Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

K jejímu vzhledu významně přispělo hladovění. Anorexii ale za ním nehledejte. Tajnosti slavných

05.05.2021
K jejímu vzhledu významně přispělo hladovění. Anorexii ale za ním nehledejte. Tajnosti slavných

Foto: Paramount Pictures

Popisek: Audrey Hepburn

VIDEO Je jen stěží uvěřitelné, že by legendární křehké krásce bylo nyní už 92 let. Stala se symbolem šarmu a elegance a módní ikonou své doby a jen málokdo věděl, že k jejímu oduševnělému vzhledu přispělo obrovské utrpení. Během druhé světové války ji před dlouhodobým hladověním neochránil ani fakt, že byla dcerou baronky.

Nádherná okatá brunetka stojí před výkladem světoznámého klenotnictví a v ruce drží kelímek s kávou a croissant. Tuhle scénu, kterou vstoupila do dějin kinematografieAudrey Hepburn, snad zná úplně každý. Křehké herečce bylo během natáčení filmu Snídaně u Tiffanyho krásných třicet let a stala se díky němu jednou z nejslavnějších hollywoodských hereček a módní ikonou šedesátých let minulého století. A jednoduché elegantní šaty, které měla tehdy na sobě, se staly vzorem pro nadčasový model, který by neměl chybět v šatníku žádné ženy.

 

Skrytí lidé:

Dramatický omyl

Narodila se 4. května 1929 v Bruselu jako dcera holandské baronky a britského bankéře, v dětství se ale rodina kvůli otcovu zaměstnání často stěhovala mezi Anglií, Belgií a Holandskem. Když jí bylo pět, poslali ji rodiče do školy v Anglii, jenže o rok později otec rodinu opustil. A právě tyto události se staly zásadními pro budoucí vývoj osobnosti křehké herečky. Krátce po vypuknutí druhé světové války, na podzim roku 1939, ji matka poslala se dvěma bratry k prarodičům do Holandska. Naivně se totiž domnívala, že neutralita tuto zemi uchrání před válečným konfliktem a děti tam budou v mnohem větším bezpečí než ve Velké Británii. To byl ale velmi krutý omyl. Už v roce 1940 Němci na Holandsko zaútočili a dobyli ho během jediného týdne. A křehké drobné Audrey začaly velmi kruté časy. Žila v neustálém strachu, že ji nacisté unesou a strčí do některého vojenského nevěstince, což učinili se spoustou jiných dívek. Jednou ji dokonce opravdu odvezli, byla ale příliš drobná a dětská, a tak skončila jako výpomoc v kuchyni.

 

Prázdniny v Římě:

Tanec se smrtí

Díky tomu se jí nakonec podařilo utéct. Nejhorší chvíle ale prožívala v roce 1944, poté co se spojencům nezdařila operace Market Garden. Němci v zimě zabavili veškeré, už tak dost hubené zásoby potravin a paliva, a tak čtyři a půl milionu lidí hladověly a mrzly. V důsledku krutého strádání tehdy zemřelo podle odhadů na osmnáct tisíc Holanďanů. Jediné, co Audrey dokázalo přivést na jiné myšlenky, byly hodiny baletu, kterému se věnovala od pěti let. Zapojila se do odboje tím, že tančila pro lidi, podporující protinacistický odboj, a svými vystoupeními ho pomáhala financovat. „To nejlepší publikum, jaké jsem kdy měla, nevydalo jediný zvuk na konci vystoupení,“ prozradila později. Kromě toho nosila tajně odbojářům vzkazy, zastrčené v botách. Kdyby na to přišli nacisté, na místě by ji zastřelili. Jenže pak přišla doba, kdy už jí ani na to nezbývaly síly.

 

Sabrina:

Na prahu smrti

Nebylo co jíst, rodina musela vystačit s moukou, vyrobenou z tulipánových cibulek. A křehká dívka se ocitla na prahu smrti. Onemocněla žloutenkou, trpěla dýchacími potížemi, chudokrevností, z podvýživy jí otékaly nohy a chodidla. Fyzické utrpení ale nebylo jediným, které každodenně prožívala. Stávala se očitým svědkem utrpení druhých, což ji bolelo stejně, a možná ještě víc než její vlastní. Viděla, jak nacisté nahánějí Židy včetně malých dětí do dobytčáků, mířících do míst, odkud nebylo návratu. Staršího bratra poslali nacisté do pracovního lágru, druhý bratr se musel skrývat. Strýce a bratrance jí zastřelili před očima kvůli účasti v odboji. „Viděli jsme, jak staví mladé muže ke zdi a střílí do nich. Uzavřeli kvůli tomu ulici, a pak ji otevřeli a vy jste pak šli kolem,“ vzpomínala.

 

Vojna a mír:

Nepomohla ani večeře s Hitlerem

Největším paradoxem na situaci rodiny bylo, že oba její rodiče byli od třicátých let členy Britského svazu fašistů. Otec Joseph Anthony Hepburn-Ruston se k nim hlásil apodporoval je i za války. Nacisté si ho za to považovali, takže ho dokonce pozvali do Mnichova na večeři s Adolfem Hitlerem. Situaci jeho tehdy již bývalé rodiny to ale změnit nemohlo. Po válce ho pak Britové zajali a internovali za zradu. Poslední válečné dny prožila Audrey s rodinou ve sklepě, jen občas někdo vyběhl nahoru zkontrolovat, co ještě z domu zbylo, a rychle se vrátil. Ráno 29. dubna 1945 palba pojednou utichla a vyčerpaná dívka prý zaslechla hlasy a zpěv. S vypětím všech sil se proplížila nahoru, otevřela hlavní dveře a uviděla anglické vojáky, jak na ni míří puškami. Když promluvila anglicky, zajásali, že osvobodili Angličanku. Brzy pak přijel náklaďák s humanitární pomocí a vyhladovělá Audrey udělala chybu, kterou málem zaplatila životem, podobně jako spousta lidí, které po osvobození v dobré víře lidé ‘pořádně nakrmili‘. Vypila totiž naráz celou plechovku kondenzovaného mléka a do ovesných vloček, které byly po dlouhé době jejím prvním pořádným jídlem, přimíchala příliš mnoho cukru. Udělalo se jí tak zle, že málem zkolabovala.

