Děsivý amazonský mapinguari svým obětem ukusuje hlavy. Nový seriál záhadologa Slámy Dobře utajené příšery

Foto: Vojtěch Alberto Sláma (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Malí lenochodi jsou jen chabou vzpomínkou na obří bratrance, kteří byli velcí jako sloni. Mohou obří lenochodi glossotheria přežívat v pralesích dodnes?

Naše planeta je daleko tajemnější, než si myslíme. Mezi pralesními stromy se ještě dnes možná plíží vědě doposud neznámé velké šelmy a v měsíčných nocích se třepotají velcí vampýři s hrozivým rohem na čenichu, kteří patří k největším letounům světa. Domorodci však mluví o létajících tvorech daleko větších a krvežíznivějších. A co se teprve hemží pod hladinami tropických řek a jezer? Vítejte na stezkách oblud, kterými vás bude provádět spisovatel a kryptozoolog Vojtěch Alberto Sláma.

V prvním díle vás zavedeme do pralesů Amazonie. Už jenom vyslovení magického jména území, kterým se jako široká žlutohnědá stuha klikatí největší řeka na světě křižovaná nesčetnými přítoky, vyvolává příjemné chvění. Oblast Amazonie neboli povodí Amazonky, má rozlohu nějakých šesti milionů čtverečních kilometrů, z čehož nejméně dvě třetiny pokrývají největší deštné pralesy na zeměkouli.

Psali jsme

Jenom mi zapomněl říct, že tam právě mají tak trochu válku. Záhadologický, kryptozoologický i cestovatelský rozhovor s Vojtěchem Alberto Slámou

Je tu všechno, co si může každý romantik přát. V ukrytých chatčích - malokách zde doposud žijí divocí, a hlavně nekontaktovaní indiáni z doby kamenné. Přežívají zde možná i velké šavlozubé šelmy, kterým místní říkají onza canguasu a warracaba. Nejděsivějším amazonským monstrem a pánem pralesa je však děsivý třímetrový mapinguari.

Muzeum v Rio de Janeiru se chlubilo kostrou obřího lenochoda, který nápadně připomínal legendárního mapinguariho. Nedávno však muzeum vyhořelo a s ním zmizel i trochu děsivý skelet pravěké příšery

Amazonský mapinguari je prý příšera porostlá chlupy rezavé barvy a nerozpakuje se zaútočit i na člověka. Svým obětem prý ukusuje hlavy.

Legenda o mapinguarim je v Amazonii poměrně rozšířena. Když jsem před časem navštívil brazilskou řeku Purus, vyslechl od zdejšího rybáře pozoruhodnou zprávu o mapinguarim. Tento muž hovořil o mapinguarim jako o velmi vzácném, ale reálném amazonském živočichovi a zdůrazňoval především jeho pevnou kůži, která odolává i střelám z pušek! Může takový živočich vůbec existovat?

Legenda o mapinguarim je v Amazonii rozšířená a místní obyvatelé se o ni s vámi ochotně podělí

Nejdéle se legendami o mapinguarim zabývá brazilský zoolog David Oren, který o něm nashromáždil velké množství informací od očitých svědků. Podle Orena má zvíře hrubou srst, řádně vyvinuté špičáky a pohybuje se často po dvou končetinách. Oren má ve svém domě vedle archivních zpráv také údajný otisk tříprsté šlépěje mapinguariho, která měří přes třicet centimetrů. David Oren dále poznamenává, že se mapinguari živí také šťavnatými vrcholky palem, které strhává obrovskými drápy. To by však bylo v rozporu s jeho údajnou masožravostí.

Lenochod rodu Glossotherium?

Mapinguari má nicméně ještě řadu zajímavých a jedinečných charakteristik. Například se tvrdí, že v ohrožení vydává strašlivý zápach a je nezranitelný. Pokud bychom se v Amazonii vrátili o několik tisíc let zpátky, měli bychom před očima ideálního kandidáta na pralesní příšeru – obrovského lenochoda rodu Glossotherium, a to dokonce i s jeho choutkami na maso. Podle studie paleontologa Richarda Farina totiž obrovští fosilní lenochodi byli vedle své rostlinné diety také příležitostnými masožravci. Farina došel k závěru, že přední končetiny obřích lenochodů s mohutnými drápy byly skvěle konstruovány pro prudký úder, který by zabil prakticky jakékoliv zvíře. Velké zuby těchto obrů by si s masitou kořistí také snadno poradily.

Můj přítel Romario je o existenci mapinguariho skálopevně přesvědčen

Není tedy vyloučeno, že by glossotheria mohli být vůbec největšími dravými savci, kteří kdy žili na naší Zemi. A co se týče nezranitelnosti mapinguariho, také zde jsou obrovští lenochodi ideálními kandidáty. Jejich neobyčejně pevná a tlustá kůže byla totiž navíc vyztužena malými kůstkami, takže vytvářela dokonalý neprůstřelný pancíř. A jak to všechno přesně víme? Na konci devatenáctého století německý přistěhovalec kapitán Eberhardt koupil pozemek v  Patagonii nedaleko řeky Gallegos. V roce 1896 při průzkumu jeskyně na svém pozemku objevil s několika přáteli cár té nejpodivnější kůže na světě, která byla posetá jakýmisi kostnatými knoflíky. Šlo o kůži vyhynulého obřího lenochoda, který musel uhynout docela nedávno. Neskrývá se právě zde klíč k řešení záhadného amazonského mapinguariho?

Vložil: Vojtěch Alberto Sláma