Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Česko je Petriho miskou, množírnou nových mutací covidu. Evropa se nás bojí, Němci už řekli Schluss. 5x pondělí Pavla Přeučila

15.02.2021
Česko je Petriho miskou, množírnou nových mutací covidu. Evropa se nás bojí, Němci už řekli Schluss. 5x pondělí Pavla Přeučila

Foto: Facebook (stejně jako snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Koronavirus, ilustrační foto

„Naše země nevzkvétá,“ řekl blahé paměti prezident Václav Havel ve svém novoročním projevu v roce 1990 a jeho slova dnes platí dvojnásob. Koronavirová epidemie ukázala holou řiť nejen naší vlády, ale i opozice a nejspíš i téměř poloviny obyvatel Česka. Ukázala především neuvěřitelnou rozdělenost celé naší společnosti, která se ani v téhle těžké době nedokáže sjednotit a každý kope jen za sebe, za své zájmy, prebendy a výhody. Jsou to drsná slova, ale myslím si, že dostatečně vyjadřují stav, v němž se naše země nachází.

Co si budeme namlouvat, protipandemická opatření nefungují a situace začíná být kritická. Česko se stalo odstrašujícím příkladem pro ostatní země EU. Rozhodně nemůžeme být pyšni na to, že nás sousední Německo označuje za líheň nových mutací koronaviru a zabouchlo nám dveře před nosem. Bylo přerušeno veškeré letecké i vlakové spojení mezi oběma zeměmi a na hranicích se objevily stálé pohraniční kontroly. Není se co divit, když jsme si svou nezodpovědností dokonce vypěstovali na našem území zcela novou zmutovanou variantu koronaviru, kterou už ve světě nazývají československá. Řádí už totiž i u našich východních sousedů.

 

Zase za plotem?

Jsme dokonale odstrašujícím příkladem

Tato mutace, která má dokonce už i svůj název B.1.258, se šíří mnohem rychleji než běžný virus Covidu-19 a svou nakažlivostí je hodně podobná jihoafrické či britské mutaci. Dnes už je výskyt tohoto kmenu potvrzen v celé řadě evropských zemí a u nás už byl potvrzen u více než 50 % odebraných vzorků.

A proč se právě u nás nová mutace objevila a proč jsme pro Evropu odstrašujícím příkladem? Dostatečně na to odpovídá zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO), vydaná v uplynulém týdnu, které si bohužel povšimlo jen hodně málo médií. Ze závěrů výzkumu, který novinářům prezentovali odborníci z této organizace a České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, vyplývá, že pouhých 46 % lidí zůstává s příznaky covidu doma. To znamená, že nadpoloviční většina lidí se symptomy jde klidně do práce nebo za rodinou.

 

Virová nálož je vysoká

Právě to může být podle expertů důvodem toho, že virová nálož v populaci je extrémně vysoká a nedaří se jí srazit ani restriktivními opatřeními. Naprosto základní opatření, jako je mytí rukou, zachovávání rozestupů a nošení roušek nedodržuje až 33 % obyvatelstva. Navíc se potvrdilo, že celých 45 % Čechů považuje epidemii za mediální bublinu, a jen 18 % Čechů považuje Covid-19 za opravdu vysoké riziko. 40 % našich občanů dokonce považuje protiepidemická opatření za zbytečná a odmítají se jimi řídit. 

Tady každý kope jen sám za sebe

Zpráva WHO tedy jinými slovy říká, že jsme národem bezohledných šmejdů a špindírů, kterým je naprosto jedno, jak ohrožují své okolí a že kolem nich umírají lidé. Důležité jsou pro ně jen a jen jejich osobní svobody a drží se zásady ´po nás potopa´. „Ukazuje se, že v české společnosti je velký podíl těch, kteří preferují osobní svobodu před ohledem na druhé, což se v době pandemie ukazuje jako nevýhodné,“ říká například Helena Hnilicová z Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty univerzity Karlovy.