 

Při přebírání Oscara v roce 1957:

S válkou se nevyrovnala

Tahle krutá zkušenost ji vedla k tomu, že se v 80. letech naplno věnovala charitativní činnosti. Cítila morální dluh k organizaci UNICEF, která jí za války zachránila život, a rozhodla se stát velvyslankyní dobré vůle a pomáhat hladovějícím dětem. S děsivými zážitky, které ji válečná doba donutila prožít, se nikdy nedokázala vyrovnat, a tak když jí v roce 1959 nabídli filmovou roli Anny Frankové, zdvořile odmítla. Zkušenosti a zážitky židovské dívky, ukrývající se za druhé světové války před nacisty, jí až příliš připomínaly krušné dětství. „Byla jsem stejně stará jako Anne Frank. Oběma nám bylo deset, když válka propukla, a patnáct, když skončila. V roce 1946 mi dal její knihu přečíst jeden můj přítel. Přečetla jsem si ji a zdrtilo mě to. To se mnoha lidem stává, když si ji poprvé přečtou, jenže já ji nečetla jako knihu, jako vytištěné stránky. Tohle byl můj vlastní život. Hluboce mě to zasáhlo,“ prozradila. Po válce se rodina přestěhovala do Amsterodamu a Audrey začala pracovat jako tanečnice, což jí v roce 1948 dopomohlo k první malé filmové roli v dokumentu Nederlands in 7 lessen. Ve stejném roce se s matkou přestěhovala do Londýna, kde získala stipendium na baletní škole.

 

Snídaně u Tiffanyho:

Cesta na vrchol

S budoucností v baletu sice nemohla kvůli své výšce 170 centimetrů počítat, přesto dostala roli alespoň ve sboru. V roce 1952 dostala roli v kriminálním dramatu The Secret People. Následovala komedie Monte Carlo Baby, kde se během natáčení se setkala s Colette, a slavná spisovatelka se rozhodla prosadit ji do titulní role v Gigi. Díky ní se tedy Audrey brzy objevila jako hvězda tehdy nejslavnější show na Broadwayi. V té době dostala první hlavní roli ve filmu Williama Wilera Prázdniny v Římě. Následoval ještě větší úspěch se Sabrinou Billy Wildera, za niž získala nominaci na Oscara, a od této chvíle se stala módní inspirací díky první spolupráci s renomovaným návrhářem Givenchym, který navrhl její kostýmy. Ve stejném roce začala spolupracovat s hercem a producentem Melem Ferrerem, za nějž se později provdala a v létě 1960 mu porodila syna Seana. Na počátku šedesátých let přišla na řadu slavná Snídaně u Tiffanyho, a pak už jen jeden úspěch za druhým.

 

My Fair Lady:

Zrození Little Black Dress

Hereččiny slavné černé pouzdrové šaty pro ‘Snídani‘ opět navrhl její oblíbený francouzský návrhář Hubert de Givenchy. Jsou z italského hedvábí a vzadu mají jedinečný výstřih, odhalující vystouplé lopatky. Givenchy pro ni také vybral vhodné doplňky – po loket dlouhé černé rukavice, perlový náhrdelník z perel a čelenku. Tím stvořil ikonický styl, kterému se začalo říkat ultra-ženský či pařížský. Zrodil se Little Black Dress neboli malé černé, které od té doby nechybějí snad v žádném dámském šatníku. Jsou univerzální a nadčasové a neexistuje událost, na níž by působily nevhodně. Původní, ručně šitý návrh se nachází v soukromém archivu Huberta de Givenchyho. V jedné ze dvou kopií, které Hepburn přivezla do filmového studia Paramount, se v roce 2006 nechala na obálku časopisu Harper's Bazaar vyfotografovat Natalie Portman. Pak šly šaty do aukce a vydělaly neuvěřitelných 467 200 dolarů, které putovaly na stavbu školy pro chudé děti v indické Kalkatě.

 

Velvyslankyně dobré vůle:

Velvyslankyně UNICEF

Koncem šedesátých let Audrey tempo natáčení přibrzdila, po čtrnácti letech se rozvedla s Ferrem a vzápětí se provdala podruhé, tentokrát za italského lékaře Andreu Dotti, kterému jen pár měsíců po svatbě porodila syna Lucu. V roce 1980 natočila poslední úspěšný projekt, romantickou komedii A všichni se smáli. Pak svět filmu opustila a věnovala se naplno charitativní práci. Počátkem osmdesátých let se rozvedla s Dottim a jejím partnerem se stal populární holandský seriálový herec Robert Wolders. Procestovali spolu řadu zemí třetího světa, v nichž herečka navštěvovala děti, kterým se chtěla věnovat nejvíc. Od roku 1987 byla oficiální velvyslankyní dobré vůle UNICEF a o dva roky později naposledy stanula před kamerou v romantickém dramatu Stevena Spielberga Always. Pak se její zdravotní stav začal zhoršovat a 20. ledna 1993 prohrála boj s rakovinou tlustého střeva ve švýcarském Tolochenazu.

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace