V Německu a Francii to bouří. Přelije se to i k nám? Nebo si odpor zprivatizoval Volný a jeho parta? Komentář Štěpána Chába
komentář
05.08.2021
Foto: Pixabay
Popisek: Dělají to ti policisté rádi? Občas to tak dost vypadá
VIDEO Německo i Francie jsou na nohou. Ve Francii už měsíc probíhají masové demonstrace proti covidovým opatřením. Protesty se zaměřují proti covid pasům a povinnému očkování u určitých profesí. V Německu lidé volají po ukončení všech opatření. A policie úřaduje. Ve Francii proběhnou prezidentské volby v dubnu 2022. V Německu proběhnou volby do Bundestagu už letos v říjnu. A ovlivní je samozřejmě i covidové restrikce.
K 31. 7. proběhly po celé Francii další vlny demonstrací, které se rozlily po celé zemi. A počty protestujících jsou úctyhodné. Reakce policie také. Na demonstranty použla donucovací prostředky, vodní děla a slzný plyn. Já nevím, není to málo, soudruzi policisté? To vás to mlácení lidí tak baví? Asi ano. Jen v Paříži protestovalo přes 200 000 lidí. Obklopeni byli třemi tisíci policisty. Protestuje se jen tak, z plezíru? Nikoliv. Od 9. srpna má ve Francii vstoupit v platnost nařízení, které káže, že lidé budou muset cestovat veřejnou dopravou a vstupovat do podniků, jako jsou kavárny, restaurace nebo kadeřnictví jen s covid pasem. Kromě toho se očkování stane povinným pro určité profese.
V Německu je situace obdobná. V Berlíně tento víkend také propukly demonstrace. Stovky zatčených, policie si před akcí, předpokládejme, aplikovala nitrožilně Rambův komplex a jala se řešit nesouhlas občanů jejich mlácením, chvaty a hmaty a silnou, silnou mírou agresivity. A zase, není to málo, páni policisté? Nebylo by fajn ty dobré lidi, kteří jen nesouhlasí, rovnou postřílet? Policie použila obušky, slzný plyn a velkou míru asociálnosti. Při protestech zemřel 49letý muž, který vyrazil na demonstraci do hlavního města se synem. Zemřel po policejním prolomení bariéry, kterou demonstrující svými těly vytvořili. Zatčeno bylo 600 lidí. Proč? Protože demonstrace nebyly povolené (proběhlo jich 13 nezávisle na sobě). Fascinující. Mlácením a potlačováním vás uzdravíme z námi privilegované nemoci. To je logika.
Lidé se snaží připojit k protestům, policie to nechce dovolit
Naproti tomu položme situaci ve Velké Británii, která k 19. červenci rozvolnila veškerá opatření a nikoho k ničemu nenutí a nikoho netrestá. Ten rozdíl je naprosto propastný. Naprosto křiklavý. Protesty ve Francii proběhly po celé zemi. Z větších měst například v Montpellier, Bordeaux, Marseille nebo Nice. V Německu se bouřilo hlavě v Berlíně.
A u nás, v České republice? O odporu ve Francii a Německu se nemluví. Snad abychom se nenakazili (ne covidem, ale nespokojeností) a nezačali příliš hlasitě upozorňovat politiky, že už jedou přes čáru (několik málo jedinců s covidem v nemocnici a opatření jako za války). Odpor proti covidovým restrikcím si prakticky zprivatizoval Lubomír Volný, který z toho dělá šarádu a ke kterému se přihlásí jen člověk se společenskými sebevražednými sklony (alespoň tak to vyhodnocuji). Což je trochu nešťastné, řekl bych. Česká televize zarytě mlčí. 200 000 demonstrujících jen v Paříži jí nestojí ani za zmínku. Připadá mi to jako takové podivné aktivistické mlčení, kterého je ve světě čím dál víc.
Jsme svobodná společnost, naše existence stojí a má stát na principech svobody a zcela minimálním zásahu státu do našich práv. Cesta ke svobodné společnosti rozhodně nevede přes obušky a slzný plyn. Ti, kteří se nechávají mlátit ve Francii a Německu, ti skutečně a fakticky bojují za Prahu (abych si něžně kopnul do Zemanova boje u Kábulu, který byl podle Zemana bojem za Prahu), protože právě jich se může leknout tamní politická reprezentace obušku a slzného plynu, na to konto pak naše politické houně třeba také poleví ve svém nadšení pro očesávání svobody jako takové.
Protesty probíhají po celé Evropě, tady protesty v Itálii
Jak napsal Bohumil Hrabal: „Buďte na lidi hodní, nebo vám nepůjdou na pohřeb.“ Možná bychom se tím mohli začít řídit. Rozhodně bychom ale neměli chtít dojít k Hrabalově poetickému poznání: „Kdysi jsem se domníval, že za rozbřesku jarních jiter ptáci vítají zpěvem příchod slunce a světa. Dneska vím, že těch několik jitřních minut křičí hrůzou ze světa.“
Vložil: Štěpán Cháb