 

Pohoda, vánek?

Přestože jsou protiepidemická opatření v evropských zemích téměř totožná, jen u nás bují jakýsi pseudoobčanský odpor proti jejich dodržování. Sociální sítě se hemží nejen různými doslova idiotskými konspiračními teoriemi, ale i výzvami k občanské neposlušnosti. Ať si říká, kdo chce, co chce, nemalou měrou k tomu přispívá i naše politická opozice, která neustále omílá své mantry o neúčinnosti vládních opatření, o jejich nesmyslnosti a halasně zpochybňuje každý krok, který vláda udělá. Místo jednoty, která je v dnešní době tak potřebná, tady jde jen a jen o honbu za hlasy voličů. 

Bez dodržování základních hygienických opatření jsme namydlení

Samozřejmě, naše vláda kupila během pandemie jednu chybu na druhou, premiér Babiš si hrál na všemocného regulátora, který všechno ví, všemu rozumí a všechno zvládne. Nezvládl! Nicméně protipandemická opatření jsou v zásadě správná a nijak se neliší od těch v okolních zemích. Špatná je jen jejich prezentace a chaotičnost, s jakou jsou vyhlašována. To by ale nemělo být důvodem pro opoziční politiky, aby si z nich dělali trhací kalendář a cupovali je ve svých veřejných vystoupeních. Není pak divu, že téměř oněch 50 % našich lidí už vládním nařízením nevěří a odmítá je dodržovat.

V celé své nahotě se ukázaly snahy vytřískat z celé situace politické body na posledním zasedání Poslanecké sněmovny, kde bylo s konečnou platností odmítnuto prodloužení nouzového stavu. Nejsem žádným jeho zastáncem a myslím si, že většinu opatření lze uplatňovat i bez něj. Ale to by tu nesměla vládnout ona anarchie a odpor ke všemu, co se po lidech požaduje, a to i co se týče těch nejzákladnějších opatření. Tohle fakt v okolních zemích neznají. Jasně, například lyžařské areály by mohly zcela normálně fungovat. Ale silně pochybuji o tom, že se v nich někdo bude obtěžovat nosit povinné roušky a dodržovat nařízené dvoumetrové rozestupy. To je zkrátka pro spoustu lidí omezování jejich práv a osobní svobody.

Samozřejmě, mohly by se otevřít školy, což už děti potřebují jako sůl. Ale to by nesmělo téměř 40 % rodičů odmítat testování svých potomků před vstupem do školních budov a velké procento je i těch, kteří odmítají, aby jejich děti nosily ve škole roušky. A tak bych mohl pokračovat dále. Dokud se tahle společnost nesjednotí a nebude dodržovat alespoň ta základní hygienická pravidla, budeme pro Evropu stále žumpou a semeništěm nákazy.

 

Z demonstrace před Ministerstvem školství, foto Hans Štembera 

Místo tanků se nás prý Rusko snaží dobýt prostřednictvím vakcíny

O víkendu mne upoutalo vyjádření poslankyně TOP 09, Heleny Langšádlové, která se kdysi proslavila svou touhou vyhlásit válku Rusku. Nezklamala ani tentokrát, když se na zpravodajském serveru Forum24 nechala slyšet: „Rusům nejde o nic víc ani o nic míň než dobýt naše území a vztyčit na něm vlajku. Jednou z příležitostí pro ně je stavět jadernou elektrárnu, druhou pak dodávat očkovací látku Sputnik.“

Tahle dáma fakt dokáže pobavit. Jednou by začala preventivně bombardovat Moskvu a nyní nás, podle ní, ohrožuje i ruská vakcína Sputnik, která má být záminkou pro podrobení se Rusku. Vůbec jí nevadí, že o vakcínu má eminentní zájem celá řada států Evropy, Německo či Slovensko už dokonce uvažují o její výrobě na svém území a taková britská AstraZeneca ji chce kombinovat se svou vakcínou. Chce snad prostřednictvím Sputniku vztyčovat Rusko svou vlajku nad Velkou Británií či Německem? Vůbec jí nevadí, že Světová zdravotnická organizace WHO už vzala Sputnik na milost a patří tak mezi doporučované vakcíny. Běžně se s ní očkuje ve spoustě zemí světa, z evropských v Srbsku a v Maďarsku. Pro paní Langšádlovou je ale politika a rusofobie zjevně daleko důležitější než životy našich občanů.

