitele škol, jak žáky vybírat. U většiny podmínek je dovětek, že u žáka došlo ke zhoršení výsledků ve vzdělávání:

„Úkolem programu je zajistit přednostní doučování dětem (žákům), kterým hrozí školní neúspěch. (…) S pomocí níže uvedených kritérií lze snadno identifikovat žáky, pro které je program primárně určen – jsou ohroženy školním neúspěchem zejména v důsledku koronakrize (např. se jim nedostávalo dostatečné podpory v rodině, měli špatné materiální zázemí pro účast na výuce nebo mají speciální vzdělávací potřeby, které nemohly být naplňovány). Pro zařazení žáka či žákyně do programu doučování je určující, zda naplňuje jedno nebo více z uvedených kritérií. Identifikaci provádí pedagog na základě svých podkladů a zkušeností. (…) Doplňková kritéria pak pomohou vytipovat žáky k dalšímu zařazení do programu v momentě, kdy klíčová kritéria identifikovala primární skupinu žáků, u nichž již doučování probíhá nebo proběhlo.

 

Základní kritéria:

žák s 20 % a vyšší absencí, který neplnil v odpovídající míře zadané úkoly,

žák, který se neúčastnil distanční výuky,

žák, který opakuje ročník nebo byl hodnocen stupněm „dostatečný“ na konci právě proběhlého školního roku 2020/2021,

žák se speciálními vzdělávacími potřebami, u kterého došlo k pozastavení využívání podpory v době distanční výuky a protiepidemických opatření a současně se u něj projevilo zhoršení výsledků vzdělávání,

žák s odlišným mateřským jazykem, bez dostatečné podpory v rodině, která se odráží ve zhoršení výsledků vzdělávání,

žák, jehož jeden nebo oba rodiče mají nejvýše základní vzdělání,

žák, s jehož zákonnými zástupci bylo obtížné komunikovat zejména v období distanční výuky, což se negativně projevilo ve zhoršení jeho výsledků vzdělávání.

Doplňková kritéria (použijí se, pokud zůstanou volná místa po těch, kteří si to zaslouží nejvíce):

žák z nízkopříjmové rodiny, např. příjemce podpory „Obědy pro děti“, či jiných evidovaných příspěvků v rámci školy,

bez potřebného vybavení pro výuku (učební pomůcky, výtvarné potřeby, vybavení pro tělesnou výchovu),

neúčastní se opakovaně školních akcí kvůli finanční bariéře (výlety, akce aj.),

žák v některém z „přechodových“ ročníků (1. a 2., 5., 6., 9. ročník ZŠ, poslední ročník SŠ).“

 

Za doučování některých dětí učitelé zaplaceno dostanou, za jiné nikoliv

Zdá se vám to nespravedlivé? Mně také. Zvláště ve vztahu k dětem. Dítě nemůže za to, z jaké rodiny pochází. Jenže ono to není spravedlivé ani vůči učitelům. Učitelé, kteří učí na dohodu v rámci Národního plánu doučování, dostávají 250,- Kč na hodinu hrubého.

Jenže na týchž školách jsou učitelé, kteří žáky doučují v rámci svých konzultačních hodin a žádné peníze navíc za doučování nedostávají. Ředitelé cítí, že se pohybují po tenkém ledě ve vztahu k rodičům. Aby předešli konfliktům, ´zajistili´ zbývajícím dětem ve škole doučování tak, že učitelům doporučili doučovat v rámci konzultačních hodin, tedy zdarma. Fakticky se tak dostáváme do situace, že za doučování některých dětí učitelé dostanou zaplaceno a za doučování jiných ne.

Čistě teoreticky – podle ekonomických zákonů – by učitelé měli upřednostňovat první skupinu. Naštěstí tomu tak není a jsem moc rád, že máme mezi sebou spoustu slušných učitelů, kteří bez ohledu na ´doporučení´ Ministerstva školství doučují všechny děti bez rozdílu. A nejedná se jen o jednotlivce. Na všech školách, kde jsem se ptal, mají takových lidí s velkým ´L´ několik. Učitelé vždycky žáky doučovali zdarma v rámci různých ´sezení po škole´. Je fantastické, že to dělají i dnes, kdy jsou finančně motivováni doučovat jen někoho, protože za to dostanou lépe zaplaceno. Za to mají všichni tito lidé moji obrovskou úctu.

