Papež se ve slovenském Luníku IX setká s věřícími, kteří žijí po pás v odpadcích. Zato ale budou očkovaní. Svět Tomáše Koloce
komentář
12.09.2021
Foto: Tomáš Koloc (stejně jako snímky v textu)
Popisek: Košický Luník IX po česku (stejně jako v textu)
Dnes je první den návštěvy Jeho Svatosti na Slovensku. Konkrétně Jeho Svatosti katolicky křesťanské – protože na současné Zeměkouli máme ještě jednu Jeho Svatost: vadžrajánově buddhistickou. Úřad katolicky křesťanské Svatosti před časem vyhlásil, že se Svatost bude nadále setkávat jen s lidmi očkovanými proti covidu. Toho, co všechno toto prohlášení a papežova cesta na Slovensko vyvolaly, se bude týkat dnešní text.
Rozhodnutí katolické Svatosti vzbudilo členitý ohlas ve veřejnosti, včetně dalšího do mé rozsáhlé sbírky československých lidových vtipů. Podle něj to odteď budou mít katolíci rozdělené:
ti očkovaní se budou setkávat s papežem Františkem,
ti očkovaní AstrouZenecou se budou setkávat s papežem Janem Pavlem II.,
a ti neočkovaní se budou setkávat s papežem Benediktem XVI. protože na něj od jeho odstoupení prý kašle každej – a pořád žije.
Nevím, do které z těchto skupin budu nakonec patřit já, ale jako římský katolík musím říct, že způsob, jakým se naše církev zapojila do očkovací kampaně, mě nutí k zamyšlení se nad podobenstvím o zlatém teleti. Prosazování jediného myšlenkového směru, jednotná masovost a doktrinářská misijnost – tedy právě ty rysy, které mě v církvi vždy nejvíc odpuzovaly – v souvislosti s covidem narostly rekordním způsobem. V Rakousku se očkuje v hlavním svatostánku celé země, primariátní katedrále svatého Štěpána, která byla postavena paralelně s pražskou katedrálou svatého Víta a má ve své zemi stejný význam.
Církev na celém světě se dokonce vzdala některých zavedených rituálů jako je ponoření rukou do vody při příchodu a odchodu z kostela a potřásání rukou s lidmi, s nimiž se na mši potkám, na znamení lidského bratrství. (Konkurují tak velkým firmám jako je Facebook a Google, které přijaly rozhodnutí, že zaměstnanci, kteří se do října 2021 nedají očkovat, se po lockdownu nesmějí vrátit do jejich kanceláří – anebo hudební skupině Offspring, která přes svou manifestovanou punkovost vyhodila bubeníka Peta Paradu; přestože očkování neodmítl, ale trpí autoimunitním syndromem, který mu očkování neumožňuje.)
Na druhou stranu: ve velké organizaci je shora dolů daleko. Jeden z kněží z našeho předměstského kostela, který existenci covidu nezpochybňuje (ani nemůže, jeho kolega, kněz bezdomovců, na něj zemřel), ale vnímá ho jen jako jeden z jevů stávající apokalypsy a hlavně věří v boží pomoc – po celou dobu lockdownu, kdy byly kostely uzavřené, poskytoval všechny úkony a útěchu u sebe na faře, a u vědomí, že kromě těla může trpět i duše, s věřícími mluvil bez roušky – pod níž není vidět, zda se na tebe druhý směje či zda se mu při smutném vyprávění chvějí rty…
Vysokoklerikální tým následovníka Ježíše Krista (který proslul tím, že se stýkal zejména s nemocnými) a následovník sám si zřejmě uvědomil, že vyvolal bouři, kterou se Vatikán pokouší zažehnat různými způsoby. Na Slovensku nakonec zvolil cestu královny Koloběžky První (ani nejela ani nešla, ani neoblečená ani nahá…) – a týden před návštěvou rozhodnutí změnil s tím, že na setkání s papežem se (podle dnešní odborné terminologie, kterou už pomalu přejímají i média) kromě ´očkovanců´ smějí webově přihlásit i ´negativní testovanci´ a ´prodělanci´ (to nejsou ti, co prodělali peníze, nýbrž ti, kdo mají potvrzení o prodělaném covidu). Vzhledem k tomu, že tito ´věřící druhého řádu´ se nesměli registrovat na původních stránkách, ale na speciálním serveru, který pro ně byl spuštěn až v pondělí, nemají na katolickém Slovensku, kde papeže chce vidět každý, faktickou šanci.
Kromě covidového rozměru má slovenská cesta současného papeže (který je jinak sociálně velmi otevřený, prohlašuje, že nad nedotknutelností majetku stojí důstojný život chudých a během první vlny lockdownu, kdy chudý evropský jih bez výdělku začala rabovat a zadlužovat se u mafie, přišel papež s požadavkem na nepodmíněný základní příjem v celé Evropě – který nakonec prosadil jen ve Španělsku) i další rozměry, které jsou ideální látkou pro humoristy. Slovensko totiž návštěvu, která je slovenskými školami vykazovaná jako účast na exkurzi, a za níž jen v oblasti bezpečnosti papeže už zaplatilo 7, 6 milionu euro, pojalo tak trochu ve stylu slavných cest carevny Kateřiny Veliké, které organizoval kníže Potěmkin, anebo Gogolovy návštěvy ‘revizora‘ Chlestakova. Od chvíle, kdy byla papežova návštěva jistá, se začalo s opravami všech míst, které papež navštíví, včetně silnic, po nichž pojede. Narychlo se tak opravuje všechno – včetně slavného slumového romského sídliště v Košicích Luník IX, ekvivalentu našeho mosteckého Chánova. Uprostřed tamní nejslavnější slovenské no-go-zóny, kde jsou – nejede-li tam právě papež – běžně k vidění vypálené celé panelové domy a odpadků je místy po pás, dostane papež obrazy blahoslaveného Zefirína a Emílie, španělských Romů, kteří byli Frankovým režimem umučeni během španělské občanské války.
Mluvě o Revizorovi: obyvatelé Prešova, který papež navštíví v úterý 14. září, se zase těší, že se ten den s revizory nepotkají (a díky tomu jim nevzroste míra exekucí, které jsou na Slovensku stejně likvidační jako u nás, a nejčastěji začínají opomenutým lístkem na MHD). Ten den bude totiž prešovská MHD zdarma. Jaká to osvícenost v době, kdy mají všechnu městskou hromadnou dopravu celoročně zdarma cestující v těchto evropských městech: Aubagne, Bar-le-Duc, Boulogne-Billancourt, Castres, Colomiers, Compiègne, Figeac, Frýdek-Místek, Gibraltar, Hasselt, Hořovice, Châteauroux, Iliupolis, Issoudun, Keila, Kiruna, Libourne, Manises, Manosque, Mariehamn, Mons, Moskva-Čeremuški, Nova Gorica, Övertorneå, Ploješť, Vitré, Żory, ba i v estonském hlavní městě Tallinn (které i díky tomu získalo titul zeleného města Evropy) – ale i na území celého státu Lucembursko!
Shrnuto a podtrženo to vypadá, jako by Bůh papežovu návštěvu na Slovensku zamýšlel jako jednu velikou přehlídku všech Potěmkinových vesnic a potěmkiniád vůbec nejen na Slovensku a v římskokatolické církvi – ale i v celé Evropě a na celém světě…
Vložil: Tomáš Koloc