Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Pokud přežiju, budu s dojetím vzpomínat i na dnešní pandemicko-lockdownovou dobu. Nejlépe z vesmíru. Svět Tomáše Koloce

komentář 01.05.2021
Pokud přežiju, budu s dojetím vzpomínat i na dnešní pandemicko-lockdownovou dobu. Nejlépe z vesmíru. Svět Tomáše Koloce

Foto: Pixabay

Popisek: Památník Jurije Gagarina v Moskvě

Dvorní fejetonista čtrnáctideníku Nový Prostor Jan Stern v eseji Kytice pro pana obrlajtnanta píše, že někteří nostalgici mají schopnost z děl, která v minulosti třeba i ostře kritizovala nějakou dobu, po letech ve svém vnímání úplně vypustit onu kritiku a vnímat jen nostalgii z doby, které se dílo týkalo. Typickým představitelem takové skupiny čtenářů jsem já. Kdykoli jsem četl Švejka či povídky Jaroslava Haška, Jak je důležité míti Filipa od Oscara Wilda nebo Toma Sawyera a Huckleberryho Finna od Marka Twaina, daleko víc než zaznamenané disonance doby jejich vzniku mě hřál její duch, který do dnešních bouřlivých dob vnáší tichou melodii časů, kdy Jack Worthing a Algernon Moncrieff páchali z lásky sebevraždu přejedením se chlebíčky, americký jih byl zemí, kde se šlo uživit recitací monologů ze Shakespearových her, a Jaroslav Hašek v časopisu Svět zvířat se svými vymyšlenými zvířaty zaznamenal první překlady do světových – zatím jen zoologických – periodik, za což dostával měsíčně 60 zlatých (120 korun), byt, stravu a osm půllitrů piva denně v době, kdy se za jednu korunu pořídilo 11 párků (tj = 22 nožiček) se stoprocentním obsahem masa bez éček.

Jak se znám, už teď je mi jasné, že pokud přežiju, budu s dojetím vzpomínat i na dnešní pandemicko-lockdownovou dobu, kdy se o Velikonocích muselo koledovat a o narozeninách dárky odevzdávat jen z dvoumetrové vzdálenosti a ostříhat se člověk mohl dát jen v ilegálním kadeřnictví v lese. Není tedy divu, že na režim, který ve východní Evropě vládl do 80. let 20. století, myslím spíš než jako na období vražd a zákazů jako na dobu, kdy v Jugoslávii, na Ukrajině, v Gruzii, v Čečensku nebylo etnických válek, a kdy kubánská krize skončila tím, že si Nikita Chruščov odvezl z Kuby jaderné zbraně, John Kennedy přestal na Kubě organizovat puče a dohodli se na zřízení horké linky mezi Bílým domem a Kremlem, aby jakékoli napětí mezi svými zeměmi mohli za horka vykomunikovat. Kennedyho právě tohle zřejmě stálo život, ale jeho nástupce Lyndon Johnson v jeho linii pokračoval a v roce 1967 se (během první schůzky USA-SSSR na nejvyšší úrovni, kterou sjednal československý diplomat JUDr. Miroslav Polreich) v budově střední školy v Glassboro v New Jersey sešel se sovětským premiérem Alexejem Kosyginem – a odtehdy se už vůdci jejich zemí setkávali napořád – naposled na summitu Trump-Putin v Helsinkách v roce 2018.

V téhle nostalgické náladě jsem se nechal inspirovat šedesátým výročím prvního úspěšného letu člověka do vesmíru a v době, kdy západním heslem dne jsou lidská práva a zároveň ožívá studená válka mezi euroatlantickým západem a východem, jsem vytvořil následující záznam, který shrnuje světová prvenství v oblasti práv menšin při dobývání vesmíru:

 

- první člověk v kosmu z národnostní menšiny byl Ukrajinec Pavel Popovič, letěl v roce 1962 raketou SSSR Vostok 4

- PRVNÍ ŽENA v kosmu byla Valentina Těreškovová, letěla v roce 1963 raketou SSSR Vostok 6

