Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2022

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Krokodýlové jsou skuteční přežívající draci z pravěku naší Země. Dobře utajené příšery - seriál Krajských listů, díl dvacátý

02.10.2021
Krokodýlové jsou skuteční přežívající draci z pravěku naší Země. Dobře utajené příšery - seriál Krajských listů, díl dvacátý

Foto: Vojtěch Alberto Sláma (stejně jako snímky v článku)

Popisek: Pánem řeky Segamy je téměř jedno století gigantický krokodýl jménem Palang. Můj průvodce na snímku drží za čelist menšího krokodýla, kterého možná Palang zabil při obraně svého teritoria.

Naše planeta je daleko tajemnější, než si myslíme. Mezi pralesními stromy se ještě dnes možná plíží vědě doposud neznámé velké šelmy a v měsíčných nocích se třepotají velcí vampýři s hrozivým rohem na čenichu, kteří patří k největším letounům světa. Domorodci však mluví o létajících tvorech daleko větších a krvežíznivějších. A co se teprve hemží pod hladinami tropických řek a jezer? Vítejte na stezkách oblud, kterými vás bude provádět spisovatel a kryptozoolog Vojtěch Alberto Sláma.

V posledním dílu seriálu o tajemných tvorech se dnes vydáme za skutečnými přežívajícími draky. Z pravěku naší Země na nás cení zuby krokodýlové. Ti největší z nich žijí v řece Segama na severu asijského ostrova Borneo. Největším známým exemplářem z minulého století byl krokodýl, jehož délku změřil místní majitel gumovníkové plantáže James Montgomery. Tento chrabrý muž pozoroval lidožravé monstrum, uctívané domorodci, již mnohokrát. Jednou, když nestvůru omrzelo ležet na písčině u řeky, změřil farmář otisk jejího těla. Zjistil šokující skutečnost – příšera svou délkou přesáhla magickou hranici deseti metrů. Při této velikosti musela krokodýlí obluda jistě vážit nejméně tři tuny, a to už je téměř váha tyrannosaura!

Kostra tohoto giganta už dávno leží na dně Segamy. Zdá se však, že mu v řece vyrostl zdatný nástupce. Během mé expedice po Segamě v roce 2001 mi o něm vyprávěl můj průvodce. Více než desetimetrový legendární krokodýl se jmenuje Palang a je nekorunovaným králem řeky. Průvodce tvrdil, že ho během svého dlouhého života (bylo mu tehdy asi osmdesát let) viděl čtyřikrát. Příšerný Palang je údajně chronicky lidožravý a jednu dobu byl na dolním toku řeky dokonce uctíván jako říční démon. O tomto lidožravém monstru také před časem psal nedávno zesnulý český kryptozoolog Jaroslav Mareš. Ve své knize Detektivem v říši zvířat velmi poutavě vylíčil setkání s tímto obávaným gigantem tváří v tvář.

 

Obyvatelé tropů musí dávat při koupání hodně velký pozor. Každý rok padne za oběť krokodýlům více než dva tisíce lidských životů.

Obyvatelé tropů musí dávat při koupání hodně velký pozor. Každý rok padne za oběť krokodýlům více než dva tisíce lidských životů.

Za dalšími monstrózními krokodýly se musíme vypravit na jiný velký ostrov. Tentokrát to bude africký Madagaskar. Fosilní kosti obrovského krokodýla rodu Crocodylus popsali poprvé na ostrově zoologové Vaillant a Grandier. Pro jeho masivní stavbu těla a desetimetrovou délku mu v roce 1872 přisoudili druhové jméno robustus. Crocodylus robustus byl opravdu velkým plazem, takže by pro něj byl člověk jediným soustem. Zajímavější je však jiná skutečnost. V sedmdesátých letech minulého století přišli francouzští herpetologové se zajímavou myšlenkou. Jejich kontroverzní teorie si pohrává s představou, že stále se tenčící populace madagaskarských krokodýlů vlastně nepatří k druhu krokodýl nilský (Crocodylus niloticus), jak se obecně domníváme, ale že jde o přežívající jedince gigantického druhu Crocodylus robustus. Pokud by se tyto teorie potvrdily, šlo by zcela jistě o prvotřídní zoologickou senzaci! Madagaskarští krokodýlové se navíc chovají poněkud jinak, než běžné exempláře krokodýlů nilských, a dokonce obsadili jeskyně, což je pro tyto plazy zcela ojedinělý biotop. S podobným příkladem 'jeskynních krokodýlů' se totiž nesetkáme na žádném jiném místě na světě.

Madagaskarských krokodýlů ubývá závratným tempem a je docela možné, že nám před očima zmizí jeden z největších predátorů naší planety, aniž to někdo vůbec zaregistruje. Madagaskarští krokodýlové sloužili před dávnými časy jako vykonavatelé pochybné spravedlnosti. Aby se obviněný očistil ať už ze skutečných, či vykonstruovaných obvinění, musel přeplavat hladinu posvátného rybníka, který se hemžil krokodýly, z nichž někteří dorůstali obrovských rozměrů. Je jasné, že 'soudci', zvyklí na pravidelný přísun masa, zpravidla vynesli svůj krvavý rozsudek velmi rychle. Pokud se však obviněnému přesto podařilo dosáhnout břehu, byl uznán nevinným; pokud mu posvátní krokodýli ukousli ruku či nohu, byl uznán vinným pouze částečně.

 

Zuby obřího krokodýla vzbuzují respekt i dlouho po smrti

Zuby obřího krokodýla vzbuzují respekt i dlouho po smrti

Další 'krokodýlí kauza' však už přece jenom trochu zavání mytologií. Mzintlavský dravý kůň je podle domorodců, žijících u stejnojmenné africké řeky, dvacetimetrový dravec s hlavou koně a tělem gigantického krokodýla. Netvor už údajně sežral mnoho lidí, a na jeho zabití byl dokonce vyslán vojenský oddíl. Vojáci se vrátili s nepořízenou, ale jejich velitel tvrdil, že na břehu našli stopy po zápasu s velkým vodním netvorem. Podle některých kryptozoologů by se mohlo jednat o přežívajícího dravého pravěkého mosasaura. Jiným a docela prostým vysvětlením by mohl být obrovský exemplář již zmíněného krokodýla nilského, který se občas stává obávaným lidožroutem. Nikdo však neví, co si počít s charakteristickou koňskou hlavu netvora od řeky Mzintlava.

Jiný říční drak byl údajně spatřen u řeky Kan v květnu roku 1931. Místní obyvatelé prý byli přesvědčeni, že záplavy způsobil drakův hněv, a přáli si ho usmířit nabízením oběti. Prozaičtějším vysvětlením by bylo objevení velmi vzácného aligátora čínského (Alligator sinensis), který se v této řece mohl v třicátých letech náhodně objevit. Možná to byl mimořádně vzrostlý exemplář, který na přihlížející lidi, kteří do té doby takového plaza v životě neviděli, udělal velký dojem. Aligátor čínský je skutečně pozoruhodný brach, kterého vědecký svět zná až od roku 1879, kdy byl oficiálně popsán. Před zimním chladným obdobím vylézá aligátor na břeh, kde si vyhloubí mělkou jámu, aby v klidu přečkal nepřízeň počasí. Není možné, že by na jaře probuzené zvíře, šinoucí se k řece, mohlo vyvolat mezi pověrčivými čínskými rolníky slušný poprask?

 

Vojtěch Alberto Sláma

Vložil: Vojtěch Alberto Sláma