Má všechna tato špína i nějaká pozitiva?

Má! Za prvé – uvědomil jsem si, kolik je mezi námi učiteli nezkorumpovatelných kolegů, kteří se svým žákům věnují bez ohledu na to, zda za to dostanou zaplaceno.

Za druhé – Národní plán doučování je pravděpodobně jediný prokazatelný případ zneužití koronakrize k realizaci předem naplánovaných politických záměrů. Toto je citace z dokumentu „Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ z roku 2019, kdy o budoucí koronakrizi ještě nikdo nevěděl:

„Kromě posílení podpůrných pozic doporučujeme vyšší podporu doučování žáků ze znevýhodněného prostředí (financování pedagogů či neziskových organizací), které bude opět zajištěno institucionálně nikoli prostřednictvím dotací (velká administrativní náročnost pro školy a nízká stabilita). Doporučujeme také vymáhat zákaz připlácení rodičů za doučování žáků pedagogy příslušné školy, které je využíváno bohatšími rodiči pro zvýšení připravenosti na přechod do jiných škol a vede k posilovaní nerovností. Reálně lze tento zákaz obcházet, takže je kromě restrikce nutné zároveň pedagogům financovat doučování žáků ze znevýhodněného prostředí.“ (strana 37).

Má smysl kvůli necelým dvěma procentům dětí omezovat všechny ostatní?

Je-li pravdivé tvrzení Ministerstva školství, že ze vzdělávání „vypadlo“ cca 10.000 dětí, pak se bavíme o necelých dvou procentech českých žáků. Pokud se žák neúčastní výuky, existuje paragraf o zanedbání péče o dítě. Nemá-li dítě pastelky či jiné vybavení, jak se uvádí v manuálu MŠMT pro výběr dětí k doučování, je nutno upozornit, že Úřady práce poskytují poměrně velké částky na pomůcky chudých dětí. Stát má i jiné nástroje, jak dětem a rodinám pomoci.

Je otázkou, zdali Národní plán doučování dětem pomáhá, nebo jen maskuje zanedbávání péče o děti v některých rodinách. Když jsem formou doporučeného dopisu vznesl vůči MŠMT připomínku ohledně hledání příčin, proč děti „vypadly ze systému“, nedostal jsem žádnou odpověď.  

Škola by měla všem dětem zajistit rovný přístup a stát by si měl došlápnout na rodiny, které se o své děti nestarají. ´Odborníci´ z neziskovek například argumentují, že někteří rodiče nemají znalosti pro to, aby se se svými dětmi učili. Otázka je, co dělají pro to, aby se se svými dětmi učit mohli? Proč by se nemohli sami učit? Lze připustit, že skutečně nemohou najít práci, protože je nikdo nevezme, ale co jim brání učit se? Naopak mnozí, kteří mají vzdělání, by se s dětmi učili rádi, jenže jsou v práci. Je zvláštní, že stát zohledňuje ´sociální znevýhodnění´, ale zcela ignoruje ´pracovní znevýhodnění´. Ti, kteří pracují, mají na své děti opravdu o 8 hodin méně. 

Radujme se, veselme se, h…o máme, podělme se!

Bude-li toto pokusné ověřování ´úspěšné´ (kdo posoudí, co je to úspěch?), má doučování pokračovat i v příštích letech v rámci Národního plánu obnovy. Národní plán obnovy je společný celoevropský dluh na desítky let dopředu, z něhož mají být financovány nejrůznější aktivity, které s kovidem vůbec nesouvisí, ale jsou prezentovány jako obnova země po kovidu. Mezi ně patří zelené energie, rovnost pohlaví (gender) a třeba i doučování pro ty, kteří o vzdělání vlastně ani nestojí. Ale půjčíme si na to obrovské peníze. Připomíná mi to jeden vtip z období socialismu:

„Co znamená RVHP?“ (Rada Vzájemné Hospodářské Pomoci)

„Radujme se, Veselme se, H…o máme – Podělme se!“

 

QRcode

Vložil: Stanislav Korityák