Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Přežívají v bažinách poslední dinosauři? Dobře utajené příšery - seriál Krajských listů, díl desátý

25.07.2021
Přežívají v bažinách poslední dinosauři? Dobře utajené příšery - seriál Krajských listů, díl desátý

Foto: Vojtěch Alberto Sláma (stejně jako snímky v článku)

Popisek: Mokele mbembe nápadně připomíná vyhynulé dlouhokrké dinosaury

Naše planeta je daleko tajemnější, než si myslíme. Mezi pralesními stromy se ještě dnes možná plíží vědě doposud neznámé velké šelmy a v měsíčných nocích se třepotají velcí vampýři s hrozivým rohem na čenichu, kteří patří k největším letounům světa. Domorodci však mluví o létajících tvorech daleko větších a krvežíznivějších. A co se teprve hemží pod hladinami tropických řek a jezer? Vítejte na stezkách oblud, kterými vás bude provádět spisovatel a kryptozoolog Vojtěch Alberto Sláma.

Mohli přežít na naší planetě velcí dlouhokrcí dinosauři? Tuto otázku si klade mnoho záhadologů. Nejlepším místem na světě, kde by mohli dostat kladnou odpověď, jsou bažiny Likouala v Kongu.

Zde má údajně přežívat nejznámější africká příšera mokele mbembe, která se tu a tam ukáže vyděšeným domorodcům. Očitých svědků je hodně a není opravdu snadné vybrat ta nejzajímavější svědectví. Jedno z nejpozoruhodnějších podal před časem doktor Marcelin Agnagna, který vedl slavnou expedici za dlouhokrkým přízrakem. Agnagna po návratu prohlásil: „Ano, opravdu se mi poštěstilo celých dvacet minut pozorovat mokele mbembe. Co mohu říci? Ta část živočicha, kterou jsem viděl, zhruba odpovídá našim představám o brontosaurovi. Avšak jeho vědecká klasifikace bezpodmínečně vyžaduje delší pozorování, víc podrobností a přesných faktů. Může konečně jít o nějakého živočicha, kterého ještě neznáme. Několik dní před příjezdem naší expedice do osady Edžamo tam došlo k této příhodě. Po řece jela na piroze žena. Loďka nečekaně narazila na nějakou překážku a zastavila se. Žena se opřela o tyč a pokoušela se odstrčit pirogu od této, jak se domnívala, mělčiny. Vtom vyhodil mocný náraz pirogu přímo na břeh a na hladině se objevil ohromný živočich. Skoro půl hodiny řádil ve vodě, zuřil a vydával srdceryvný nářek.“

 

Mohou dodnes skrývat tropické bažiny nějaké zapomenuté formy pravěkého života?

Mohou dodnes skrývat tropické bažiny nějaké zapomenuté formy pravěkého života?

Historky o vodním netvorovi z oblasti rozsáhlých bažin Likouala v Kongu přicházejí do Evropy již velmi dlouho. Detailnější popis nestvůry však přinesl z močálovité oblasti Konga v roce 1913 až německý cestovatel von Stein zu Lausnitz, který říká: „Během naší expedice bylo jedno obrovské dlouhokrké zvíře pozorováno v nesplavné části řeky Sanga, někde mezi řekami Mbaio a Pikunda. Slyšeli jsme vyprávět, že zvíře navštěvuje řeku Saombo. Říká se, že je to zvíře barvy šedohnědé, velké asi jako slon, které má dlouhý, ohebný krk. Jiní vzpomínají také na dlouhý svalnatý ocas, jaký má krokodýl. Domorodci tvrdí, že rozbíjí pirogy a zabíjí lidi, ale nežere je. Tvor prý žije v jeskyních, které vyhloubil proud v říční křídě v zátočinách řek. Leze na břeh dokonce i za bílého dne, aby sehnal potravu. Jeho oblíbenou stravou – ukázali mi ji – je jeden druh rostliny s velkými bílými květy, mléčnou mízou a plodem, který se podobá jablku. Na březích řeky Saombo mě také zavedli na stezku, kterou toto zvíře vyšlapalo, když hledalo potravu.“

