Husákova první dáma byla ve všem netradiční. Navíc se rozváděla i vdávala na pokyn z Moskvy. Tajnosti slavných
21.06.2021
Foto: ČT
Popisek: Viera Husáková na snímku z populární rubriky České televize Kalendárium
Říkali jí Husákova vrba a první dámou byla vždy jen napůl. Manžel ji velmi miloval a její smrt ho doslova zdrtila. Zbytečná tragédie, za níž stála přehnaná snaživost soudruhů, ho navždy změnila.
Prezident přece musí mít po boku první dámu. Když ale začal po politickém žebříčku stoupat na vrchol Gustáv Husák, který se v dubnu 1969 dostal do čela KSČ jako první tajemník, a od května l971 do prosince 1987 pak byl generálním tajemníkem, vyvstal problém. Od roku 1960 byl totiž s první manželkou, herečkou a režisérkou Magdalenou Lokvencovou, rozvedený a novou stálou partnerku měl po boku léta, jenže… Tak vysoko postaveného soudruha přece nemohla při oficiálních příležitostech doprovázet jen ‘nějaká soudružka‘. K svatbě s Vierou Millerovou údajně přišel pokyn přímo od Leonida Brežněva, jenže i když se v květnu 1975 stal Husák v pořadí osmým československým prezidentem, jehož hlavním úkolem bylo napravit reputaci Sovětského svazu po agresi v roce 1968, jeho žena si dál žila po svém. A mnozí zjistili, že má manželku, teprve po letecké havárii, kterou zaplatila životem.
Vzorná studentka
Shoda jmen možná leckoho může zmást, tahle dáma se ale opravdu jmenovala za svobodna Viera Čáslavská. Narodila se 14. června 1923 v Bratislavě do dobře zajištěné rodiny, její otec Karel Čáslavský byl inspektorem státních lesů, matka byla v domácnosti a jejím hlavním a jediným úkolem bylo pečovat o potomky a starat se o bezproblémové fungování rodiny. Díky tomu získala Viera perfektní všestranné vzdělání, v němž nechyběly například soukromé hodiny francouzštiny s rodilou mluvčí či hodiny krasopisu, který byl v meziválečném období považován za velmi důležitý. Po maturitě zamířila na bratislavskou právnickou fakultu a současně začala pracovat jako tajemnice na ministerstvu hospodářství. Později rovněž překládala knihy z němčiny a francouzštiny a stala se autorkou i několika rozhlasových a televizních her.
Paragrafy jí nevoněly
Byla prý okouzlující intelektuálka, ráda tančila, chodila do kaváren a měla spoustu levicově smýšlejících přátel. Poprvé se provdala velmi brzy za právníka a moderního pětibojaře Jozefa Millera, s nímž se aktivně zúčastnila Slovenského národního povstání. A podle některých zdrojů se už tehdy setkala poprvé s Gustávem Husákem. S Millerem měla dvě děti, Vladimíra a Alexandru, právnická profese ji ale nenaplňovala, takže ji velmi brzy vyměnila za žurnalistiku. Pod vlivem manžela, který byl především aktivním členem strany, vstoupila ještě za války do KSČ, po osvobození začala pracovat v košickém rozhlase, stala se redaktorkou Národní obrody, kterou redigoval spisovatel Laco Novomeský, a od roku 1948 byla členkou redakce komunistického deníku Pravda. Počátkem padesátých let ale Miller upadl v nemilost, musel opustit právnickou praxi a Viera se přesunula na politicky méně exponované místo v redakci ženského časopisu Slovenka.
Osudová oslava
Počátkem roku 1960 začala pracovat v časopisu Kulturní život a jen o pár měsíců později se setkala na oslavách výročí Slovenského národního povstání s čerstvě rozvedeným Gustávem Husákem, který byl propuštěn z vězení díky amnestii prezidenta Antonína Novotného. Zamilovala se do něj, snadné to ale neměla, protože Husák měl stále vážně zraněnou duši nevěrou exmanželky Magdaleny, která si během jeho věznění za něj našla náhradu. Viera ho ale obdivovala, dokonce kvůli němu opustila v šedesátých letech řadu přátel, kteří byli ‘politicky nevhodní‘. Svým zájmem o politiku byla pro něj ideální partnerkou, navíc mu pomáhala zorientovat se v kulturní oblasti, v níž se absolutně nevyznal. Byla mu bezmezně oddána, takže postupně začala přecházet od sentimentálních reportáží o dětech k politické propagandě a jeho názory a politiku vždy hájila.
