Zapomínání na lidi. Vrcholový sport politiky. Komentář Štěpána Chába
komentář
17.08.2021
Foto: Armáda ČR
Popisek: VÁLKA JE VŮL. Ať probíhá kdekoliv
Je ta politika fascinující obor lidské nevědomosti. Všechna ta předvolební hesla, která už týden po volbách slibují nástup té nejlepší možné budoucnosti a řešení všech problémů. A přitom se v té reálné politice rádo zapomíná právě na člověka. Můžeme to vidět nyní v Afghánistánu, můžeme to vidět na každém kroku na naší planetě.
Pokrytectví, které se rozlilo planetou, když v Afghánistánu začalo jít s tamním již minulým režimem o krk lidem, kteří byli loajální slibované budoucnosti, je fascinující. S otevřenýma hubama jsme sledovali tlačenici na letišti v Kábulu a jistě nejednomu z nás přišla na mysl otázka – jak to, že došlo k takovému chaosu? Copak stažení armád nebylo oznámené už dávno předtím? Copak nebylo naprosto očividné, že ovládnutí celé země Tálibánem je jasná věc? Chápu lidi, kteří na poslední chvíli utíkali na letiště a křičeli – my jsme nebyli loajální s Tálibánem, nás potrestají, zachraňte nás – člověk v sobě prostě chová naději, že se věc nepřesune k tomu nejhoršímu scénáři, až do poslední chvíle.
Ale to překvapení vlád? Nevěděli politici, že Tálibán prostě přebírá zemi a uklidňovali se tím, že pro obsazení Kábulu jim chybí patřičné razítko s povolením z OSN, tak se zase tolik neděje? To by ale ukazovalo, že naši politici (napříč Západem) prostě neví, která bije. Jsou mimo. A vedou své války jako Hurvínek. Ale pochybuju, že k chaosu přišli s podobným překvapením, jako my, co se na nás včera ten chaos vysypal ze zpráv.
Spíš mě děsí to až nelidské pokrytectví, kdy politici nejspíš pro naprostý nezájem prostě předvádí vědomé divadýlko, jehož nedobrovolnými aktéry jsou zase obyčejní lidé. Budou čistky? Budou čistky. V Afghánistánu rozhodně. Však se afghánský lid navrací do svého lůna, jak to jistě chápe, a nově začíná velmi hlasitě chápat drtivá většina tamní společnosti. Problém se u nás obejde několika málo škaredými prohlášeními na Twitteru, v kterých naši politici odsoudí brutalitu tamních (už) politiků a pak se začne přemýšlet nad kšefty. Lidí je jako blech. Smrt jednoho je tragédie, smrt milionů je statistika, jak pravil Stalin, a věrně to po něm opakují politici napříč časem i glóbem. Udivuje někoho to pokrytectví? Vždyť je ve vysoké politice permanentně.
Za pár let, ne-li měsíců, budou naši západní politici korzovat v Kábulu se špičkami Tálibánu zašpiněnými krví a podepisovat kontrakty. Pokud jim Čína něco k podepsání nechá, samozřejmě. Důvěru ti naši lidumilové s hubou plnou humanity a lidských práv prostě mít nebudou. Však 20 let slibů a závazků, kterými nic neslíbili a k ničemu se nazavázali. Všechno to válčení a přeskupování sil a vlivů je na úkor obyčejných lidí. A z toho je mi na zvracení.
Západ zradil? Jasně, před dvaceti lety, kdy nastartoval první válečný stroj a jal se válčit v Afghánistánu. Jsem přesvědčen a stojím si za tím, že to byla válka nemravná, která posunula emancipaci samotného Afghánistánu o další desítky let do daleké budoucnosti. Afghánci o protektora neusilovali, dostali ho v okupačních armádách NATO, teď jim ho dopřeje vrchovatě Tálibán. Jenže… bude to takový protektor a tyran? Zpočátku jistě, ale Afghánistán je prostě muslimská země, možná nám jejich zvyklosti připadají přinejmenším zvláštní, ale jsou jejich. My jim do nich na dvacet let hodili polonahé hérečky z Hollywoodu a řekli jim – tady je kvalita a hodnota. Třeba ji tam nevidí. Nejen tálibánci, ale i Afghánci. Nechme Afghánistán i naše pokoření v klidu žít a hnít. Třeba právě v tom žití a hnití vznikne ta hodnota. A hlavně, nechme Afghánistán jít jeho cestou, on si trasu k emancipaci prostě najde.
„Věřím, že bylo správné, aby se americké jednotky stáhly, když afghánské síly nedokázaly zajistit pořádek samy. Političtí lídři v Afghánistánu se vzdali. Američané nemají bojovat za Afghánce, když oni nebudou bojovat sami za sebe,“ řekl americký prezident Joe Biden ve včerejším projevu. A vlastně má pravdu. Nechť si Afghánci vybojují svou svobodu sami. Je pravda, že na svou emancipaci měli 20 let a vzdali se jí po několika málo hodinách po oznámení stažení NATO ze země. Biden v projevu popsal i chování afghánských politiků. Šalebné, neuvěřitelně ziskuchtivé a naplněné všudypřítomnou korupcí nebývalých rozměrů. Kdo by do něčeho takového chtěl lít peníze a energii, když změna byla vlastně neuskutečnitelná a nechtěná samotnými Afghánci (jak jinak si vysvětlit ten hladký postup Tálibánu napříč zemí, bez odporu)? Zase je ale pravda, že Biden ještě před měsícem hřímal do médií, že afghánští vojáci sami smetou Tálibán z povrchu zemského.
Přeplněné letiště a plačící děvče, které vyčítá světu, že se na Afghánce vykašlal, pohne člověka, aby se postavil na stranu Afghánců a litoval je, že musí žít v takovém systému. Ale, sakra, oni si ho skutečně a fakticky budují sami. Co s tím pak? Měli 20 let na to, aby pochopili a chtěli. Nepochopili, nechtěli. Tak teď budou muset.
A jen pro připomenutí, co je Tálibán zač: Když Tálibán vládl v Afghánistánu mezi lety 1996 až 2001, ženy a dívky byly popravovány jen za to, že se účastnily vzdělávání v utajených školách. Podle Tálibánu měl dívkám stačit ke vzdělání Korán vštěpovaný v nejranějším dětství a dál už nic. Vypadá to na hodně dlouhou a těžkou emancipaci, která bude permanentně marinovaná krví normálních lidí.
Vložil: Štěpán Cháb