Z Německa až do Vrchlabí. Labskou cyklostezkou na krátké výlety i za sportovními výkony. Po kolejích s Českými drahami
11.08.2021
Foto: Vojtěch Dundáček (stejně jako ostatní snímky v článku, není-li uveden jiný zdroj)
Popisek: Z Labské cyklostezky si můžete užít kterýkoli úsek, na všechna místa po celé trase vás spolehlivě dopraví vlaky Českých drah
FOTOREPORTÁŽ Oprašíte na jaře kolo, jakmile to počasí umožní? Nebo se dokonce cyklistiky nevzdáváte ani v zimě, takže máte celoročně natrénováno? Pak vám určitě není pojem Labská cyklostezka cizí. A pokud s cyklistikou teprve začínáte, je na čase seznámit se s ním. Jak už název napovídá, cesty vás povedou podél toku řeky Labe.
Dobrodružnější povahy mohou po Labské stezce bez problémů pokračovat třeba až do Německa. My ale pro dnešek zůstaneme u nás, v Čechách, a podíváme se na pár tipů k zastavení. Prakticky po celé trase máte k dispozici vlakové spoje Českých drah, běžně umožňující přepravu kol. Jsou tedy dobrým startovacím bodem a můžete si díky nim užít výlet bez složitého plánování, kde nechat během svého putování zaparkované auto. Navíc tak můžete snadno vyjíždět z jednoho a vracet se domů z jiného místa.

Labská cyklostezka je po celé trase spolehlivě značená jako cyklotrasa č. 2

Jednotlivé úseky se liší náročností, od tras pro trénované sportovce po výletní s malými dětmi. Při plánování vám pomůže kvalitně zpracovaný web, který najdete ZDE.
Děčín – horskou trasou do Hřenska či s dětmi z Ústí nad Labem
Pravidelné vlaky spojují Děčín s Prahou, Libercem i Mostem a Chomutovem. Pro ty, které láká hlavně krásná příroda je jako dělaná část Labské trasy, nazvané Krajem pískovcových skal (Děčín – Horní Žleb – Čertova Voda – Dolní Žleb – Schöna / Hřensko – přívoz – Janov – Arnoltice - Bynovec – Slunečná brána – Nad Loubím – Děčín). Na čtyřiceti kilometrech středně těžkým terénem se neobejdete bez horského kola, odměnou vám ale bude nezaměnitelná příroda. Pozor, část této trasy vede po německé straně hranic. Nezapomeňte si tedy patřičné doklady a zkontrolujte aktuální covid situaci a podmínky vstupu do Německa.

'Česká část' stezky Krajem pískovcových skal; grafika České hory
Pro ty, kteří hledají méně náročný výlet s dětmi, bych doporučila cestu vlakem do Ústí nad Labem, odkud se vydejte 25kilometrovou cyklotrasou do Děčína. Tam si můžete zaskočit třeba do ZOO, prohlédnout si místní zámek nebo vystoupat na rozhlednu Velký Chlum. A pak už můžete jen sednout do vlaku a pohodlně odpočívat po náročném dni cestou domů.

Děčínský zámek patří k našim nejstarším objektům, jeho historie se píše již déle než tisíc let. V roce 1932 ho koupil stát a postupně se zde vystřídala armáda československá, německá, znovu československá a v letech 1968–1991 sovětská. V roce 1991 získalo zámek město a začala jeho postupná rekonstrukce. Dnes si můžete vybrat z několika návštěvních okruhů, specialitou jsou haptické prohlídky pro nevidomé a zrakově postižené.

Děčínská zoo se tozkládá na vrchu Pastýřská stěna a je obklopena městským lesoparkem. Oddělenou expozici Rajské ostrovy najdete zhruba 700 metrů od zoo v centru města.

Rozhledna Velký Chlum nabízí výhled na České středohoří i Krušné hory. Jen výhledu na České Švýcarsko trochu brání vzrostlé stromy. Šestnáct metrů vysoká kamenná věž byla postavena v letech 1928-1929, po druhé světové válce začala sloužit jako vysílač a rekonstrukce se dočkala až v roce 1996. K vrcholu vede 83 schodů a je celoročně volně přístupná.
Rozhledna na vrcholku Velkého Chlumu byla postavena v letech 1928 – 1929 a otevřena pak v květnu 1930. Nejprve pod Velkým Chlumem stávala od roku 1893 chata, kterou v roce 1924 nahradila restaurace s možností ubytování. Následné rozhodnutí o výstavbě rozhledny bylo jen logickým vyústěním. Rozhlednu projektoval děčínský architekt Jahnel a výsledkem byla 16 metrů vysoká kamenná věž. Po válce však zájem o ni upadal a tak začala sloužit jako vysílač. Po roce 1996 přišla změna. Rozhledna se dočkala celkové rekonstrukce a byla v červenci roku 1997 znovu zpřístupněna.
K jejímu vrcholu vede celkem 83 schodů a je celoročně volně přístupná.
Více zde: https://www.region-ceskesvycarsko.cz/rozhledny-vyhlidky/velky-chlum/
Rozhledna na vrcholku Velkého Chlumu byla postavena v letech 1928 – 1929 a otevřena pak v květnu 1930. Nejprve pod Velkým Chlumem stávala od roku 1893 chata, kterou v roce 1924 nahradila restaurace s možností ubytování. Následné rozhodnutí o výstavbě rozhledny bylo jen logickým vyústěním. Rozhlednu projektoval děčínský architekt Jahnel a výsledkem byla 16 metrů vysoká kamenná věž. Po válce však zájem o ni upadal a tak začala sloužit jako vysílač. Po roce 1996 přišla změna. Rozhledna se dočkala celkové rekonstrukce a byla v červenci roku 1997 znovu zpřístupněna.
K jejímu vrcholu vede celkem 83 schodů a je celoročně volně přístupná.
Více zde: https://www.region-ceskesvycarsko.cz/rozhledny-vyhlidky/velky-chlum/
Za vínem nemusíte až na Moravu
Pravidelný rychlík spojuje Litoměřice s Ústím nad Labem na jedné a Kolínem na druhé straně. Trasa vede dále například přes Mělník, Starou Boleslav, Nymburk a Poděbrady. Ještě před nasednutím na kolo můžete v Litoměřicích navštívit na zdejším gotickém hradě expozici českého vinařství, které tu má tradici už od dob Karla IV. A pak už hurá na oblíbený cyklovýlet do Roudnice nad Labem. Něco málo přes 20 kilometrů vás povede po rovince až do cíle, kde se můžete podívat na místní zámek nebo vystoupat na rozhlednu na věži Hláska, která je jediným dochovaným pozůstatkem opevnění nejstarší části města.

Čtvrtý největší zámecký objekt u nás byl v v Roudnici nad Labem vystavěn v místě původního románského hradu, který střežil obchodní stezku z Prahy do Horní Lužice a labskou vodní cestu. V současné době je ve vlastnictví šlechtického rodu Lobkoviců

Věž Hláska je jediným dochovaným pozůstatkem kamenného opevnění Roudnice nad Labem, které bylo postaveno po roce 1378. V 18. století byla rekonstruována a upravena jako vodojem pro kašnu na Koňském trhu, dnešním Husově náměstí.
Další možnou variantou je stočit cestu z Litoměřic na cyklostezku 2A, která vede do Terezína, a navštívit zdejší pevnost. Tu, myslím, není třeba představovat. Bývalý koncentrační tábor je hlavní památkou na našem území, připomínající děsivé události druhé světové války. Odtud pak můžete pokračovat až do Roudnice nad Labem a zbytek už záleží na vás. Buď se projedete na kole zpátky do Litoměřic, nebo si odpočinete cestou vlakem přímo z Roudnice. Anebo se vydejte rovnou až do Mělníka.

Cyklotrasa č. 3102 vede z Roudnice nad Labem až na bájnou horu Říp. Zpáteční výlet je dlouhý přes 30 kilometrů. Na vrcholu najdete jednu z nejstarších dochovaných staveb u nás, rotundu sv. Jiří a sv. Vojtěcha, která byla založena podle písemených pramenů kolem roku 1039. Dnešní podobu ale dostala až při přestavbě v druhé polovině 19. století. Nebojte se na Říp kolo vytlačit, rozhodně to není ostuda.
a kostmi naších předků a procházkou podzemím
Z Litoměřic do Mělníka našlapete po Labské cyklostezce 45 kilometrů. Město, neodmyslitelně spjaté s vínem a šlechtickým rodem Lobkowiczů, se pyšní nádherným výhledem na soutok řek Vltavy a Labe. Ten si můžete vychutnat se sklenkou vína z terasy zdejšího zámku. Pod ním se nacházejí historické vinné sklepy, jejichž základy položil sám Karel IV. a nahlédnout do nich je možné v rámci řízených degustací Lobkowiczských vín.

