Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Zažil jsem bitvu dýdžejů, islámských vs. hinduistických. Město AIIabahád a posvátné techno vibrace. S cestovatelem Milošem Beranem popatnácté do Indie

24.04.2021
Zažil jsem bitvu dýdžejů, islámských vs. hinduistických. Město AIIabahád a posvátné techno vibrace. S cestovatelem Milošem Beranem popatnácté do Indie

Foto: Foto Miloš Beran (stejně jako všechny snímky v článku)

Popisek: Záběr z hinduistického procesí

FOTOREPORTÁŽ Allabahád, od roku 2018 Prajágrádž, je město v indickém státě Uttarpradéš. Nachází se na soutoku dvou reálných řek, Jamuny a Gangy, s imaginární mytologickou řekou Sarasvatí. Sarasvatí je jednou z velmi důležitých bohyň, která je zmiňovaná hojně již ve védách a jednou z ústředních postav pozdějšího hinduismu. Ve védách byla Sarasvatí nejčastěji ztotožňována s řekou - která vyživuje, a přitom očišťuje.

„Něžně se dotýká vyvolených lidí. Kráčí po špičkách, a přitom tiše zpívá: „Jsem tvou řečí, jsem poezií tvé duše, já jsem hudbou ve tvém srdci. Jsem vědění a teču jako mocná řeka všude tam, kde je mi dovoleno vstoupit. Očisťuju, vyživuju a léčím jemnými prameny svých dlaní. Chceš-li se učit, chceš-li naslouchat, potom se ponoř do mé bohatosti a napij se dosyta pokladu, který ti přináším. Jsem Sarasvatí, tvořivá síla vědění a rození, která je zde na zemi pro tebe – člověka“. V pozdějším hinduismu se o Sarasvatí říká, že byla zrozena z Brahmy, když Brahma vstoupil do hluboké meditace ve snaze stvořit svět, jeho božské tělo se rozdělilo ve dví. Vznikla mužská a ženská část. Tou ženskou částí měla být právě Sarasvatí. V jiných mýtech o zrození Sarasvatí se praví že byla stvořena z Krišnova a Višnuova jazyku, či z kořene Brahmova jazyku.

 

Poutník na soutoku řek v Allabahádu

Historie města Allabahád sahá hluboko do starověku. V tomto období bylo důležitým buddhistickým centrem starověké Indie, jak dokládají nápisy na Ašókových sloupech. Jako Ašókovy sloupy se označují různé sloupy, které nechal v průběhu 3. století př. n. l. vztyčit maurjovský král Ašóka na severu indického subkontinentu. Mnohé z nich se dochovaly dodnes. Na velkém množství těchto sloupů jsou vyryty nápisy známé jako Ašókovy edikty, které měly často sloužit k šíření buddhismu, jehož stoupencem se Ašóka stal. Asi nejznámější Ašókův sloup byl vztyčen v Sarnáthu. Byl zakončen hlavicí se čtyřmi lvy, která se dnes nachází v sarnáthském muzeu. Dodnes je město Allabahád též důležitým centrem a poutním místem hinduismu. Každých 12 let se zde koná hinduistická pouť Kumbh mélá.

 

Strojařská dílna

Poslední Mahá Kumbh Mélá se zde konala od 27. ledna do 25. února 2013, příští proběhne v roce 2025. Odkazy na město lze nalézt již ve starověkých indických védách, kde je zmiňováno pod názvem Prajága. Dále je město Prajága zmiňováno i ve slavném budhistickém Pálijském kánonu (cca 500 př. n.l.). Buddha zde říká, že koupel ve zdejších řekách nemůže smýt vaše zlovolné skutky. Cnostný člověk by měl být čistý ve svém srdci a poctivý ve svém jednání. Trochu to připomíná situaci s katolickými odpustky. V ranném 17. století se AIllabahád stal hlavním městem muslimské Mughalské říše, někdy též Mogulské říše, za vlády císaře Jahangira. V dnešní době je město sídlem několika universit, vědeckých institucí a řady vládních úřadů.

