Afghánistán do rukou Číny. My už si nevíme rady. Komentář Štěpána Chába
komentář
27.04.2021
Foto: Pixabay
Popisek: Vojáci štrádují Afghánistánem
Do letošního září podle slov prezidenta USA Joea Bidena se stáhne americká armáda z Afghánistánu. Povede to k uklidnění situace v regionu? Možná, možná také ne. Protože ve hře je Talibán, který i přes dvacet let trvající přítomnost americké armády (a jejích spojenců, či vazalů, to jak to kdo čte) je stále na koni. A Talibán se chystá na šturm. Možná má Miloš Zeman pravdu v tom, když je k odchodu armád z Afghánistánu skeptický a volá po jejich ‘neodcházení‘.
Problém skutečně může vzrůst. Talibán není umírněný, nezkrotl. „Ve stínu Tálibánu operuje třiadvacet teroristických skupin a Tálibán je všechny podporuje. Někdy možná stojí jedna proti druhé, ale jsou to všechno teroristické skupiny a Tálibán jim poskytuje vybavení,“ řekl Novinkám afghánský velvyslanec v Praze Shahzad Gul Ayrobee. Současná afghánská vláda se s Talibanem snaží mluvit, zve jej k demokratickému spoluvládnutí nad zemí, ale Talibán se vzpouzí. „Tálibán nevěří v demokracii, v lidská práva, v ženská práva. Nechce respektovat volby a myslí si, že se dostane zpět k moci násilím a válkou. Tálibán se nezměnil. Pořád si myslí, že prosadí islámský emirát, což je pro náš lid neakceptovatelné,“ řekl velvyslanec Novinkám.
Důsledky války v Afghánistánu
Celosvětová skupina 63 národních lékařských organizací IPPNW odhaduje, že jen za prvních deset let trvání války v Afghánistánu zahynulo 220 000 lidí. Podle Amnesty International se USA během vlády Baracka Obamy dopustily válečných zločinů a to obzvláště použitím takzvaných bezpilotních letounů, které z 90 % zabíjely civilisty. USA použily při náletech bílý fosfor, který způsobuje strašlivé popáleniny a je Ženevskou konvencí zakázaný. Na konto přinejmenším nepříliš vhodné formy válčení vybuchla i kauza Wikileaks, která odhalila desítky a stovky zločinů americké armády.
Jako záminku pro vpád do Afghánistánu použily Spojené státy americké útok na Světové obchodní centrum 11. září 2001 a svůj boj proti terorismu. A to i přes skutečnost, že drtivá většina teroristů byla ze Saúdské Arábie a z Afghánistánu ani jeden. Ovšem svou základnu měl v Afghánistánu právě Talibán, který byl v kruzích radikálního islámu hybatelem. Bez zajímavosti není, že dva roky po vpádu do Afghánistánu vtrhly Spojené státy i do Iráku, a to pod vylhanou záminkou, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení. Česká republika obě války podpořila.
Stáhneme se, Čína může nastoupit
Po odchodu armády Spojených států z Afghánistánu začne nová kapitola hnutí Talibán. A to ač cílem celé invaze bylo, aby Talibán nebyl určující hráčem v regionu, ale aby odešel do věčných lovišť. Ale ve výsledku jsme došli vlastně až k situaci, kdy Talibán jen posílil. Nikoliv, zatím, mocensky, ale rozhodně politicky. Upevnil své místo odporem proti okupantům. A je stále pevnou součástí jak Afghánistánu, tak i myšlení značné části populace. Rozhodně ne celé, ale s nevěřícími Tomáši si Talibán své účty vyřídí později. Což je chyba, která jde na náš účet. Oni nevěřící Tomášové se v rámci možností emancipovali, to oni začali ukazovat Afghánistát jako zemi, která jde svou cestou bez radikálního islámu. To ovšem může s novým nástupem Talibánu skončit. A také nejspíš skončí. I když, je tu Čína.
Zcela jinou cestou se vydala v konfliktu v Afghánistánu Čína. Ta se rozhodla investovat a snažit se zlepšit ekonomiku země. A to ne z lásky k Afgháncům, ale s ohledem na vlastní výdělek a vliv. Přenechají Spojené státy místo Číně? Nechají ji zakořenit? A teď je otázka, která cesta je rozumnější? Dvacet let bezvýsledně bojovat partyzánskou válku (která vyhrát nejde), nebo si tamní stát prostě koupit prosperitou? Jen mě tak napadá, že si USA, a s nimi i celý Západ, nechává Afghánistán hloupě utéct mezi prsty. Jako mnoho a mnoho dalších oblastí, kde začíná Čína dominovat.

Vložil: Štěpán Cháb