Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Když nevíte coby, tak navštivte Brdy, pěšky i na kole. Po kolejích s Českými drahami

07.07.2021
Když nevíte coby, tak navštivte Brdy, pěšky i na kole. Po kolejích s Českými drahami

Foto: Vojtěch Dundáček (stejně jako ostatní snímky v článku, není-li uveden jiný zdroj)

Popisek: Pro méně zdatné cyklisty a turisty je ideálním výchozím bodem Příbram. Stanice byla vybudována jako součást projektu společnosti Rakovnicko-protivínská dráha, tedy napojení na Dráhu císaře Františka Josefa z Českých Budějovic do Prahy, a prochází jí neelektrizovaná jednokolejná trať. Stavba nádražní budovy podle typizovaného návrhu byla dokončena 20. prosince 1875.

FOTOREPORTÁŽ Po třiceti letech života v Praze jsem se před časem přestěhovala na Dobříš, a tak jsou brdské výlety běžnou součástí mého života. Kromě památek lákají Brdy i na cyklostezky, takže i letos České dráhy vypravují oblíbený vlak Cyklo Brdy.

Speciál Českých drah Cyklo Brdy, který vyjíždí vždy o víkendu a ve státní svátek v 8:17 hodin z Hlavního nádraží v Praze. Projede s vámi přes Beroun, Příbram a Březnici až do Blatné, a jak název napovídá, je připraven na velkokapacitní přepravu kol.

 

Brdy

Víkendové 'speciály' Českých drah nabízejí veškeré pohodlí, počítají samozřejmě i s přepravou většího množství jízdních kol

Cyklostezky z Berouna i Příbrami

Na cyklovýlety se můžete vydat rovnou z Berouna. Místními trasami dojedete ke Koněpruským jeskyním, okolo lomu Velká Amerika až na Karlštejn nebo přes Zdice k hradům Žebrák a Točník. A pokud koukáte po něčem trošku netradičnějším, zvolte cestu do Chrustenic, kde je přístupná rozsáhlá expozice Chrustenická šachta, zbudovaná v bývalém železorudném dole. Z Příbrami je možné vyjet na cyklostezku č. 302, která vás dovede až do Hořovic. Nebo se můžete v Obecnici napojit na trasu č. 8198, a poté pokračovat k Vodní nádrži Pilská. Pokud se vydáte na druhou stranu, čeká na vás po pouhých sedmi kilometrech Památník Antonína Dvořáka na zámku ve Vysoké u Příbrami.

 

Brdy na kole - cyklotrasy

  • Na kole k Padrťským rybníkům - 55 km
  • Po hřebeni Brd - 50 km
  • Na Dobříš přes Knížecí Studánky - 40 km
  • Z Jinců přes Hořovice do Rokycan - 44 km
  • Kolem Příbrami - 45 km
  • Z Rožmitálu do Hořovic - 51 km

 

Od stříbra až po uran

Startovacím bodem příbramských cyklovýletů je často Hornické muzeum v Březových Horách. Tak proč se do něj rovnou nepodívat? To, že je Příbramsko úzce spojeno s hornictvím, asi netřeba říkat. Vždyť se zde za komunistického režimu těžil ve velkém uran. Prvními těžaři stříbra ve zdejší oblasti byli podle všeho již staří Keltové. Písemně dochovaná zmínka o hornické činnosti na Příbramsku je pak datována do roku 1311. Na počátku 16. století došlo k zintenzivnění těžby stříbra a byl zaveden Jáchymovský horní řád. V té době bylo velké množství zdejších horníků německého původu.

 

Brdy

Takzvaný Ševčinský důl a hornické muzeum Březové Hory

Významného rozsahu dosáhla v dalších staletích i těžba železných rud. Díky průmyslové revoluci a rozmachu železnice zaměstnávaly v druhé polovině 19. století místní doly více než 5000 horníků. To už bylo opravdu úctyhodné číslo. Během 20. století ale začala těžba postupně upadat a po Sametové revoluci byla ukončena i těžba uranu. Hornický skanzen Březové Hory je věnován historii i technologii těžby. V dole Anna se projedete důlním vláčkem a v dole Vojtěch jsou mimo jiné vystavena výtvarná díla s hornickou tematikou od akademického malíře Karla Hojdena a akademického sochaře Václava Šáry. Na své si zde tedy přijde opravdu každý.

