Nejčerstvější průzkum: V září by se do sněmovny dostalo sedm stran, včetně zemanovců a Babiše. Okamura zůstává pod čarou
12.09.2013
Foto: Profimedia.cz
Popisek: Volební průzkumy, ilustrační foto
Necelých sedm neděl před konáním předčasných voleb, a v tuto chvíli i před zveřejněním oficiálního seznamu registrovaných stran a hnutí, které se budou ve volbách ucházet o přízeň voličů, a před zveřejněním definitivních jmen lídrů jednotlivých politických subjektů, by v aktuálních hypotetických sněmovních volbách zvítězila ČSSD se ziskem 26,2% hlasů. Jakkoli se voličské nálady budou v předvolebním klání ještě nepochybně výrazně měnit ve vztahu k podpoře jednotlivých stran a hnutí, sociální demokraté mají i nadále největší šanci na volební úspěch.
Jak ukazuje aktuální volební model společnosti SANEP mapující momentální voličské nálady, které mohou být výrazně odlišné od skutečného výsledku říjnových předčasných voleb, do Poslanecké sněmovny by se v současné chvíli vedle ČSSD, KSČM, TOP 09 a ODS nově dostali i SPOZ, ANO 2011 a znovu i KDU-ČSL. Před sněmovními branami by pak aktuálně zůstal Úsvit přímé demokracie a SUVERENITA SBB.
Volební model ukazuje volební zisky stran a hnutí, které by aktuálně překročily hranici tříprocentních bodů.
Silná levicová dvojka
Při podrobnějším pohledu na aktuální volební zisky jednotlivých stran a hnutí, které vycházejí z hlasů 56,2% rozhodnutých voličů, se ukazuje nadále trvající trend silné levicové dvojice ČSSD (26,2%) a druhé nejsilnější KSČM (16,2%). Oproti tomu je nadále zjevné výrazné oslabení ODS, která by aktuálně přišla se ziskem 8,7% hlasů o svoji pozici lídra pravicových stran, kterým by byla aktuálně TOP 09 s podporou 13,9% hlasů. Občanští demokraté sice v tuto chvíli zastavili propad a oproti minulému měsíci mírně posílili, nicméně oproti sněmovním volbám v tuto chvíli přicházejí o podporu 11,5% voličů.
Dlouhodobě se nad pěti procenty, které jsou nutné pro vstup do Poslanecké sněmovny, udržuje strana SPO-Zemanovci, kterou by aktuálně volilo 6,9% voličů.
Slušná šance pro Babiše
Šanci na volební úspěch a zisk poslaneckých křesel má nově i hnutí Andreje Babiše ANO 2011, která se aktuálně těší podpoře 6,1% voličů. Zejména v případě ANO 2011 je zajímavé, že právě toto hnutí oslovuje nespokojené pravicové voliče, kteří spatřují ve volbě tohoto hnutí alternativu ke stávajícím pravicovým stranám. Nicméně ANO 2011 je nové politické hnutí bez pevného voličského elektorátu, který by v tuto chvíli vytvářel tomuto hnutí jistotu zajišťující vstup do Poslanecké sněmovny. Z tohoto pohledu proto budou muset všechny nové a malé politické strany a hnutí usilovat o hlasy voličů do poslední chvíle, kdy se každá chyba může stát pro tyto politické strany a hnutí osudnou.
Znovu by pak mohla obsadit poslanecké pozice KDU-ČSL, která by aktuálně získala podporu 5,2% hlasů rozhodnutých voličů.
Okamura pod čarou, ale nad třemi procenty
Před branami Poslanecké sněmovny avšak se zajištěným příjmem finančních prostředků za získané hlasy, které umožňuje dosažení tříprocentní hranice, by aktuálně skončila strana Úsvit přímé demokracie vedená senátorem Tomio Okumarou, která by získala podporu 3,7% hlasů a SUVERENITA SBB Jany Bobošíkové s podporou 3,3% hlasů. Zda se SUVERENITĚ SBB podaří zvýšit šanci na vstup do Sněmovny vytvořením volebního bloku Hlavu vzhůru, v němž je i politické hnutí Uzdravme naší politiku, je otázkou, na kterou odpoví až voliči v říjnových volbách.
Jiná politická strana či hnutí by aktuálně nepřekročila tříprocentní hranici, pod níž zůstávají Piráti, Svobodní, DSSS i LEV 21.
Hledání alternativ
Rozmělnění velkého procenta voličů mezi malé a nové politické subjekty naznačuje snahu voličů o hledání alternativ k tradičním politickým subjektům, či snahu o protestní volbu takových stran a hnutí, které by mohly napomoci žádaným změnám v chování vrcholných politiků a v samotné politické kultuře.
Aktuální poměrně malá volební účast 56,2% rozhodnutých voličů pak rovněž naznačuje, že další výrazná část voličů se bude rozhodovat na poslední chvíli, a to až na základě vývoje událostí.
Na druhou stranu proti novým politickým subjektům i malým stranám mluví zkušenosti s např. s Unií svobody, stranou Věcí veřejných, ale i Stranou zelených. Zda tedy v den konání sněmovních voleb dají voliči své hlasy novým či malým politickým stranám a hnutím v naději, že taková volba může přinést očekávané změny, je velkou otázkou, nebo spíše zásadním voličským dilematem.
Grafy naleznete ve fotogalerii.
Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.
Vložil: Anička Vančová