 

Pouliční oltář

Bitva mezi hinduistickými a muslimskými DJs

Když jsem dorazil do Allabahádu, či Prajágrádže, ubytoval jsem se v malém hotelu. V noci mě dosti úporně bolela hlava (bylo to ještě před mojí návštěvou Varánasí, kde mě z toho místní maséři částečně vyléčili). K mé nelibosti se někdy kolem první ranní hodiny začal celý hotel doslova otřásat zuřivým náporem dunivé techno hudby. Vylezl jsem, skřípějíc zuby, z postele. Myslel jsem si, že se v hotelu rozjela nějaká party. Ke svému překvapení jsem však zjistil, že zvuk přichází z venku. Kolem hotelu opakovaně procházelo jakési tradiční hinduistické procesí. Když už jsem byl vzhůru, popadl jsem foťák a vyrazil fotit. Lidé v průvodu byli slavnostně oblečeni, uprostřed procesí byl jakýsi ´alegorický´ vůz, kde seděly dvě vyšňořené děti, chlapec a děvče. V čele průvodu byla na vozech výkonná aparatura, ze které se na plný výkon linula ona techno hudba. Kolem bylo ještě mnoho bubeníků, kteří bubnovali do rytmu.

 

Rikšař

Celé to na mě působilo poněkud surrealistickým dojmem. Když jsem psal tento díl cestopisu, napadlo mě si zkusit vygooglovat něco o tomto fenoménu propojení tradičních rituálů z techno hudbou. A uspěl jsem. V posledních letech totiž cílí nová elektronická hudba v Indii do náboženské a politické sféry. Texty obsahují různé odkazy na hinduistické bohy a vzývají k celo-hinduistické jednotě. Místní mladí DJs často volí provokativní témata a slogany. Centrem tohoto trendu se stalo právě město Prajágrádž. 

 

Starý muž

Na Youtube mají tyto hudební skladby, cílící na hinduistické bratrstvo a mísící prvky ve stylu techno a trance s tradiční indickou a hinduistickou hudbou milióny shlédnutí. Tento styl je často označován termínem Bhakti Vibration. Bhakti je tradiční styl hinduistické náboženské hudby. Texty nového stylu často obsahují jednoduché politické slogany. Často se také jedná o remixy proslovů náboženských vůdců, politiků i bollywoodských hvězd. Nacionalistický podtext je převládající. Přejmenování města AIllabahád, jehož název byl spojován s muslimskou Mughalskou říší, ostatně nebylo náhodné a souvisí s tímto nacionalistickým trendem, směřujícím k popření muslimských prvků v kulturní historii Indie.

 

Uprostřed procesí byl jakýsi alegorický vůz, kde seděly dvě vyšňořené děti

Mísení náboženských a politických prvků však v indické historii není samozřejmě nic nového. Kasta brahmanů, často s podporou hinduistických králů, využívala náboženský  a kastovní systém k legitimizaci svojí moci po celou dobu své existence. Rituály jsou mocnou zbraní pro ovládání davů.  Asi není příliš překvapivé, že styl Bhakti Vibration má také už svůj muslimský protějšek s obdobně nacionalistickým zaměřením, tentokrát však z pohledu muslimské menšiny. Nazývá se Miya Bhai (Fellow Muslim Brother) Electronica a sledovanost má ještě vyšší. V 1,3miliardové Indii žije přibližně 195 milionů muslimů - podobný počet jako v celém sousedním Pákistánu. K násilným střetům mezi oběma kulturami občas stále dochází. V roce 2020 se v Dillí rozhořelo náboženské násilí, jaké Indie nepamatuje desítky let. Při střetech mezi muslimy a hinduisty zemřelo 53 lidí, stovky jich skončily v nemocnicích. Mnoho dalších muselo utéct ze svých domovů. Útočníky byli především hinduističtí nacionalisté. Oběťmi obyvatelé muslimských čtvrtí.

 

Vesničanka

Příště se podíváme ještě naposledy do Allabahádu a čeká Vás slíbený článek o divech indické architektury. Tím se s Indií rozloučíme.

 

Vložil: Miloš Beran

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace