Vstoupil jsem do obrazu Zdeňka Buriana s druhohorními velerostlinami. S cestovatelem Milošem Beranem poprvé na Nový Zéland
08.05.2021
Foto: Miloš Beran (stejně jako všechny snímky v článku)
Popisek: Západ slunce v parku Abel Tasman
FOTOREPORTÁŽ A to do národního parku Abel Tasman a okolí mysu Farewell… Příštích několik dílů cestopisu budeme věnovat jižnímu ostrovu Nového Zélandu, který jsme s přáteli objeli v roce 2015 v průběhu asi tří týdnů autem kolem dokola. Navštívili jsme většinu známých národních parků, které se zde nachází. Milovníkům nedotčené divoké přírody Nový Zéland vřele doporučuji, určitě nebudou zklamáni. Ubytovat se můžete v řadě kvalitně vybavených kempů.
Nový Zéland (maorsky Aotearoa) je stát v jihozápadní části Tichého oceánu. Tvoří ho dva velké ostrovy, Severní a Jižní, a další menší ostrůvky. Nejbližší sousední stát je asi 2000 km vzdálená Austrálie. Roku 1642 dorazil k novozélandským břehům Nizozemec Abel Tasman. Stanul u západního pobřeží Jižního ostrova. Krátce po přistání Maoři zabili čtyři členy jeho posádky a Tasman nařídil se stáhnout a vrátit do Indonésie. Tasman si však myslel, že objevil část Jižní Ameriky objevenou v roce 1615 nizozemským námořníkem Jacobem Le Mairem. Název Nový Zéland pochází od nizozemských kartografů, kteří ostrovy nazvali Nova Zeelandia po nizozemské provincii Zeeland.
Pláž v národním parku Abel Tasman
Mořeplavci se střídali, osadníci ale dlouho nepřicházeli
Roku 1769 připlul k novozélandským břehům britský námořník James Cook. Obeplul oba hlavní ostrovy a zakreslil je do mapy. Šlo o první mapu Nového Zélandu v historii. Oba ostrovy pak Cook prohlásil za državu Spojeného království. I on se dostal do konfliktu s Maory, ale s některými kmeny se mu naopak podařilo navázat přátelské vztahy.
Dva měsíce po Cookovi dorazila francouzská námořní výprava kapitána Jeana de Surville. Další francouzská výprava, kapitána Mariona du Fresne, která připlula roku 1772, oba ostrovy prohlásila za državu francouzského krále Ludvíka XV. Ke střetu s Brity o novou kolonii ovšem nedošlo, neboť dlouho nikoho nelákalo území opravdu osidlovat.
Národní park Abel Tasman před západem slunce
Mušketové války Maorů
Někdy na počátku 19. století byly na ostrovy dovezeny první střelné zbraně - muškety, což naprosto převrátilo maorské dějiny a dalo následujícím čtyřiceti letům název ´mušketové války´. Kmeny, které si muškety pořídily, se vrhly na kmeny, které nebyly takto vyzbrojeny, a začaly je vyvražďovat. V letech 1801–1840 se podle odhadů historiků uskutečnilo asi 600 válek mezi kmeny a bylo při nich zabito asi 40 000 Maorů. Podle maorských legend však polynéští Maorové také nebyli původními obyvateli a když na Nový Zéland v průběhu 9. až 12. století dorazili, měli zde objevit obyvatelstvo světlé pleti se zrzavými vlasy. O zajímavé historii Maorů se však zmíním ještě v jednom z příštích dílů.
V současné době na Novém Zélandu žije něco přes 5 milionů obyvatel. Největší skupinu obyvatel tvoří Novozélanďané evropského původu (74 %), kteří jsou převážně britského původu. Druhou největší skupinu tvoří Maorové (15 %). Dalšími skupinami jsou nedávno přistěhovalí Asiaté (12 %) a imigranti z jiných tichomořských ostrovů (8 %).
Pláž Wharakiri
77 % obyvatelstva žije na Severním ostrově, kde se nachází i hlavní město Wellington. Hustota obyvatel Jižního ostrova s rozlohou 151 215 km² je tak mimořádně nízká. Jižnímu ostrovu, jejž od Severního odděluje 26 km široký Cookův průliv, dominují nebetyčné vrcholky Jižních Alp se sněžnými poli a ledovci. Nejvyšším vrcholem Jižního ostrova je Mount Cook (3724 m). Mnoho nádherných jezer, která leží v hustě zalesněných horských údolích, napájejí prudké řeky. Na východ od Jižních Alp se rozkládá úrodná Canterburská nížina, největší rovina na Novém Zélandu. Na samém jihu se do ostrovní půdy zařezávají v úzkých pruzích fjordy, jež skýtají překrásnou podívanou.