 

Topkařka Langšádlová

Je zcela evidentní, že orgány EU nákup vakcín zcela nezvládly a naplno už to přiznala i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jednotlivé země našeho společenství se snaží sehnat chybějící vakcíny na vlastní pěst a z Bruselu už kupodivu nezaznívají ani žádné protesty, protože tam dobře vědí, že mají máslo na hlavě. Budou nám snad lidé jako Langšádlová zakazovat využití té či oné vakcíny jen proto, že pochází z politicky nepohodlné země?

Jinak, co se týče dodávek Sputniku k nám, je paní poslankyně vedle jak ta jedle. Rusko se rozhodně nesnaží nás svou vakcínou zaplavit a dobýt. Oni totiž Rusové sotva stačí plnit dodávky vakcíny pro své občany a plnit již dříve nasmlouvané kontrakty do zahraničí. Ruští experti už se nechali slyšet, že země, které se nyní začnou o Sputnik hlásit, budou mít nejspíše smůlu, protože vakcíny zkrátka není dost. Proto také Rusové preferují spuštění výroby Sputniku v těchto zemích a příkladem může být právě Německo, které k tomu má nejblíže. 

Kdo vydělává na pandemii? Jen ti nejbohatší

Dva šokující titulky, které shrnují ekonomické dopady Covidu-19, se objevily v britském tisku. První z britského vydání zpravodajského webu Business Insider zní ´Miliardáři vydělali během pandemie 3,9 bilionu dolarů´, zatímco druhý z The Guardian hlásí ´V důsledku Covidu-19 přišli v globálním měřítku zaměstnanci o výdělky 3,7 bilionu dolarů´. Ekonomický dopad pandemie na obyčejné lidi na celém světě je stejně zničující jako ztráty, které si vybral na jejich zdraví a životech. Vrstvy enormně bohatých zcela evidentně ignorují běžné vrstvy obyvatelstva a zapomínají, že dokud nebudou všichni v bezpečí, nebudou v bezpečí ani oni. Jak uvedlo například zpravodajství BBC, nárůst bohatství 10 nejbohatších mužů světa během pandemie by pokryl náklady na očkování každého jednotlivce na planetě. Je to fér?

Je jasné, že v kapitalismu je cílem každého miliardáře zvyšovat své zisky a využít každé příležitosti, která se naskytne. A pandemie covidu právě takovou příležitostí je. V britském tisku se ale celkem rozumně diskutuje o tom, že velkou část viny na tom neseme i my. Během pandemie jsme prý dělali všechno možné, aby zisky těch nejbohatších rostly. Nakupovali jsme jako zběsilí věci, které nepotřebujeme, jen proto, že takový Amazon tvrdil, že se bez nich neobejdeme. Byli jsme nepřetržitě na netu, streamovali hodiny a hodiny online zábavy, návykově sledovali Tiktok a zuřivě zasílali zprávy na sociálních sítích. Těmito aktivitami každý z nás nevědomky přispíval k růstu cen akcií všech globálních technologických gigantů a jejich vlastníků, jakými jsou například Jeff Bezos, Mark Zuckerberg, Elon Musk a Bill Gates. Dostatečně o tom vypovídají i slova, která už kdysi dávno pronesl jeden z nejbohatších lidí světa, John D. Rockefeller: „Vždy jsem se snažil každou katastrofu proměnit v příležitost.“