- první rodilý Asiat v kosmu byl zároveň první člověk vystoupivší z rakety do vesmírného prostoru Alexej Leonov, který se narodil ve vesnici Listvjanka u Tomska na Sibiři a letěl v roce 1965 raketou SSSR Voschod 2

- PRVNÍ ŽID v kosmu byl Boris Volynov, letěl v roce 1969 raketou SSSR Sojuz 5

- PRVNÍ MUSLIM v kosmu byl Vladimir Džanibekov, narozený v Uzbekistánu, který po dědečkovi své manželky, jenž byl národním buditelem, přijal s příjmením i identitu černomořského turkického národa Nogajců - letěl v roce 1978 raketou SSSR Sojuz 27

- první člověk v kosmu s nesovětským i neamerickým občanstvím byl Vladimír Remek z Československa, po otci Slovák, po matce Čech, letěl v roce 1978 raketou SSSR Sojuz 28

- první německý občan v kosmu nebyl ze SRN, ale byl to Sigmund Jähn z NDR, který letěl v roce 1978 raketou SSSR Sojuz 31

- první občan asijské země v kosmu byl Phạm Tuân z Vietnamu, letěl v roce 1980 raketou SSSR Sojuz 37

- PRVNÍ ČERNOCH a zároveň první občan americké země mimo USA v kosmu byl Arnaldo Tamayo Méndez z Kuby, letěl v roce 1980 raketou SSSR Sojuz 38

- první neamerický občan západní země a zároveň první francouzský občan v kosmu byl Jean-Loup Chrétien, letěl v roce 1982 raketou SSSR Sojuz T-6

- první (a dosud jediný) indický občan v kosmu byl Rakéš Šarma, letěl v roce 1984 raketou SSSR Sojuz T-11

- první občan Japonského císařství v kosmu byl Tojohiro Akijama, letěl v roce 1990 raketou SSSR Sojuz TM-11

- první (a dosud jediný) občan Spojeného království v kosmu byla Helen Sharmanová, letěla v roce 1990 raketou SSSR Sojuz TM-12

- první (a dosud jediný) rakouský občan v kosmu byl Franz Viehböck, letěl v roce 1991 raketou SSSR Sojuz TM-13

- první (a dosud jediný) občan africké země v kosmu byl Mark Shuttleworth z JAR, letěl v roce 2002 raketou Ruské federace Sojuz TM-34

- první (a dosud jediný) brazilský občan v kosmu byl Marcos Pontes, letěl v roce 2006 raketou Ruské federace Sojuz TMA-8

- první (a dosud jediný) občan Malajského císařství v kosmu byl Šajch Mužafár Šukor, letěl v roce 2007 raketou Ruské federace Sojuz TMA-11

- první (a dosud jediný) občan Dánského království v kosmu byl Andreas Mogensen, letěl v roce 2015 raketou Ruské federace Sojuz TMA-18M

- první (a dosud jediný) občan Spojených arabských emirátů v kosmu byl Hazá Al Mansuri, letěl v roce 2019 raketou Ruské federace Sojuz MS-15

- první americký občan ne astronaut, ale kosmonaut, byl Dennis Tito, který letěl v roce 2001 v raketě Ruské federace Sojuz TM-32, a po něm ještě 21 amerických kosmonautů (v ruských raketách). Ruský občan nevyletěl v americké raketě / raketoplánu ani jednou. Celkem vyletěli na sovětských a ruských strojích do vesmíru občané 26 dalších zemí, na amerických 15 dalších zemí. Čína od prvního letu roku 2003 nepřizvala do své rakety ani jedno cizího občana. Byli a jsou tehdy američtí, němečtí, francouzští, japonští a italští astronauti i kosmonauti, ale není žádný ruský, britský, dánský, rakouský, indický, jihoafrický astronaut (jen kosmonauti) – ale ani jeden nečínský tchajkonaut.

 

V odpověď na případnou čtenářskou otázku, která na konci tohoto komentáře může zaznít, použiju dva verše Josefa Čapka, které napsal v koncentračním táboře v Sachsenhausenu, jejž právě v těchto dnech před 76. lety osvobodily společnými silami Rudá a polská zahraniční armáda:

„Pro koho to píši? Nač?

Píši to jako když se křiví větve stromu…“

 

Vložil: Tomáš Koloc