Katolíku s progresivistou, podejte si ruce, dejte si polibek a oba táhněte do háje zelenýho. Komentář Štěpána Chába
komentář
09.12.2021
Foto: Pixabay
Popisek: Staneme se společností andělíčkářek? Nestaneme se společností andělíčkářek? Prostě z extrému do extrému.
V katolicky pomateném Polsku jedou potratový džihád. Nedovolí potrat prakticky nikomu. Nařízení a rozhodnutí tamního Ústavního soudu je ostré – potrat povolen pouze po znásilnění, po incestu, nebo v situaci, kdy je bezprostředně ohrožen život matky. Ostatní mají utrum. Minulý týden zasedali politici s tím, že schválí dodatek, který by potrat klasifikoval jako vraždu. I s příslušnými paragrafy a posezením v kriminálu. Naštěstí to neprošlo. Katolík zase perlí. Jenže neperlí sám. K němu se přidal progresivista ze Švýcarska a nabízí za úplatu budku k pomalé, ale nebolestivé sebevraždě.
Polský potratový džihád je rozjetý. Plodu byla diagnostikovaná vývojová vada, nemělo lebeční kosti. Porod by nepřežilo, pokud ano, v utrpení by zemřelo hned po něm. Jeho postižení nebylo slučitelné se životem, abych tak řekl. Lékaři nemocnice, kde k diagnostice došlo, přesto odmítli vykonat potrat. S poukázáním na obavu o vlastní živnost, protože by se na ně sesypala katolíky pokřivená legislativa. Strach oprávněný? Žena se potratu domohla v jiné polské nemocnici.
Jiná žena. Jiná nemocnice. Plod s vývojovými vadami a těsně před smrtí. Žena převezena do nemocnice s bolestmi, lékaři k okamžitému potratu ze strachu z pomsty pomatené legislativy nepřistoupili, čekali, až plod zemře. Jenže žena jim při čekání v bolestech zemřela na sepsi. Bojíme se katolického fanatismu, zní z polských nemocnic, jak se zdá. Pomatenost v živém přenosu. Ale máme tu i druhou stranu.
Progrese ve Švýcarsku a Holandsku totiž také jede na plné obrátky. Švýcarský institut asistované sebevraždy ve spolupráci s holandskou soukromou společností přišel s novinkou. S kapslí, do které si lehnete, zmáčknete čudlík a kapsle vás humánně udusí snížením kyslíku a prudkým navýšením dusíku. Prý je to naprosto bezbolestné, do půl minuty jste v bezvědomí a do pár minut v pánu. Proč takový skok v evoluci asistovaných sebevražd? Doposud musel při asistované sebevraždě být lékař, který musel podat klientovi (jak humorné označení) kapalný pentobarbital sodný, který jej (zase bezbolestně) zabil. Zároveň u toho musel být takový klient vyšetřen psychiatrem. A to velmi důkladně. Švýcarům se nejspíš nedostává doktorů smrti, tak se z procesu snažili vyhodit člověka jako složku emoční a tedy chybující.
Lékaře má nahradit umělá inteligence, jak se píše v původním textu, dovolím si citovat: „Naším cílem je vyvinout screeningový systém umělé inteligence, který by stanovil mentální stav člověka. Přirozeně zde panuje velká skepse, zejména ze strany psychiatrů. Ale naše původní koncepční myšlenka je, že dotyčná osoba provede on-line test a obdrží kód pro přístup ke kapsli Sarco.“ Z textu nebylo patrné, zda je snaha vyloučit lidský element zcela, předpokládám, že každý případ bude hodnocen i člověkem, ale směr vyloučit z asistované sebevraždy lidský kontrolní faktor je očividná a svádí k jakémusi továrnímu chápání asistované sebevraždy. Z odlidštění takové pro mnohé kontroverzní služby.
Přičemž je to všechno eko-bio-flexibilní. Kapsli si můžete objednat s dovážkou na vaše vysněné místo smrti. Líbí se vám hájek nad vaším barákem? Trávili jste tam hezké chvilky? Je tam krásný výhled? No tak si tam necháte dovést kapsli na sebevraždu, a až to na vás přijde, vlezete si do ní a zmáčknete čudlík.
Nic proti asistované sebevraždě. Ale stačí, aby člověk vyplnil on-line test a nechal ho vyhodnotit umělou inteligencí? A pokud ta řekne, zcela bez lidských pochodů a emocí a vhledu do člověka a jeho problémů, že sebevražda je schválena, přistaví pak anonymní dělníci institutu asistované sebevraždy mobilní kapsli někam na kopec, kde si klient (jak cynické označení) přeje zemřít. Jediný kontakt s člověkem by pak byl až v okamžiku, kdy by klient ležel v kapsli a musel, to je podmínka, vyjádřit informovaný souhlas na kameru. Pak už by jen stiskl tlačítko a odešel do nebytí. Není to moc? Vím, lepší než utírat zbytky zoufalého člověka z kolejiště. Ale je to v pořádku?
A tak mi přijde, že se plácáme od extrému k extrému. V Polsku restartují středověké chápání práv, stejně jako třeba v Afghánistánu (já vím, trochu nadsazuju, ale segmenty středověku a chápání lidského práva ze středověku to prostě má) a ve Švýcarsku a Holandsku vymýšlí asistovanou sebevraždu tak nějak bez asistence živého a soucitného člověka, který by mohl pochopit, že některé problémy, ne všechny, ale některé určitě, se dají řešit i jinak než dobrovolnou smrtí. Když si promítnu svůj život, sám jsem stál několikrát na mostě a říkal si skoč, nemá to cenu. Ale bál jsem se dopadu. Jako mnozí přede mnou. Ale před on-line dotazníkem bych svou momentální nechuť k životu obhájit určitě dokázal, před psychiatrem, před živým člověkem, už ne.
Vložil: Štěpán Cháb