 

Jeff Bezos obhlíží svůj Amazon. Foto Instagram / repro

Na celém světě mizí miliony pracovních míst, s katastrofálním stavem se potýká cestovní ruch, pohostinství a další služby, krachuje letecká doprava či mnohá odvětví maloobchodu. A bude hůř. Státní pokladny nejvíce postižených zemí se rychle vyprazdňují a jejich zadlužování roste závratným tempem. Ostatně vidíme to i v naší zemi. Dnes už je jasné, že nejrůznější podpory, kompenzace a dotace nelze natahovat do nekonečna a v řadě zemí se už hovoří o jejich omezování. Na popularitě nabývají hlasy z řady zemí, aby se na kompenzaci ztrát, ke kterým během pandemie dochází, podíleli i ti nejbohatší, kteří na ní nejvíce vydělali.

Některé země, jako Argentina, už zavedly jednorázovou daň pro superbohaté, která by měla ekonomické ztráty kompenzovat. Dokonce i Mezinárodní měnový fond, který se dříve zasazoval o snížení daní, vyzval vlády, aby zvážily zdanění svých nejbohatších obyvatel, aby zvýšily tak potřebné příjmy do státních pokladen. Naše vláda je zatím k těmto výzvám hluchá a já se jí tak trochu ani nedivím. Přijít v současné době s jakýmkoliv zvýšením daní, i kdy by šlo jen o ty nejbohatší, by znamenalo dát opozici do rukou tu nejmocnější zbraň, kterou by mohla využít v předvolebním boji. 

Energetická politika EU se ukazuje jako neúnosná

Dostatečně na to poukázaly jevy, které se objevily v souvislosti se současnými dlouhotrvajícími mrazy. Podle řady odborníků je celá Evropa neustále na pokraji blackoutu, tedy masivního výpadku v dodávkách elektrické energie na celém kontinentu. Země jako Rakousko a Německo už to zažily nedávno na vlastní kůži, kdy je musely zachraňovat naše energetické zdroje a v Německu museli spustit i již některé uzavřené elektrárny. Ukazuje se, že například sázka na elektromobily byla předčasná, protože ty v současných mrazech kolabují a zoufale chybí i dostatečně velká síť nabíjecích stanic.

Naštěstí, podle analytiků, je naše energetická síť velmi odolná a zásluhu na tom mají i naše zdroje, jakými jsou plynové, uhelné a jaderné elektrárny. Díky tomu máme velmi robustní a odolnou soustavu a dokážeme na to pružně reagovat. To, že jsou plynové, jaderné nebo uhelné elektrárny nahrazovány zdroji, které nemají dodávky stabilní a nejsou snadno regulovatelné, má za následek nestabilitu celého energetického systému v Evropě. Dnes už je nadmíru jasné, že kdyby země vyslechly touhy Bruselu o co nejrychlejší odstávku tradičních zdrojů, znamenalo by to doslova katastrofu. Klasické elektrárny dokážou v případě potřeby bez problémů zvýšit výkon. To ale větrné nebo solární elektrárny nedokážou. Počasí zatím poroučet neumíme. Se zvyšováním podílu těchto obnovitelných zdrojů a likvidací těch tradičních se se doslova katastrofálně zvyšuje riziko možných blackoutů.

Potvrdil to ve svém vyjádření i ředitel rakouské Wien Energie Michael Strebl, podle kterého jsou obnovitelné zdroje energie méně stabilní, s čímž souvisí kolísání ve výrobě elektřiny v závislosti na slunečním svitu či větru. „Počet nouzových zásahů dramaticky narůstá. Zatímco ještě před několika lety musela Wien Energie kvůli stabilizaci sítě ročně zvýšit výrobu elektřiny krátkodobě jen asi patnáctkrát, v posledních letech to bylo až 240krát,“ prohlásil Strebl. Paradoxně podle něj tak při nedávné hrozbě blackoutu zachránily Rakousko české, ale i balkánské elektrárny na fosilní paliva a tolik opovrhované jaderné elektrárny.

