Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Podvolení se? Nebo vytvoření protiváhy? EU a my jako zbytečná stafáž. Komentář Štěpána Chába

komentář 01.06.2021
Podvolení se? Nebo vytvoření protiváhy? EU a my jako zbytečná stafáž. Komentář Štěpána Chába

Foto: Se svolením: Viktor Orbán

Popisek: Německá kancléřka Angela Merkelová a maďarský premiér Viktor Orbán

Zajímavý souboj idejí se odehrál přes listy slovenského magazínu Postoj, kterému dal rozhovor maďarský premiér Viktor Orbán. V rozhovoru stál za vybudováním pevné pozice Visegrádské čtyřky, která by tím vytvořila protiváhu Francii a Německu. Magazín Postoj se slovy Orbána konfrontoval slovenské politiky. Zajímavé odpovědi vypadly z bývalého premiéra Slovenska Mikuláše Dzurindy, který nyní vede think-tank Martens Centre evropských lidovců.

„Vytváření institucionální či cílené protiváhy německo-francouzské spolupráce považuji za kontraproduktivní, až škodlivé. Nepřispívalo by totiž ke zvyšování pocitu evropské sounáležitosti a vzájemné důvěry, spíš by ji oslabovalo," pravil Dzurinda a pokračoval vesele dál: „Německo a Francie mají také své zájmy a priority, řadu věcí vidí jinak a čas od času hledají pro prosazení svého pohledu spojence. Země V4 by v nich neměly vidět rivaly, ale země, které nesou největší zodpovědnost za kontinent," doplnil.

Kvůli vnitřní nejednotnosti, ‘národnímu egoismu‘ a neochotě učinit reformy podle Dzurindy EU ztrácí pozici na globální scéně. „Vzpomeňme si, jak Lavrov před dvěma měsíci zacvičil s Borrellem, jak se Erdogan před pár týdny choval k von der Leyenové anebo nedávno Trump k Angele Merkelové," připomenul bývalý premiér. „EU zoufale potřebuje vnitřní jednotu, reformy a pružné rozhodování, ne vybíjenou na vlastním hřišti," tvrdí. Také Orbánovi oponoval, že shoda nepanuje ani v rámci V4, například ohledně Vrbětic, deklarace porušování lidských práv v Číně, podmínění čerpání dotací dodržováním zásad právního státu.

Podle Dzurindy je Orbán jen jistý druh populisty, který si snaží upevnit svou pozici v Maďarsku. A  to slova o protiváze západním zemím unie v Maďarsku rezonují. Podle Dzurindy je potřeba na Orbána vždy hledět hlavně touto optikou.

Jenže Orbán reagoval

Viktor Orbán ovšem reagoval i na reakci Dzurindy. „Důsledkem současného uspořádání vnitřního trhu je, že evropský trh občanovi Francie přinese dodatečný příjem 1074 eur, občanovi Německa 1046 eur, občanovi Slovenska 537 a občanovi Maďarska 408 eur. To jsou údaje z roku 2016," uvedl ve své reakci maďarský premiér. A porovnává také fondy přijaté z EU s tím, kolik ročně odteče na dividendách, a ani zde Slovensko nebo Maďarsko nevychází dobře. „V případě Maďarska představuje rozdíl 80 procent a v případě Slovenské republiky víc než 90 procent," uvádí maďarský premiér. V tomto tvrzení se shoduje s francouzským ekonomem Pikettym, který Česko popsal jako poražený národ, ze kterého odcházejí peníze.

„V případě programů přímo řízených z EU je disproporce nejen žalostná, ale ponižující (například Horizont 2020). Země, které vstoupily do EU po roce 2004, získaly 5,1 procenta z pomoci, přičemž jejich počet obyvatel tvoří více jak 20 % unie. Naše návrhy, které by tuto geografickou rovnováhu řešily, smetli," říká maďarský premiér. Dodává, že přeformulována byla také směrnice o vysílání pracovníků a usuzuje: „První balík opatření v oblasti mobility naše dopravce urážlivě a škodlivě znevýhodnil." Orbán zmínil i další negativní jevy jako odliv mozků, kvóty na migranty a dvojí metr.

„Milý Mikuláši, neměli bychom se konečně chovat jako rovnocenné státy k západním členským zemím? Není nejvyšší čas na to, abychom se zorganizovali a postavili se za vlastní zájmy? Proč bychom měli zůstávat těmi naivními v EU? Slováci a Maďaři si zaslouží víc," apeloval na bývalého slovenského premiéra.

Podvolení, nebo protiváha? Nebo spolupráce?

Nechat se unést Dzurindovým podvolením se (jeho slovy spoluprací), která nás má udělat jednotnými a sebevědomými? Z mého pohledu ale také nepřekážejícími vyšším zájmům? Nebyla by jednota daleko silnější, kdyby vznikla na základě vzájemné úcty a nikoliv druhořadosti? Pro příklad si vezměme právě Dzurindou vzpomenuté Vrbětice. Ruské diplomaty solidárně s námi vyhostili Slováci. Ostatní se spokojili s ostrými prohlášeními do mikrofonu nebo na sociálních sítích. Západ náš apel nevyslyšel. A stojí vůbec za povšimnutí následná lavina vyfabulovaných důvodů, které se vyvalily z našich hlásných trub Bruselu, že za to může naše špatná diplomacie, naše špatné načasování, nedostatečný tlak? Něco jako kdyby si přišel šikanovaný žák postěžovat k učiteli a on jen poznamenal – no jo, když jsi slabej a blbej, tak se nediv, vole. No, nedivme se. Druhořadý stát s minimálním vlivem. To je EU a naše členství v ní. A naše členství a ‘jednota‘ EU se otestuje právě na takových hraničních případech. Nikoliv při vyřizování lejstra na celní přirážku u čínského zboží. Tam si můžeme karfat do mikrofonu v Evropském parlamentu do zhloupnutí (limit dvě minuty na europoslance).

Na druhé straně je Orbánova z mého pohledu často až nesympatická snaha být hodnotově jinde než zbytek Evropy. Z hlediska domácí politiky fajn nástroj, to je Dzurindovi nutno dát za pravdu. Ale v unijní komunikaci na přítěž diplomacii. Jeho mediální obraz démona je zatěžující. Teď je otázkou, jestli Orbán je takový démon, nebo jestli je tak pouze hlásnými troubami vykreslovaný. Jeho praktická politika v rámci unie se často zdá rozumná. Ale dostatečná a na patřičně politické úrovni vedená? Sám Orbán se vlastně ukazuje jako pán dvojího slova. Sice zkonstatuje, že evropský trh dá občanovi Maďarska 408 eur, ale nedodá, že to může jít i na jeho účet, protože vládne v Maďarsku od roku 2010 a že bychom viděli nějaký rozkvět maďarského vytěžování výhod společného evropského trhu? Nevidíme. On je hlavou diplomacie Maďarska, on má Maďarsku dát šanci získat ze společného trhu co nejvíc. A to svou politikou. Je cesta neustálého kydání na unii tou správnou? Tvoří se takhle jednota? Ztuha.

Protistojný palec

Má smysl se stavět proti úzkému jádru unie a vystavět jednotu Visegrádské čtyřky, která by byla v případě nutnosti hrubou silou proti Německu a Francii? Přezíravost západních zemí vůči těm východním je očividná. V unii berou trochu vážně Polsko, zbytek je jen stafáž, kterou nikdo neposlouchá. Nebo jinak, poslouchá, ale nenaslouchá. A že bychom se stali vazaly nejen Bruselu, ale i Varšavy? No potěš Pánbu, poslouchat hysterického katolíka a k tomu poslouchat bruselského progresivistu, to bychom brzy mohli celou zahraniční politiku a diplomacii odevzdat na vrátnici v Bohnicích a jít dělat něco prospěšnějšího.

Jednota Evropské unie je utopie. Západ na východ bude vždy hledět přes brýle pohrdání a neúcty. A mělo by být rolí našich politiků, aby si ve svém jádru vypěstovali skutečné státníky, kteří naši důstojnou roli v Evropské unie prostě dokážou vyjednat. Ne vykřičet, postavit na vyhrůžkách vyvoláváním tlaků, které povedou k dalším a dalším tlakům. Nejde vzít politika vzoru Mikuláše Dzurindy a říct – vše z Bruselu je dobré – těch tu máme nepočítaně a všichni se derou o to, že zasednou ve Strakovce na premiérském postu a budou jen kývat na to, co přikráčí z Bruselu. Nejde ale ani vzít politiku vzoru Viktora Orbána a do důstojnosti se vyvzdorovat. Nemáme státníky, kteří by se politicky tak zapsali, že by před nimi i západní arogancí prodchnutí progresivisté secvakli půlky a začali naslouchat. Jenže my je nemáme. Nemáme je. Z jedné strany hysterie progresivismu, z druhé strany hysterie ponižovaných obětí, které neumí jednat, ale pouze křičet. Ani jedno nepovede k zářným zítřkům a silné, jednotné Evropské unii. Nutno zkonstatovat, že na Západě jim státníci také citelně chybí, ale do politického souboje uvnitř unie vstoupili s výhodami na vlastní straně. A je jen na nás, abychom je naučili tomu, co sami pořád kážou, tedy odmítnutí diskriminace. Diskriminace? Ale ano, proč ne. Přesto, kdyby došlo na tvrdá vyjádření, pevně a nezdolně (a s velkým kafráním) se postavím za Orbánovu myšlenku.

 

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb