Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Politická přípravka do škol schválena v tichosti, skoro na tajňačku. Také není divu. Pojďme hovořit o školství s učitelem

05.11.2021
Politická přípravka do škol schválena v tichosti, skoro na tajňačku. Také není divu. Pojďme hovořit o školství s učitelem

Foto: Česká televize

Popisek: Inkluze se nedaří, tak přitvrdíme... Ilustrační foto ze skvělé minisérie Ochránce, která nahlíží na naše školství nebývale realisticky.

KOMENTÁŘ „Devatenáctého října 2020 vláda premiéra Babiše v tichosti schválila ´Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ ´ (dále jen Strategie). Vládní kabinet moc dobře věděl, proč měl ke schválení Strategie využít nouzového stavu. Asi těžko by ministři rodičům vysvětlovali, že právě schválili regulérní zařazení distanční výuky do vzdělávacího systému ČR,“ píše alarmující zvěst učitel Stanislav Korityák ze středočeských Milovic. A pokračuje…

Jinak řečeno – distanční výuka má být zachována i po skončení koronavirové krize nejen pro výuku samotnou, ale i pro komunikaci se žáky (Strategie, str. 32). Na straně 96 se píše, že ověřování efektivity distanční výuky začíná v roce 2021 a má trvat až do roku 2023. Ale pro jistotu byla schválena již nyní, ještě před ověřováním. Co kdyby ji lidé odmítli stejně, jako odmítli inkluzi? Strategie by se ovšem veřejnosti nemusela líbit z vícero důvodů:

Strategie se nezakládá na reálných datech

Ačkoliv tento dokument vypracovala „expertní skupina“, postrádá publikace základní náležitosti odborné práce – především v ní chybí odkazy na zdroje informací, které by dokládaly tvrzení, o něž se autoři opírají, a na jejichž základě Strategii sestavili.

Aby bylo možné alespoň orientačně zjistit, odkud autoři informace převzali, bylo nutné nahlédnout do pracovní verze dokumentu označeného ´Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+´ (dále Hlavní směry), z něhož Strategie vychází. Citovat budu z obou dokumentů. Zvláště Hlavní směry obsahují záměry neslučitelné se zdravým rozumem. Ale co čekat od ´odborníků´, kteří ani nedokázali napsat správné datum titulní strany? Oba dva dokumenty jsou ke stažení ZDE

Sami autoři v Hlavních směrech na straně 50 přiznávají, že nemají potřebné informace, když tvrdí: „Aplikovaný vzdělávací výzkum v ČR v podstatě neexistuje.“ Zmiňují zprávy České školní inspekce. Ty ovšem mnohdy došly k opačným závěrům než expertní skupina. Například dokládají, že využití moderních metod výuky a internetu při výuce má negativní vliv na výsledky žáků (ČŠI, 2018).

Možná proto experti vycházeli z materiálů, které jim připravily různé neziskové organizace jako Romea, Člověk v tísni, SKAV, EDUIn, Eduzměna a jiné. Dalšími ´hodnotnými zdroji informací´ byly kulaté stoly a panelové diskuse v rámci festivalů Anifilm 2019, Bea Game a jiné (Hlavní směry str. 72). Některá jednání, ovšem pouze pro zvané, proběhla za zavřenými dveřmi. Experti často citují sami sebe nebo odkazují na zahraniční literaturu, která s českým školstvím nemá nic společného.

Avšak nejlepší na konec. V Hlavních směrech na str. 56 se autoři pokusili popsat očekávané kompetence, kterých by měli žáci dosáhnout. Svůj výtvor komentují slovy: „Kvalitní zpracování takového úkolu vysoce přesahuje možnosti pracovní skupiny.“

Strategie sleduje především politické a ideologické cíle

Druhým nedostatkem je absence didaktické koncepce a neodbornost. Obojí bylo nahrazeno politickými cíli spolu s ideologií. Ačkoliv autoři stále opakují mantru o „moderních metodách výuky“, žádné nové výukové metody ve Strategii neuvádějí (kromě distanční výuky a tzv. servisního učení, při němž „Žáci v rámci výuky plní potřebu obce.“ – Strategie str. 12). Ve Strategii jsou deklarovány dva základní (strategické) cíle (str. 5). Tytéž strategické cíle najdeme také v Hlavních směrech na str. 15: „Zaměřit vzdělávání více na získání kompetencí pro aktivní občanský, profesní i osobní život.“ Dále pak „Snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání.“

Oba deklarované cíle jsou politicko-ideologického charakteru. Je zajímavé, že zvyšování kvality výuky strategickým cílem není. A kupodivu jím není ani příprava na život ve 21. století, jak tvrdí vláda. Nebo ji tam vidíte? Zamysleme se ale, co se za deklarovanými cíli skrývá.