 

Bez Temelína a Dukovan se neobejdeme

Snahy EU urychlit obměnu zdrojů elektrické energie a přejít na tak zvané čisté se už dnes ukazují jako nereálné a i my bychom na ně mohli ošklivě doplatit. Proto dnes dvojnásob platí, že pokud nebudeme mít vyřešeny další zdroje energie z nových jaderných bloků, nemůže být o nějakém zavírání stávajících elektráren ani řeči.

Dostatečně o tom vypovídá i 300stránková studie, kterou si nechaly v Evropském parlamentu vypracovat frakce ECR a Macronova Reneaw. Podle europoslance Alexandra Vondry ji vypracovali akademici z oblasti přírodních i hospodářských věd, energetiky i matematického modelování. Mezi recenzenty je např. William Nordhaus, nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Studie na příkladu dvou států – Nizozemí a České republiky – dokazuje, že dosažení uhlíkové neutrality v EU v roce 2050 bude bez využití jádra, tedy jen s preferovaným využitím energie z větru a slunce, mnohem dražší, možná i nedosažitelné. Platí to i pro Nizozemí, které má díky poloze u Severního moře výborné podmínky pro využití energie z větru – i v jejich případě budou bez jádra náklady minimálně o pětinu vyšší. Tím víc to platí pro ČR, kde jsou podmínky ještě horší.

Studie podle Vondry také dokládá, že samotné dosažení uhlíkové neutrality v EU v roce 2050 bude mít jen zanedbatelný dopad na klimatickou změnu v případě, že se ke stejnému cíli nepřihlásí i ostatní státy světa. Jde zkrátka o rizikový podnik a sázka na jádro pomůže snížit jeho ekonomické dopady. Celá studie je k dispozici ZDE. 

Nejsou elektrokoloběžky náhodou ekologický mor?

S předchozím tématem souvisí i další, týkající se zdánlivé drobnosti a tou je glorifikace zelené dopravy ve městech prostřednictvím sdílených elektrokoloběžek. Na ty vsadila především Praha a dnes ji zaplavují jako mor. V této souvislosti mne zaujal nedávný článek, který se objevil na portálu iDnes, ZDE.

Ten uvádí studii francouzské konzultantské agentury Arcadis, která na příkladu z Paříže prokázala, že sdílená elektrokoloběžka má podobnou uhlíkovou stopu jako automobilová doprava. Tato agentura nepočítala jen se samotnou spotřebou energie. Práci si dala s vypočítáním všech uhlíkových dopadů jednotlivých způsobů dopravy – výrobou počínaje, přes náklady na provoz až po recyklaci. A tento způsob radikálně mění pohled na ekologickou dopravu. Podle studie jeden ujetý kilometr koloběžky, na které pochopitelně jede jediný člověk, zatíží planetu 105 gramy CO2. Osobní auto – včetně započtení výroby a recyklace – vyprodukuje 253 gramů. Pokud v něm jedou lidé tři, tak i po započtení navýšení spotřeby je jeho uhlíková stopa vůči koloběžce ještě daleko nižší.

 

Koloběžek LIME je plná Praha

Ještě daleko horší je fakt, že se nesplnilo očekávání, že koloběžky omezí ve městech automobilovou dopravu, protože řidiči opustí svá vyhřátá autíčka a budou se prohánět městy na koloběžkách. Naopak, na koloběžky naskočili především lidé, kteří doposud využívali městskou dopravu, nebo chodili pěšky. Vyměnili tady relativně čistou dopravu za tu špinavou. Navíc, za současných mrazivých dnů a při sněhové pokrývce jsou samozřejmě koloběžky naprosto nepoužitelné.

 

Vložil: Pavel Přeučil