Přestože je na soutoku Labe méně mohutné než Vltava, řeka dál plyne jako Labe až k Hamburku, kde se vlévá do Severního moře. Naproti vyhlídce vtéká do Labe Vraňansko-hořínský plavební kanál s plavebními komorami z roku 1905. Dodnes funkční technická památka v secesním slohu je přístupná, dostanete se k ní od zámku po žluté turistické značce.
Přímo u zámku láká otrlejší výletníky kostel sv. Petra a Pavla s kostnicí a vyhlídkovou věží. Kostel, založený na přelomu 10. a 11. století patří k nejstarším v Čechách. Hlavně v období morových epidemií byla kapacita hřbitova nedostatečná, a tak hrobníci starší kosti přesouvali do místní kostnice. Najdete v ní pozůstatky 10 000 až 15 000 osob. Krátkou prohlídku doplňuje přibližně pětiminutová nahrávka s výkladem.

Někdejší hrad, dnes barokní zámek v Mělníku býval majetkem manželek českých knížat a králů. Poslední královnou, která ho obývala, byla manželka Jiřího z Poděbrad Johanka z Rožmitálu.

Mělnická kostnice v kryptě pod presbytářem proboštského kostela sv. Petra a Pavla patří se sedleckou u Kutné Hory k největším v ČR; foto Farnost Mělník

Velkým lákadlem je i prohlídka historického podzemí s rekordní šírkou 4,54 metru, která je nejširší v České republice. Vlaky z Mělníka vás pak pohodlně dopraví do Kolína, Ústi nad Labem i Prahy.
Příští stanice Čelákovice
Nechcete lámat rekordy, ale jen si užít příjemnou víkendovou projížďku? Zkuste okruh Čelákovice – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav – Lázně Toušeň. Stačí půlhodina cesty vlakem z Prahy či hodina z Kolína a už můžete v Čelákovicích nasednout na kolo a vyrazit za sportem i poznáním. Brandýský zámek si zamiloval už Rudolf II. a využíval ho vedle Prahy jako své druhé hlavní sídlo. Svou životní lásku, Františka Štěpána Lotrinského, zde potkala Marie Terezie a manželka posledního rakousko-uherského císaře Karla I. a na pobyt zde vzpomínala jako na nejkrásnější období v životě. Prostě ideální příležitost nechat se okouzlit renesanční architekturou.

Zámek v Brandýse nad Labem s úchvatnou sgrafitovou výzdobou patří k našim nejvýznamnějším renesančním památkám
Toušeň jako malé lázeňské městečko pak přímo vybízí k zastavení a odpočinku v místních kavárnách a cukrárnách. A než naskočíte v Čelákovicích na vlak zpátky domů, můžete se ještě zastavit v místním muzeu, sídlícím v objektu Tvrze, jehož expozice vás seznámí s historií regionu.

Kolonáda v Lázních Toušeň je ojedinělá kubistická konstrukce z litého betonu, imitujícího dřevo. Od roku 1899 jsou tu hlavní léčebnou procedurou koupele v sirnoželezité slatině z vlastního ložiska Labiště u Čelákovic.
Lázeňské město vás hodí do pohody
Labská cyklostezka protíná i lázeňské město Poděbrady. Místní část trasy je nenáročná a vhodná i pro rodiny s dětmi. Lázeňské město nabízí typické zklidnění a pohodu. Na jednu stranu se můžete vydat do Nymburka, na druhé čeká Kolín s historickým jádrem, chrámem sv. Bartoloměje a Bauerovou vilou, pro milovníky kubismu. Podrobnější tipy, kde se v Poděbradech zastavit, naleznete v rámci naší série Po kolejích s Českými drahami ZDE.