Prvním cílem je výchova aktivních občanů. Ne náhodou je slovo občanský zařazováno před slova profesní a osobní. Výchovu aktivních občanů zažili mnozí z nás za vlády komunistů. A stále platí: „Aktivní blbec je horší než (třídní) nepřítel.“

Druhý cíl – dosažení ještě větší míry zvýhodňování pro „znevýhodněné“. Znevýhodněným skupinám vláda ve Strategii slibuje dovážení dětí do školy, přednostní přijímání do školek, snížení administrativy při vyřizování obědů zdarma atd. Bezplatné hory a školní pomůcky netřeba zmiňovat (Strategie, str. 47). Samozřejmě jsou tyto podpůrné programy určené jen pro některé. Pracující rodiče o nich žádná neziskovka informovat nebude, neboť nejsou cílovou skupinou.

Sousloví občanské vzdělávání se v dokumentu vyskytuje přibližně stejně často, jako moderní metody výuky, ale na rozdíl od nich je tento cíl podrobně popsán. Občanské vzdělávání má prostoupit veškerou výuku ve škole (Strategie str. 18), ale i zájmovou činnost ve volném čase. K indoktrinaci dětí multikulturní ideologií se výměnou za stabilní dotace již dříve zavázalo vícero organizací, které pracují s dětmi (Strategie str. 38-39). Oficiálně se to nazývá Globální rozvojové vzdělávání Ministerstva zahraničí ČR.  Přitom má jít nejen o vzdělávání dětí, ale i dospělých. Již dnes existují dotované výukové programy, jejichž dotace je vázána na „proškolení“ rodičů souběžně s dětmi (osobně jsem takový program absolvoval).

O tom, co se bude učit, budou rozhodovat žákovské parlamenty

Hlavním problémem schváleného konceptu je však jeho nesmyslnost. Z dokumentu se dozvíme, že má být zachována inkluze. Tento neoblíbený výraz je nahrazen souslovím společné vzdělávání.  I to se ve Strategii opakuje velice často. Autoři připouštějí, že se inkluze příliš nedaří, ale chyba prý podle nich není na straně inkluzivní ideologie – ta je správná. Právě z toho důvodu má být zaveden tzv. střední článek podpory, který dohlédne, aby všechny inovace byly realizovány v souladu s představami premiéra Babiše, ministra Plagy a vlády. Nebo spíše expertů? Jistěže vlády. Vláda dokument schválila, tak ať také za něj nese plnou zodpovědnost!

Proměnit se mají i obsahy vzdělávání – tedy to, co se bude učit. Co se bude učit, mají nově určovat mladí aktivisté ze žákovských parlamentů (Strategie str. 34). Je hrozné, když domyslíme, že
o vzdělávání vašeho dítěte bude rozhodovat jeho „aktivní“ spolužák. Pamatujete si doby, kdy
o budoucnosti studentů na školách rozhodovaly svazácké výbory? A je to tu zase. Doba, kdy bude správný postoj znamenat více než odbornost, se blíží mílovými kroky. Podle Strategie má být „angažovanost“ zohledněna při přijímání na střední a vysoké školy (Strategie str. 40).

A že je podle Strategie nutné zrušit známky a nahradit je formativním hodnocením? To už vlastně ani není důležité. Kdo by je dával, když podle ´expertů´ prosazujících tyto myšlenky budou žáky na základních školách učit studenti středních škol a středoškoláky zase mají učit vysokoškolští studenti (Hlavní směry, str. 41)? Prý to pro ně bude cenná zkušenost a dobrý přivýdělek. Konec konců – odpovědnost za výsledky ve vzdělávání má být přenesena na žáka (Strategie, str. 28).

Celé mi to připomíná tzv. dětskou křížovou výpravu z roku 1212. Tehdy náboženští fanatici (bez posvěcení církve) vyslali do boje proti muslimům výpravu sestavenou z dětí, neboť byli přesvědčeni, že zlo mohou porazit jen ´čisté bytosti´. I oni přenesli zodpovědnost na děti. Jak se dalo očekávat, výprava skončila katastrofou. Většina dětí zahynula nebo byla prodána do otroctví. Obávám se, že máme co do činění s obdobnými fanatiky. Jen se nejedná o fanatiky náboženské, nýbrž levicové. Jak je vidět, nemají sice pevné argumenty, zato mají pro své ´pevné přesvědčení´ posvěcení vlády.

 

Vložil: Stanislav Korityák