Víkendové manželství
Husák postupně stoupal po politickém žebříčku až na vrchol, oficiálně ale po boku partnerku neměl, což byl leckdy při oficiálních příležitostech problém. Když se s Vierou seznámil tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Leonid Brežněv, velmi ho prý zaujala. Byla inteligentní a vzdělaná, uměla cizí jazyky, dar diplomatického jednání jí nadělily zřejmě už sudičky do kolébky. Hlavně ale byla přesvědčená o správnosti komunistických ideálů. Husáka sice znala už léta, aby se ale za něj mohla provdat, musela se nejprve rozvést s Millerem. Svatební obřad se konal v utajení v roce 1973, takže zpravidla bývá uváděno, že se brali až poté, co se Husák stal v roce 1975 prezidentem. Ani kvůli manželově nejvyšší státní funkci ale Viera nehodlala na svém životě něco měnit. Dál zůstávala v Bratislavě, za manželem létala do Prahy na víkendy a oficiálních událostí se účastnila jen výjimečně. Jak jejich vztah fungoval v soukromí, o tom lze jen spekulovat. Husák byl introvert, který se v podstatě nikdy nesvěřoval. Vše o jeho nitru věděla prý jedině ona, což bylo jedním z hlavních důvodů, proč na ní tolik lpěl.
Přílišná horlivost
Pro veřejnost se stala další paní Columbovou, dál se věnovala profesi redaktorky a překladatelky, odmítala ochranku a žila běžný každodenní život. Zachovala si tak částečnou svobodu a Husák měl zase díky ní ‘svého‘ člověka v Bratislavě. Dne 17. října odletěla vládním speciálem do Košic, odkud ji bodyguard odvezl do Bardejovských lázní k ozdravnému pobytu. O tři dny později ale při návratu z procedur zakopla a při pádu si naštípla ramenní kost. Zřejmě to byl následek postupující osteoporózy, protože šlo už o třetí zlomeninu v pořadí. Takový problém by tamní lékaři snadno vyřešili, v případě první dámy ale do hry vstoupil SANOPZ. Rozjel se kolotoč telefonátů, prominentní pacientka se musela přesunout do Bratislavy. Z časových důvodů byl vládní speciál nahrazen vrtulníkem, který v 17 hodin přistál na lázeňském parkovišti. Husákové se prý do Bratislavy nechtělo, nakonec ji ale přemluvili. O půl hodiny vrtulník odstartoval, vzápětí doplnil v Popradu palivo, mezitím se ale velmi zhoršilo počasí.
Letěla husička…
Bratislavské letiště přestalo přijímat, záložním místem přistání byly Piešťany, to ale první pilot odmítl. První přistávací manévr v Bratislavě se nezdařil, o deset minut ztratilo řízení letového provozu s vrtulníkem spojení. Následovala havárie, při níž zahynula Viera Husáková a tři členové posádky, profesor Novák z bratislavského SANOPZU zemřel cestou do nemocnice. Podle výsledků vyšetřování se vrtulník dostal při prvním nezdařeném pokusu o přistání na strniště kukuřičného pole, kde se vytvořil ze zbytků kukuřice a prachu mrak. Tím posádka ztratila kontakt s naváděcími světly a prostorovou orientaci. Vznikla tak situace, kterou už nebylo možné úspěšně zvládnout. Prezidenta manželčina smrt velmi zasáhla. Na jeho osobní žádost byl vrak po důkladné technické expertize spálen napalmem a Gustáv Husák už prý pak nikdy nebyl jako dřív. Sdělovací prostředky druhý den oznámily o tragédii oficiální zprávu a na vlnách Československého rozhlasu po ní zazněla lidovka: „Letěla husička, letěla zvysoka...“

Vložil: Adina Janovská