Zítra se rozhodne. Nový kancléř a ´zlaté zelené strašidlo´… Ani v Německu nehrají před volbami fér. Okénko ´ven´ Miloše Horkého

Foto: Phototek (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Olaf Scholz

Horkým favoritem v německých volbách v neděli 26. září 2021 – po letech vlády CDU/CSU - je člen SPD Olaf Scholz, současný spolkový ministr financí. Co by českou kotlinu mohlo čekat v případě, když bude Olaf Scholz zvolen spolkovým kancléřem? I my máme své favority, ať už je to ´slušná ódeeska´ s Petrem Fialou, strana Pirátů vedená Ivanem Bartošem, anebo strana ANO, jež představuje současné vedení státu s Andrejem Babišem a Alenou Schillerovou.

Jistě, naši politici si občas stěžují, že naše předvolební kampaň je vedena nevybíravými prostředky, jako naposledy Piráti. Opozice však Andreje Babiše taky nešetří: Tvrzení, že „ANO si kupuje předvolební průzkumy“, je jasná podpásovka, protože od začátku roku vládla průzkumům opozice, a ANO se dostalo na špici teprve před pár týdny.

Scholz s nervy na pochodu?

Ani v Německu se nehraje zrovna v rukavičkách. Kontrolní orgán ministerstva spravedlnosti začal několik týdnů před volbami prohledávat sídlo agentury FIU, což je speciální jednotka celních orgánů, která je zodpovědná za boj proti praní špinavých peněz. FIU, která spadá pod ministerstvo financí, údajně nepředala policii a justici tipy od bank týkající se praní špinavých peněz. Cílem celé akce však může být právě kandidát SPD na křeslu kancléře Scholz, současný ministr financí, který se tak dostal do politického ohně. Finanční politik FDP Toncar řekl tiskové agentuře DPA: „Scholzova kritika hledání na ministerstvu financí je zcela mimo mísu. Svědčí to jen o tom, že ministr financí má nervy na pochodu.“ Jako by ta slova vypadla z pera našich ´expertů na všechno´.

V televizních debatách si Scholz vedl dobře

Ať už se vítězem českých voleb stane kterákoliv strana, všechny se budou muset vyrovnat s tím, jak dopadnou volby v Německu. Varovným signálem už dnes mohou být propadající se prodeje škodovky.

ČR montovnou Evropy, zaplať pánbu

Mnoho našich odborníků si naříká, že jsme ´17. spolkovou zemí Německa´, popřípadě ´montovnou Evropy´. Dosud nejsme novou zemí SRN a pokud jsme snad ´montovnou Evropy´, zaplať pámbu za to, lidé aspoň mají práci. Zaměstnanci Škodovky se dokonce úrovní svých mezd blíží úrovni mezd v Německu.

Mnohem větší význam pro nás a konkrétně pro naše politiky, bude mít role, kterou nový vítěz německých voleb hodlá sehrávat jako lídr země v Evropské unii. Nový spolkový kancléř se svým potenciálem země s téměř 20 % populace EU a jako nejsilnější ekonomický hráč bude jistě posilovat vedoucí úlohu Německa v rámci EU. Jde o to, co naši politici mohou od nového kancléře očekávat, a tedy s čím a s kým se naše nová politická reprezentace bude setkávat několik dalších let. 

Bude Scholz nový kancléř? V Bruselu tají dech...

Jak to doopravdy vypadá v EU

Oprostíme se od našich vnitropolitických hrátek a soustřeďme se na to, co na nás Evropa v čele s největším ekonomickým hráčem chystá. Na pořad jednání se totiž dostala i otázka, která je hojně propíraná i u nás: Častým argumentem opozice je, že premiér Babiš zadlužuje zemi a Česko spěje k finančnímu kolapsu. Dokonce v rámci lítého předvolebního boje o hlasy jsou vyslovovány recepty, jak oddlužit stát apod. Nemá cenu se k takovým politickým floskulím vyjadřovat, ale jaká je situace v Evropské unii?

Na neformálním zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci ve dnech 10. až 11. září ve slovinském Brdu se kromě jiného řešila právě tato otázka. Jakýsi letitý předpis ještě z Maastrichtu, požaduje limit zadlužení zemí EU ve výši 60 % hrubého národního produktu, současná průměrná míra zadlužení zemí EU je kolem 100 %. Česká republika je zadlužena asi 45 %, s tím, že by dluh v roce 2024 měl stoupnout na 55 %.

Rada pro hospodářské a finanční věci je ve slangu EU rada ministrů financí a centrálních bankéřů. Francie na této Radě vystoupila s požadavkem na podstatnou změnu pravidel výpočtu tohoto zadlužení.

Řeknete si - dluh je dluh, tak jaká změna pravidel?

Jde totiž o to, jak se budou dluhy započítávat do výše uvedeného maastrichtského limitu. V bruselském slangu se tomu říká: Reforma dluhových pravidel pro Eurozónu. Bruno Le Maire, francouzský superministr hospodářství a financí, dal nezvykle jasně najevo, že Francie chce tato pravidla zásadně reformovat. Německý ministr financí Scholl - vzhledem k nadcházejícím volbám - se odmítl k takovému návrhu vyjádřit. Avšak návrh už je tu: vysoce zadlužené země, jako je Itálie, Francie, ale i Belgie, Španělsko a Portugalsko prosazují, aby ´některé´ investice byly v budoucnu vyloučeny z výpočtu schodků a státního dluhu.

Tyto ´některé´ investice, jež by se neměly započítávat do zadlužení státu, by měly - podle superministra Le Maireho - být investicemi ´zelenými´, budou to investice do ochrany klimatu.

Takže Evropa či jednotlivé státy budou zadluženy až po uši, ale do výkazů zapíšeme - 60% (podle Maastrichtu).

Tady tento scénář má už i svůj název: ´Zlaté zelené pravidlo´. Zástupci bruselského think tanku Bruegel představili shromážděným ministrům tento svůj návrh. Podle tohoto zeleného pravidla by se při výpočtu státního dluhu a rozpočtových schodků neměly v budoucnu zohledňovat právě ´čisté investice do ochrany klimatu´. Za zavřenými dveřmi však sami účastníci Hospodářské rady varovali před nebezpečím, že by všechny možné investice mohly být označeny za investice do ochrany klimatu. Tento návrh francouzského ministra bude široce diskutován - po německých volbách.

Pokud Olaf Scholz vyhraje volby, jak se postaví k ´Zlatému zelenému pravidlu´? 

Rozpočtová odpovědnost

Zadluženost je natolik ožehavá věc, že i v této rané fázi vyvolala reakci mezi zeměmi tzv. rozpočtové odpovědnosti. Skupina zemí - Rakousko, Dánsko, Finsko, Lotyšsko, Nizozemsko, Švédsko a Slovensko - napsala EK dopis, ve kterém vyzývají k zachování fiskální udržitelnosti členských států eurozóny nebo Evropské unie jako celku.

S pocitem úlevy jsme našli mezi signatáři dopisu i podpis Aleny Schillerové.

Avšak - komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Paolo Gentiloni i místopředseda Komise odpovědný za hospodářské záležitosti Valdis Dombrovskis na okraj zasedání sdělili, že Komise EU, která dodržování pravidel sleduje, již hledá způsoby, jak ´Zlaté zelené pravidlo´ v roce 2023 uvést v platnost.

Jak pak by se postavila ODS k návrhu francouzského superministra? A jak by se zachovali Piráti?

Vložil: Miloš Horký