V okolí Nymburka sotva najdete větší kopec, přesto se u obce Hrubý Jeseník můžete rozhlédnout po kraji. Rozhledna Romanka vznikla jako telekomunikační věž, stojící na zhruba čtyřmetrovém umělém kopci. Stožár je obklopen kovovou konstrukcí s trojhranným půdorysem, v rozích obloženou dřevem. V roce 2003 věž získala ocenění Grand Prix.
Uloupněte si perníček
Máte rádi perníček? Pak vyrazte na další výlet z Pardubic. I sem se dostanete pohodlně z různých koutů naší republiky. Vlaky pravidelně přijíždějí z Prahy, ale i z Luhačovic, Vsetína a Olomouce. Místní část Labské cyklostezky vás dovede přímo na Kunětickou horu, přezdívanou východočeský Říp. Zdejší rozsáhlý hrad byl strategickým bodem v období husitských válek a později chloubou rodu Pernštejnů, kteří ho přestavěli v goticko-renesančním duchu. Cestou se nezapomeňte zastavit v Perníkové chaloupce. Uvidíte vesničku z perníku, expozici více než tisíce kusů perníku z celé České republiky a na cestu dostanete tradiční dobrotu přímo od Ježibaby. Provozní doba se odvíjí od časů zážitkových programů.

Majestátní dvouvěžový hrad Kunětická hora z přelomu 15. a 16. století se chlubí pozoruhodným systémem opevnění, které mimo jiné zahrnuje šest strážních bran a tři rondely. Je jedním z nejvyhledávanějším turistickým cílů Pardubického kraje, mimo jiné i proto, že ho v roce 1979 proměnila produkce v sídlo čaroděje Rumburaka v seriálu Arabela.
Jeden z unikátů najdete i přímo v Pardubicích. Na místním zámku je přístupný kryt civilní obrany, který se zde začal stavěl v roce 1953. Pozor, vstupenky je třeba rezervovat předem. Kromě toho zde probíhají i pravidelné tradiční prohlídkové okruhy, seznamující s průběhem přestavby zámku z gotického vodního hradu na renesanční komplex.

Východočeské muzeum v Pardubicích, které je uživatelem zámku, nabízí takovou spoustu zajímavostí, že v jeho areálu můžete strávit klidně celý den
Asi nikoho nepřekvapí, že dále Labská stezka pokračuje do Hradce Králové. Pokud se rozhodnete překonat vzdálenost z Pardubic na kole, bude vás to stát 25 kilometrů šlapání do pedálů. Dominantou města je Bílá věž, nabízející nádherný rozhled do okolí a ukrývající třetí největší zvon České republiky Augustin.

Královéhradecká Bílá věž dostala název podle bílého hořického pískovce, z kterého byla postavena v roce 1574 z milodarů měšťanů a na její ochoz vede 226 schodů. Kromě třetího největšího zvonu v republice v ní najdete původní hodinový stroj Josefa Božka, unikátní skleněný model a moderní audiovizuální technologie.
Po stopách Matyáše Bernarda Brauna
Než se dostaneme na úplný konec, stojí nám v cestě ještě jedna zastávka. nebo lépe řečeno dvě. Z Hradce Králové Labská stezka pokračuje přes perlu východočeského kraje Kuks, neodmyslitelně spjatý s dílnou Matyáše Bernarda Brauna, a jedinečnou Jaroměř s vojenskou pevností Josefov. Pro více podrobností nakoukněte do nedávného článku z naší série ZDE.
Labská cyklostezka – základní údaje
- jedna z nejoblíbenějších cyklotras má již za sebou 26 let existence
- vede od německých hranic v Hřensku až do Vrchlabí
- délka v rámci České republiky je přibližně 370 kilometrů
- 40 procent trasy vede po cestách se zpevněným povrchem mimo silnice, dalších 40 procent po silnicích a zbývajících 20 procent po přírodních cestách
- značená je jako cyklotrasa č. 2
- nejvyšší návštěvnost měla v loňském roce poděbradská část stezky
|
Cyklostezka končí ve Vrchlabí, ale vlaky jedou dál
Naše dnešní virtuální cesta končí stejně jako Labská cyklostezka ve Vrchlabí. Pokud se na to podíváme z jiného úhlu, může se naopak jednat o začátek. Svezte se vlakem do Vrchlabí a projeďte se na kole do Dvora Králové nad Labem. Projděte se po městě, zastavte se za zvířátky v ZOO, a pokud nestíháte cyklo návrat, skočte na vlak přímo tady. S tratí za zády je vše jednodušší.

Vložil: Petra Dundáček Božoňová