Vyzývám všechny státy, aby zajistily dostatečné kvóty pro uprchlíky, pravila předsedkyně Evropské komise. Komentář Štěpána Chába
komentář
26.08.2021
Foto: Evropská komise
Popisek: Předsedkyně Evropské komise Uršula Leyenová
Česká pirátka z Bruselu Markéta Gregorová volá po větší finanční pomoci pro Afghánistán. Je prý zděšena, jak se tálibové chovají k některým novinářům a kolaborantům s EU. Hrozí podle ní také nová migrační vlna. Hodně ovlivnit to může prý i Česká republika. Jak?
„Jsem zděšená, jak tálibánci zacházejí s novináři a s některými spolupracovníky Evropské unie. Objevují se zprávy o týrání či mučivém zabíjení. To nesmíme dopustit. Lidé, se kterými jsme spolupracovali, jsou také naší zodpovědností. Pomáhat umíme, zvládli jsme pomoc Bělorusům. Je naší povinností teď na oplátku pomoci těm, kteří pomáhali nám,“ apeluje Gregorová. Europoslankyně ovšem ve svém veskrze lidském apelu zcela pomíjí mentalitu Afghánců, kteří za posledních dvacet let ukázali jediné – peníze se z velké části rozkradou, projdou pracím mechanismem korupce a staví si za ně potentáti luxusní vily. Reálná pomoc Afgháncům je naprosto minimální. A tak dál budeme s vlastní finanční krizí na krku posílat teď už novým afghánským potentátům peníze na jejich další a další luxus? Ne, obyčejné Afghánce nepodpoříme.
Je podle ní nutné také sledovat bezpečnostní situaci v regionu a asistovat, kde je potřeba. Podle odhadů Pirátů už nyní potřebuje humanitární pomoc asi polovina Afghánců. „Není vyloučena ani migrační vlna, a právě na prevenci nelegální migrace se musejí podílet i mimoevropské země. To bude úkol nejenom pro nás, ale pro celou Evropskou unii,“ dodává Gregorová. Velký vliv by na celou situaci podle ní mohla mít i Česká republika a její předsednictví Rady EU, které začíná ani ne za rok. A já bych doporučil pro nadcházející předsednictví (jako kdybychom předsednictvím získali nějakou moc a mohli o čemkoliv rozhodovat) nastolit téma nevměšování. Naprostého. Nechme Afghánistán Afghánistánem. Je svůj a sám se musí postarat o svůj další osud. To je to nejlepší, co pro něj můžeme udělat.
Co se týká migrace? Mimo území Afghánistánu je už léta na 7 milionů Afghánců. Jejich příchodu může bránit ani ne tolik placení výpalného (komukoliv) na nevypuštění handgranátu migrační vlny, ale azylová politika států Evropské unie, která musí být přísná a pečlivá. Ale tam už máme jasno. Předsedkyně Evropské komise, nepoučena nezdarem předchozí migrační vlny a zhoršující se bezpečnostní situací v cílových zemích migrantů, už otevírá náruč a ke stejné činnosti vyzývá všechny státu unie i její obyvatele. Prosím, přijímejte Afghánce.
„Vyzývám všechny státy, které se zúčastnily afghánských misí, Evropany a další, aby zajistily dostatečné kvóty pro uprchlíky a bezpečné cesty, abychom společně mohli vyhovět těm, kdo potřebují ochranu,“ řekla předsedkyně Evropské komise Leyenová novinářům. Jenže ochranu začnou potřebovat všichni, kdo mají dvě nohy a uši.
Mezitím se bojuje s Běloruskem. Tamní tyran Lukašenko se jal proti eurounijním sankcím bojovat s kuráží. Začal do Běloruska přepravovat migranty a přepouští je za ozbrojeného doprovodu do Litvy a Polska, tedy členských zemí unie. Litva hovoří o humanitární krizi. A staví ploty. Ploty by rádo stavělo i Polsko, ale to je za to kritizováno.
Obzvláště humorně v tomto ohledu vyzněl článek na iRozhlasu, kde se za pomoci toho nejhrubšího emočního dojení tématu poukazuje na to, že mezi běloruskými a polskými hranicemi je ostrůvek naplněný Afghánci, kteří nemohou tam a ani tam. Polsko je v článku vylíčené jako bezcitný stroj protimigrační politiky, přičemž není zmíněné, že cesta z Afghánistánu do Polska je plná bezpečných zemí, kde lze žádat o azyl. Takže příchod afghánských migrantů porušuje Dublinskou dohodu, která stanovuje, že migrant je povinen žádat o azyl v první bezpečné zemi. Ne se procpávat kontinenty k tomu nejštědřejšímu sociálnímu systému. Polsko nechce k migrantům pustit neziskové organizace, které by migrantům daly právní zastupování a do Polska je prostě dostaly. Polsko tím jedná v rámci mezinárodních dohod. A ano, pokud Afghánce vpustí, ustoupí Lukašenkovu nátlaku, ustoupí z ctění mezinárodní dohody, bude jednat nelegálně. A takový vzkaz přijmou statisíce Afghánců s nadšením. Unie zase otevřela brány, hrrr na ně.
Chápu krasodušnění jak Gregorové, tak i Leyenové, ale politika má být tvrdý koníček, který dbá zákonů a mezinárodních dohod. Pokud se zákony i dohody budou porušovat podle toho, jak to ta která krásná duše začne zrovna v ten okamžik cítit, ocitáme se na poli politiky aktivistické, kde platí to, co řekne nejvyšší krasoduch, nikoliv to, co se dohodlo. Pokud Leyenová otevře unijní brány, jednotlivé členské státy je začnou zavírat. A začne stoupat vládní účast protimigračních stran napříč evropskými parlamenty.
Vložil: Štěpán Cháb