Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Barevné šílenství. Díválí, svátek vítězství světla nad temnotou, je pro Sikhy i svátek vysvobození. S cestovatelem Milošem Beranem podesáté do Indie

13.03.2021
Barevné šílenství. Díválí, svátek vítězství světla nad temnotou, je pro Sikhy i svátek vysvobození. S cestovatelem Milošem Beranem podesáté do Indie

Foto: Miloš Beran

Popisek: Předvečer svátku Díválí u Zlatého chrámu

FOTOREPORTÁŽ Pokud se jako fotograf plánujete vydat do Indie, rozhodně tak učiňte v období svátků Diválí, Holá Móhallá, nebo KumbhaMela. Festival KumbhaMela u nás zpopularizoval legendární fotograf Jan Šibík. Kumbhaméla je vlastně spojení dvou sanskrtských slov kumbha a méla, přičemž první znamená džbán a druhé setkání. Tento obrat pochází z indické mytologie. Toto náboženské megaprocesí konané podle zvláštní astrologické konstelace Jupitera na více posvátných místech každé tři roky, je skutečná mela. Smýt pozemské hříchy v posvátné vodě jinak neposvátně špinavé hnědé Gangy přijíždí během měsíce až sto miliónů hinduistických poutníků. Nága-sadhuové přijíždějí zcela nazí. Místo jejího konání se střídá ve čtyřech městech: v Aláhábádu, Haridváru, Udždžainu a Násiku. Očistná koupel má věřící zbavit pozemského cyklu života a smrti.

Zcela speciálním zážitkem musí být pro každého fotografa také svátek Holá Móhallá. Den svátku nelze jednoznačně určit, různí se každým rokem, nejčastěji se slaví v březnu. Svátek byl nejprve obdobou hinduistického svátku Holi, který oslavuje konec zimního období, začátek jara, po kterém převzal název. Typicky se oslavuje na ulici společnými tanci, zpěvem, jídlem. Lidé mají připraveny sáčky s pestrobarevnými pigmenty, které po sobě navzájem házejí a sypají, zejména proto je tento svátek známý svou pestrobarevností.

 

Hliněné lampičky a svíčky symbolizují vnitřní světlo, které nás chrání od duchovních temnot

My se však nacházíme stále ještě v Amritsáru, proto se budeme věnovat svátkům sikhským. Sikhové rozdělují svátky do dvou kategorií: gurpúrab a méla. Gurpúrab je oslava výročí guru a je založena na historických událostech, méla představuje spíše kulturní událost, setkání Sikhů na ulicích, veřejné trhy nebo poutě. Mezi nejznámější svátky patří baisakhí nebo díválí. Svátek Baisakhí připadá na 13. a 14. dubna a je jedním z nejvýznamnějších svátků sikhismu. Jedná se o ohlášení počátku lunárního kalendáře, při kterém lidé, především v severní Indii, děkují za úrodu (tím začíná sklizeň pšenice) a v rámci dodržování tradic připravují speciální jídlo, setkávají se s příbuznými, pořádají kulturní nebo i sportovní akce. Součástí svátku jsou samozřejmě náboženské obřady. V minulém díle jsem se zmiňoval, že tento svátek má pro Sikhy ještě speciální význam, je spojován i s oslavou dne založení instituce sikhské armády Khalsy.

 

Svátek Diválí je pro Indy něčím podobným, čím jsou pro nás Vánoce

Svátek Diválí je pro Indy něčím podobným, čím jsou pro nás Vánoce. Indické domy a ulice se totiž promění v krásnou světelnou podívanou. Název Diválí, neboli festival světel, získaly tyto oslavy podle řady hliněných lampiček (divas) s bavlněným knotem namočeným v ghí (přepuštěné máslo), nebo rostlinném oleji, které si Indové rozsvěcují před domem. Lampičky symbolizují vnitřní světlo, které nás chrání od duchovních temnot. Jeho hlavním tématem je vítězství světla nad tmou a dobra nad zlem. Světlo hoří neustále - jako vědomí, které by mělo být vždy přítomno v našem životě.