V osmdesátých letech minulého století vznikla skutečná mokelemánie a do Konga vyrazilo hned několik expedic. V roce 1981 dokonce pracovaly u konžského jezera Telle, kde prý byla obluda již několikrát spatřena, dvě americké výpravy. Obě ovšem bez valného úspěchu. O něco později se k jezeru vydala expedice, vyslaná konžskou vládou, které velel již zmíněný doktor Agnagna, známý svým prohlášením, že vodní nestvůru na vlastní oči viděl. Dokonce se ji pokoušel natočit kamerou, naneštěstí mu však právě v tom kritickém momentu došel film, a tak musel jen bezradně přihlížet, jak se hlava na dlouhém krku pozvolna hrouží do hlubin. Agnagna si nicméně vypravováním svých pochybných historek zajistil celosvětové přednáškové turné, o čemž si méně úspěšní lovci oblud mohou nechat jen zdát. Zájem o jezero Telle neustává a další a další expedice touží spatřit přežívajícího sauropoda. Myslím si, že je to těžko splnitelný sen všech kryptozoologů. Hlavní překážkou k jeho splnění je dnes především napjatá vnitropolitická situace.

Opusťme teď Afriku a podívejme se na dlouhokrké příšery v Jiní Americe. V šedesátých letech minulého století byla hlášena od jezera svatého Rafaela v Bolívii gigantická široká stopa, jako by tudy nějací neviditelní koně táhli široký vůz bez kol. Zoologové si s ní nevěděli rady, ale tamním domorodcům bylo vše jasné – nedávno tudy prošel gigantický vodní netvor minhacao. Slavný cestovatel plukovník Percy Fawcett po návratu z jedné ze svých cest do Jižní Ameriky načrtl před užaslými evropskými posluchači popis obludy, o které hovoří lidé, žijící na brazilsko-bolivijském pohraničí, takto: „Indiáni mě upozorňovali na obrovité zvíře, které je čas od času pozorováno v močálu, do něhož je napůl ponořeno. Má dlouhý hadovitý krk a na hřbetě jakýsi pancíř. Občas se také v bahnité půdě nalézají jeho obrovské stopy.“

 

Rybáři v odlehlých oblastech střední Afriky dodnes věří v existenci obrovských tvorů s dlouhými krky

Rybáři v odlehlých oblastech střední Afriky dodnes věří v existenci obrovských tvorů s dlouhými krky

Podobné hlášení přišlo v roce 1999 z peruánské vesnice Nuevo Tacno.  Vesničané prý viděli plaza, který byl čtyřicet metrů dlouhý, v průměru měl pět metrů a na své cestě vyvracel stromy, jako by to byly třísky. Guvernér oblasti Jorge Chávez přeletěl s několika novináři vrtulníkem nad oblastí, kde byl netvor údajně spatřen, a potvrdil, že v džungli je 300 metrů dlouhá a deset metrů široká stopa, kde byly vyvráceny stromy. Podle guvernérova prohlášení nebyl ve vesnici ani jejím okolí žádný buldozer, který by takovou spoušť mohl napáchat. Obludu údajně vidělo asi šest obyvatel Nuevo Tacna, kteří přišli na fotbal. Jeden svědek řekl, že zápas měl právě začít, když tu se země začala chvět, nebe potemnělo a začal foukat vítr, jako by se schylovalo k bouřce. V této ponuré atmosféře se údajně objevila příšera, která se podobala obrovskému plazovi.  Živočich černé barvy údajně po desítkách vyvracel stromy, které mu stály v cestě, a když se doplazil k Amazonce a ponořil se do ní, udělal obrovský vír, v němž se potopilo několik loděk. Vyprávění vesničanů připomíná starou indiánskou legendu o sachamamě – obrovské, dlouhokrké příšeře, která žije v Amazonce a objevuje se jen zřídka. Podle legendy může sachamama spát pod hladinou největší řeky celá staletí, její oddechování pod vodou způsobuje ztroskotání lodí a je tak obrovská, že z jejího těla vyrůstají stromy. Bombasticky vyšperkovaná zpráva o výskytu obludy, kterou přinesly téměř všechny světové deníky, na čas ovládla média, jež, alespoň v Evropě, právě prožívala okurkovou sezónu. Vyskytly se však i teorie, že jde jen o neumělé vysvětlení řádění tornáda.

Pověstí o nejrůznějších typech dinosaurům podobných nestvůrách, které kolují mezi lidmi, obývajícími břehy řek severozápadní části Amazonie, je však příliš mnoho, než aby byly šmahem odkázány do říše bájí. Je jisté, že zde žije množství neobjevených druhů velkých zvířat. Možná se mezi nimi ukrývají i takové formy života, které jednou překvapí skeptiky a nadchnou nepoučitelné romantiky.

 

Vojtěch Alberto Sláma

Vložil: Vojtěch Alberto Sláma