 

Hornické muzeum

Hornický skanzen Březové Hory - přehledná mapa prohlídkových areálů; zdroj Muzeum Příbram

Na Svatou Horu za zázraky i uměním

Ať už do Příbrami dorazíte s koly nebo bez, neměli byste minout Svatou Horu. My jsme se zde byli podívat naposledy letos o Velikonocích a určitě ne naposledy. Vznik významného poutního místa je opředen, jak to už bývá, pověstmi. První kaplička zde údajně stála už ve 13. století. Slavný český historik Bohuslav Balbín ji však datuje zhruba do počátku 16. století. V první polovině 16. století sem byla také přenesena soška Panny Marie Svatohorské, která je s místem neodmyslitelně spjata.

 

Svatá Hora

Areál Svaté Hory tvoří obdélný komplex ambitů se čtyřmi kaplemi v rozích, uvnitř na vysoké kamenné terase stojí původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, přestavěný a rozšířený v letech 1660-1673 za účasti architekta Carla Luraga. K severnímu křídlu ambitů přiléhá bývalá jezuitská  rezidence a klášter, od severozápadního rohu komplexu vedou do Příbrami kryté schody.

Svatohorskou kapli spravovali na počátku poustevníci. Jedním z nich byl i Jan Procházka, který se na Svatou Horu vydal na základě opakovaných snů. Po třech dnech pobytu v místní poustevně, která mu byla svěřena, se mu vrátil po třinácti letech slepoty zázračně zrak. To přirozeně znamenalo mnohem větší příliv poutníků a posílení jména Svaté Hory. Vzhledem k jeho rostoucímu významu byl areál svěřen do správy jezuitům. Díky nim se stal jedním z nejrozsáhlejších a nejvýznamnějších raně barokních objektů u nás. V současnosti mají Svatou Horu v správě kněží Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele – redemptoristé. Místo má ale ještě jednu drobnou specialitu. Tou je Svatováclavský dub, jeden z nejvýznamnějších památných stromů v České republice.

 

dub

 

dub

Rozkvět Blatné zabrzdil požár

Do Blatné jsem se vypravila se starší dcerou na oslavu letošního vysvědčení. Protože jsme jely ve všední den, tak se nás velký cyklo vlak z Prahy netýkal a v Příbrami jsme naskočily do malého osobáčki, který pravidelně vyjíždí z Berouna. Cesta z nádraží k zámku je dlouhá přibližně jeden a půl kilometru a provedla nás kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie. Původně zde stál románský kostelík, ze kterého se dochovala sakristie. Současná gotická podoba kostela vznikla v letech 1444-1515. Zajímavostí je samostatně stojící zvonice, zvaná Blatenská věž. Původní dřevěná stavba shořela při velkém požáru v roce 1834. Obrovský požár tehdy pohltil 118 domů a město se z něj začalo postupně vzpamatovávat až v druhé polovině 19. století. Velký význam v oživení místního podnikání měla typicky výstavba železniční trati koncem 19. století.

 

Blatná

Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven na místě původní románské stavby z doby kolem roku 1290, trochu později k němu přibyla fara

 

Blatná

Před kostelem stojí od roku 1723 samostatná zvonice, zvaná Blatenská věž. Při požáru města v roce 1834 shořela, největší zvon Matka Boží se propadl dvěma patry, zaryl do země a praskl, zbývajících pět zvonů se žárem rozlilo. Po požáru byla zvonice obnovena v novogotickém stylu.

Zámek Šíleně smutné princezny

Zámek Blatná není jen tak ledajaký zámek. Vyznačuje se řadou zajímavostí. Předně se vedle Červené Lhoty a Švihova řadí k nejzachovalejším vodním zámkům u nás.  Vodní hrady se nejčastěji stavěly v rovinaté krajině a kromě jediného vchodu, přístupného po padacím mostě, byly plně obklopeny vodou. Primární účel byl samozřejmě obranný, protože vodní plocha znesnadňovala útok případným nepřátelům. Díky tomu, že Blatnou vlastnily v průběhu dějin významné šlechtické rody, přestála staletí a postupně se rozvinula z obranného hradu v reprezentativní sídlo novověké šlechty. Díky vodní hladině a rozsáhlé zeleni působí zámek vskutku pohádkově a nejednou padl do oka filmařům. Vždyť právě tady Václava Neckáře přiměla malovat a milovat šíleně smutná princezna Helena Vondráčková. 