 

Světlo hoří neustále - jako vědomí, které by mělo být vždy přítomno v našem životě

Festival se shoduje s časem hinduistického Nového roku. Lidé se schází a oslavují rozsvěcováním různých lampiček, ohňostroji, zdobí vše elektrickými světýlky, dělají táboráky a vzájemně si darují sladkosti. Otevírají okna i dveře svých domovů, aby vešla bohyně Lakšmí, která se v těchto dnech podle věřících prochází po zemi. Domy jsou během Diválí ozdobeny barevnými rangoli – umění, kdy jsou na podlaze v obývacím pokoji nebo nádvoří z materiálů, jako jsou barevná rýže, suchá mouka, barevný písek nebo květy, vytvářeny nádherné vzory. Jejich návrhy jsou předávány z generace na generaci.

 

Rozzáří se celý Zlatý chrám i okolí

Tento pětidenní festival slaví většina Indů bez ohledu na víru. Každá víra má své vlastní důvody, proč tento svátek slavit. Nicméně pro mnohé je Diválí oslavou legendy Rámy a jeho manželky Sity, kteří se v 15. století př. n. l. vracejí do svých království v severní Indii z exilu poté, co porazili démona krále Ravanna. V jižních státech se připomíná Kršnovo vítězství nad králem Narakou. V západních provinciích začínají obchodní komunity nový fiskální rok. Od nepaměti, během tohoto období, byly do zámoří posílány flotily lodí naložených zbožím. V Bengálsku a řadě východních států se koná rituál pro Kálí, bohyni, která zosobňuje moc věčného času, ničivou stránku tvůrce Šivy. Na severu zapalují muslimové slavnostní ohně a hrají karty či kostky. Podle tradice platí, že kdo hraje hraje o peníze v noci Diválí, bude mít štěstí po celý rok.

 

Slavnostní ohňostroj nad Zlatým chrámem

Sikhové slaví Díválí trochu odlišně než hinduisté. Historicky spojují svátek s propuštěním šestého guru Hargóvinda, který byl držen v pevnosti. Při příchodu do Amritsaru, posvátného města Sikhů, jej obyvatelstvo přivítalo v roce 1619 velkými svícny a lampami. V dnešní době tak probíhají na oslavu jeho osvobození bohoslužby, zapalují se ohňostroje a domy se zdobí nejrůznějšími svícny, svíčkami apod.

 

Okolí Zlatého chrámu se zaplní v průběhu Diválí davy lidí

Vrcholem oslavy je osvícení Zlatého chrámu, nejvýznamnější svatyně sikhského náboženství.  Guru Hargóvinda byl uvězněn s dalšími 52 maharádži v pevnosti Gwalior mogulským císařem Jahangirem, který se je snažil donutit konvertovat k islámu. Jeko otce guru Arjana Deva, který konverzi odmítl, nechal mučit a v roce 1606 popravit. Císař Jahangir se měl s guru Hargóvindem sblížit, protože ten ho údajně zachránil při lovu před lvem a vyléčil ho modlitbami z nemoci. Podle dalších zdrojů měl být císař také pod tlakem jednoho z vlivných muslimských náboženských vládců, který měl být přítelem guru Hargóvinda. Když se ho rozhodl z pevnosti propustit, guru Hargóvind žádal i propuštění dalších 52 maharádžů, politických vězňů. Císař prohlásil, že si může odvést tolik vězňů, kteří budou schopni se současně držet jeho pláště. Guru ho přelstil tím, že si k rouchu nechal připepnit 52 dlouhých třásní a všechny vězně odvedl. Celá historie může trochu připomínat našeho guru Járu Cimrmana, ale jistě má historický základ. Onen plášť s 52 třásněmi je totiž stále k vidění ve Zlatém chrámu v Amritsaru.

 

Očistná koupel

Tímto opouštíme Amritsar a Sikhy. V Indii však ještě nějakou dobu zůstaneme. Čeká nás totiž  Váránasí, esence veškeré Indie.

 

Vložil: Miloš Beran