Mys Farewell
Nežijí zde hadi, ani žádná jedovatá zvířata
Izolovanost ostrovů uchovala některé endemické druhy. Nový Zéland se od superkontinentu Gondwany oddělil ještě před rozšířením savců, proto se před méně než 900 lety na Novém Zélandu nevyskytovali žádní savci, kromě těch, co sem mohli připlavat (lachtani, lvouni atd.) nebo přiletět (netopýři). Na Novém Zélandu nežijí žádní hadi a téměř žádná jedovatá zvířata.
Kapradiny jsou jedním ze symbolů Nového Zélandu
Nový Zéland je domovem mnoha endemických rostlin, např. šarlatově kvetoucí pohutukawy a jerlínu se zářivě žlutými kvítky. Velké části Nového Zélandu byly původně porostlé lesem nebo buší. Nyní převládají formy trsnatých trav na bažinatých plochách a čtvrtina území je zalesněna. Stávající lesy jsou složené z vavřínových a jehličnatých stromů, ale místy se vyskytují i palmy a stromovité kapradiny. Na Jižním ostrově jsou převážně pabukové lesy (kromě západního pobřeží). Nejznámějším představitelem fauny je kivi, velký nelétavý pták, i když zde žije ještě několik dalších druhů ptáků, kteří neumějí létat. Před příchodem Evropanů na Novém Zélandu žily dva druhy netopýrů, velké množství hmyzu a ptáků, kteří jsou často nelétaví a několik druhů plazů – gekoni a scinkové. Dalšími typickými opeřenci Nového Zélandu jsou slípky takahe a papoušci kakapo.
Pastviny poblíž mysu Farewell
Zaslíbená země trekařů
Na Novém Zélandu se nachází spoustu nádherných treků a to ať už se jedná o treky kratší, několikakilometrové, či treky několikadenní. Většina z nich se nachází právě na méně obydleném Jižním ostrově. My jsme naší okružní cestu po Jižním ostrově započali v národním parku Abel Tasman, kde se nachází několikadenní stejnojmenný trek a následně jsme se přesunuli do okolí mysu Farewell.
NP Abel Tasman se rozprostírá na severozápadě Jižního ostrova. Největším lákadlem tohoto národního parku jsou krásné zlatavé písčité pláže a rozlehlé buše. Výhodou treku je, že se dá různé kombinovat. Můžete si vybrat pouze některou z jeho částí či ujít celých 51 km, případně si můžete zvolit plavbu na kajaku. K noclehu si můžete vybrat z 19 kempů a 4 chat na trase. V pralesech s ohromnými stromovými kapradinami si připadáte jak v obrazech Zdeňka Buriana někdy v druhohorách.
Pláž Wharariki se nachází na západním konci Golden Bay. Je to široká pláž obklopená vrcholky hor, písečnými dunami a hustým lesem. Zaručeně vás okouzlí. Najdete zde velké vlny, velké útesy, velké písečné duny, velké jeskyně i velký vítr. Během odlivu je dobrá šance najít v odlivových bazénech mláďata tuleňů. Dá se k nim bez problému přiblížit. Existuje zde několik stezek pro procházky, procházky přes hory, lesy a písečné duny na pláži.
V odlivových bazénech lze pozorovat mláďata tuleňů
Nedaleko, na samém severu Jižního ostrova, se nachází Mys Farewell a písečná kosa Farewell Spit. V roce 1770 navštívil mys James Cook a zakreslil do mapy jako Cape Farewell, Mys rozloučení, když z těchto míst poprvé opouštěl Nový Zéland. Blízká písečná kosa byla později osadníky pojmenovaná jako Cape Farewell Spit, dnes zkráceně Farewell Spit. Poloostrov Farewell Spit je nejdelším písečným útvarem na Novém Zélandu. Na Farewell Spit každé jaro přilétají desítky tisíc stěhovavých ptáků ze severní polokoule. Mimo jiné lze zde v létě spatřit také labuť černou, rybáka velkozobého, tereje australského, kormorána velkého nebo bernešku velkou. Protože je Farewell Spit chráněnou oblastí s přísnějším režimem, je vstup na písečnou kosu povolen pouze s organizovanou výpravou s průvodcem.

Vložil: Miloš Beran