 

Blatná

Není divu, že pohádková scenérie láká filmaře. Kromě nesmrtelné Šíleně smutné princezny tu už v roce 1965 natáčel režisér Zdeněk Podskalský duchařskou komedii Bílá paní, zámek Blatná najdete v jedné z epizod série Jaroslava Hanuše z roku 2007 Příkopy a ve stejné době tu natáčela i Jitka Němcová televizní pohádku Křišťálek meč.

Rozkvět za časů královského švagra

Začít bychom ale měli hezky od začátku. První zmínky o Blatné pocházejí z první poloviny 13. století a spojována bývá i s templářskými rytíři. Velmi významnou roli v historii zámku i města sehráli pánové z Rožmitálu, kteří zde působili od roku 1403 až do roku 1555. Zámek byl v tu dobu postupně přestavován a rozšiřován. Jedním z místních pánů byl i Jaroslav Lev z Rožmitálu, švagr českého krále Jiřího z Poděbrad. Ten měl na svou dobu velmi pokrokové politické myšlenky a vize a právě Jaroslav Lev vedl jeho mírové poselstvo, jehož účelem mělo být vytvoření unie křesťanských evropských států (jakési předchůdkyně dnešní Evropské unie). Poté co zámek vystřídal několik dalších majitelů, odkoupil ho v roce 1798 Václav Karel Hildprandt z Ottenhausen, předek současných majitelů.

 

Blatná

Blatná patří k stavebně historicky nejhodnotnějším a architektonicky nejvýznamnějším památkám svého druhu u nás. Původní tvrz se během 14. století změnila v gotický hrad, v následujících stoletích došlo k dalším stavebním úpravám, při kterých zámek získal trojkřídlou dispozici s nádvořím, otevřeným do parku.[

Skryté perly pro milovníky umění i zvířat

Aktuálně je v nabídce pět prohlídkových okruhů. Já jsem se s dcerou vydala na trasu Nejvýznamnější rody na Blatné. Jak již název napovídá, vypráví o jednotlivých rodech, které se na zámku v rámci jeho dlouhé historie vystřídaly. Součástí okruhu je i unikátní Zelená světnice, která původně sloužila jako pracovna zmiňovaného Jaroslava Lva z Rožmitálu. Vymalována je jak jinak, než zeleně, a celková plocha malby na stěnách má úctyhodných 150 metrů čtverečních. Kromě náboženských i světských motivů zde naleznete i erby předních českých šlechtických rodů.

 

Zelená světnice

Zelená světnice byla vyzdobena koncem 15. století pro královského purkrabího Zdeňka Lva z Rožmitálu a stala se jedním z prvních světských interiérů s nástěnnou malbou ve stylu renesančního umění; archiv zámku Blatná - Jakub Loula

 

Blatná

Zámecká obrazárna; archiv zámku Blatná - Jakub Loula

Zámek ale skýtá ještě jeden důvod k návštěvě. V místním parku se volně procházejí daňci skvrnití. Na lidi jsou úžasně zvyklí a čím víc jídla budete mít, tím vás budou mít radši. Určitě jim ale nedávejte svoji svačinu. Vhodné krmení vám prodají v zámecké pokladně.

 

Blatná

Na zámecký park navazuje rozsáhlá obora, která v 17. století patřila k největším v Čechách a chována tu byla i dravá zvěř. Dnes v ní žije stádo daňků skvrnitých.

 

Blatná

O plachosti místní zvěře nemůže být řeči, navíc jsou daňci stále při chuti

 

  • Příbram nebo Jince jsou ideálními výchozími místy pro výjezd do naší nejmladší chráněné krajinné oblasti Brdy
  • Zdatnější cyklisté, kterým nedělá problém ani několik desítek kilometrů dlouhá vyjížďka, se odtud mohou vydat prakticky ke všem lákadlům Středních Brd
  • Zajímavé zážitky nabízejí i památky na trase

 

Vložil: Petra Dundáček Božoňová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace