Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Ateisté považují chybně náboženství za soupis přihlouplých pohádek. Komentář Štěpána Chába

komentář 15.04.2021
Ateisté považují chybně náboženství za soupis přihlouplých pohádek. Komentář Štěpána Chába

Foto: Youtube / repro

Popisek: Erdogan, prezident Turecka

Ve Štrasburku vyroste největší mešita na území Evropy. Tamní magistrát na její výstavbu vyčlenil z veřejného rozpočtu města 2,5 milionu eur. Zbytek částky doplatí Turecko, nejspíš z fondů, které dostává z Evropské unie. Turecko tak postupně dobývá kontinent přes náboženství, a na toleranci postavená Evropská unie a mnohé vlády jejích jednotlivých členských států tiše přihlížejí s blahosklonným úsměvem od ucha k uchu, který říká – no jo, vy se vyblbnete a začnete být prospěšní naší ekonomice. Troufám si tvrdit, že zcela chybně.

Protože k věci přistupují postreligionisticky, abych tak řekl, oproštěni od okovů náboženství. My v Evropě na organizovanou víru hledíme trochu více jako na jistou formu tradice a civilizačního rituálu, rozhodně ne jako na dogmatický soupis pravidel sepsaný nadpřirozenými bytostmi, které musíme do puntíku plnit, nebo se na nás budou hněvat a příští rok nám udělají sucho. Nebo povodně. Nebo obojí. Což nás ovšem dovedlo k naší blahosklonné toleranci a touze být tak nějak hodný z logiky žití, nikoliv z příkazu z vyšších sfér.

Blahosklonná tolerance

A právě tady narážíme do zdi, kde dochází ke střetu dvou civilizací. My už klanění se bohům máme tak trochu na smrku. Ale muslimská víra je stále pevná v kramflecích. Je dogmatická, doslovná a velmi věrná vyšším sférám a jejich soupisu pravidel. Ano, z jejich oficiálních řad zaznívá, nejčastěji po nějakém hrůzném činu ve jménu jejich proroka či boha, že islám je náboženství míru. A nejspíš to mnozí z nich myslí i vážně, ale pak dojde na ‘přečiny‘ z naší strany.

Stačí zmínit francouzského učitele, který na hodině ve škole ukázal třídě karikaturu Mohameda, který měl pod turbanem bombu. Učitel byl zabit. To samé se stalo ve Velké Británii, učitel ukázal karikaturu Mohameda a od té doby se musí i s rodinou skrývat, protože dav rozhořčených věřících v Allahovu velikost by mu rád jeho velikost ukázal i s praktickými dopady na jeho vlastním krku. Tamní škola i úřady začaly ječícímu davu ustupovat a omlouvat se. A tam už se pohybujeme na scestí, protože nasloucháme a snažíme se vyhovět ječícímu davu, který se občanskou angažovaností snaží změnit k nepoznání naši vlastní společnost. A ta je postavená na otevřenosti a toleranci. Ale naše blahosklonná tolerance toleruje netoleranci a začíná jí ustupovat. A to je hrubá chyba. Ne nutně zatím v České republice. Ale na západ od nás rozhodně.

Mešita na hranicích Francie a Německa

Ve Štrasburku sídlí Evropský soud pro lidská práva a také tam, snad i symbolicky, vyroste největší mešita na území Evropské unie. Chceme dát najevo, že ctíme lidská práva a je lidským právem věřit si v kteréhokoliv boha či bohy, amen i awomen, jak pravil předseda amerického Senátu. Jenže novousedlíci jsou více muslimy, nežli Francouzi. Francouzského učitele poslal na věčnost potomek imigrantů, který už by měl být dávno více Francouzem (občanstím byl Francouz) a ctít více naši přirozenou tolerancí prodchnutou společnost, než dogmatické příkazy těch z vyšších sfér. Muslimové se ovšem velmi často identifikují více se svou církví, nežli se státem, v kterém našli domov.

Mešita sice definuje naši společnost jako tolerantní, ale zároveň ukazuje naši prohru. Podkopává naši podstatu. Proč? Muslimové na mešitu budou hledět jako na porobení naší společnosti. A pak může přijít podvolení, o kterém psal Michel Houellebecq právě v knize Podvolení. Stačí poukázat na návštěvu předsedkyně Evropské komise u Erdogana. To ponížení, ten výsměch, to nebyl výsměch Leyenové, to byl výsměch nám a naší slabosti se tak jednoduše podvolit a vzdát se své kultury. Naše 'elity', zdá se, nechápou dopad svého konání. 

 

Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace