Paňdžáb a Amritsar - zázračné Jezero nektaru nesmrtelnosti. S cestovatelem Milošem Beranem popáté do Indie
06.02.2021
Foto: Miloš Beran (stejně jako ostatní snímky v článku)
Popisek: Rituál uzavírání hranice a stahování vlajky na hraničním přechodu Wagha - Láhaur
Do Indie jsem se vrátil podruhé v roce 2014. Tentokrát jsem měl namířeno do indického svazového státu Paňdžáb, zejména do města Amritsar, centra a posvátného města sikhského náboženství. Ind s turbanem na hlavě a plnovousem – to je častý obrázek mnoha cestopisů a dokumentů. Málokdo však již ví, že tito statní muži nejsou typickými představiteli Indů.
Jedná se o sikhy - vyznavače sikhismu, třetího nejrozšířenějšího náboženství Indie. Sikhismus se zrodil před pěti sty lety v Paňdžábu. Paňdžáb je stát v severozápadní Indii. Na západě sousedí s pákistánskou provincií Paňdžáb, na severu s indickým státem Džammú a Kašmír, na východě s Himáčalpradéšem, na jihovýchodě se teritoriem Čandígarh, na jihu a jihovýchodě s Harijánou a konečně na jihozápadě s Rádžasthánem.

Rituální koupel u Harimandiru – Zlatého chrámu Sikhů
I když jsou nyní Sikhové rozšířeni po celé Indii, většinu jeho vyznavačů a poutních míst najdete právě zde, na severozápadě indického subkontinentu. Sikhové, ač tvoří pouhá dvě procenta indické populace, jsou hodně viditelnou skupinou. Vděčí za to své pracovitosti a také odvaze. Jsou považováni za výborné a statečné vojáky, piloty, obchodníky a zručné řidiče. O tomto národě a jeho historii si povíme více v dalších dílech.

Sikhské dívky u Zlatého chrámu
Zdaleka ne všichni obyvatelé Paňdžábu jsou však Sikhové. Obyvatelé regionu jsou samostatnou etnickou skupinou indoárijského původu s vlastní jazykovou a kulturní identitou. Hlavním jazykem paňdžábského obyvatelstva je paňdžábština. V indické části se píše písmem gurmukhí. Pákistánská část používá písmo šáhmukhí, blízké upravenému arabskému písmu, které používá urdština. Hindština psaná v písmu dévanágarí se používá v indických svazových státech Himáčalpradéš a Harijána.

Strážci Zlatého chrámu
Název písma Gurmukhí je složen ze slov guru = učitel a mukh = ústa. Toto písmo totiž sestavil v 16. století druhý sikhský guru, Guru Angad Dev. Sikh je následovatelem Sikhismu. Sikh je ten, kdo věří v jednoho Boha, 10 sikhských Guruů, v Guru Granth Sahib, sbírku učení Guruů, iniciační obřad amrit a v rovnost mužů a žen před Stvořitelem. Dějiny Sikhismu začínají u Guru Nánaka (1469–1538).

Meditace u Zlatého chrámu
Město Amritsar (znamená "Jezero nektaru nesmrtelnosti") je centrem a posvátným městem sikhského náboženství. Žije v něm zhruba 1,5 milionu obyvatel, podstatnou část obyvatelstva tvoří i hinduisté. Leží zde i legendární Zlatý chrám. Sikhský Zlatý chrám je nejdůležitější svatyní sikhského náboženství a skutečným 'srdcem', kolem nějž se točí život v Amritsaru. Je to obrovský rozlehlý komplex budov z bílého kamene, uvnitř leží obrovská nádrž a uprostřed ní – jako ostrov – září samotný Harimandir – chrám pokrytý měděným plechem, který je pozlacen několika tunami zlata. Zde se ve dne nachází originál knihy Guru Granth Sahib, sepsaný přímo desátým sikhským guru – Guru Gobindem Singhem. Tato posvátná kniha je každý večer přenášena na nosítkách k úschově.

Večerní koupel
Amritsar leží velice blízko hranic s Pákistánem, pouhých 32 kilometrů od pákistánského velkoměsta Láhauru. Každý den večer v době západu slunce se na hraničním přechodu Wagha – Láhaur odehrává velkolepá podívaná - rituál uzavírání hranice a stahování vlajky. Je to oblíbená podívaná pro turisty, jejíž kořeny sahají do roku 1959. Na pákistánské straně je vše laděno do zelené - barvy Islámu, naproti tomu indická strana září pestrostí barev.

Zlatý chrám v Amritsaru je středobodem Sikhismu
Na indické straně tančí dívky v rytmu indického disco-stylu, a snaží se tak provokovat pákistánské muslimy. Na obou stranách stojí obrovské tribuny, které se zaplní diváky. I atmosféra je zde jako na fotbale. Hindustan, Pakistan, překřikují se davy. Po obou stranách parádním krokem pochodují hraniční gardy v parádních uniformách s vysokými čepicemi. Vykopávají nohy nepřirozeně nad hlavu, máchají rukama, brána se otvírá a vojáci obou zemí se stavějí proti sobě a vrhají na sebe teatrálně nenávistné a zlověstné pohledy. Připojují rozmáchlá silácká gesta. Každý pohyb, každé pečlivě nacvičené gesto má svůj skrytý symbolický význam.

Sikh
(použité zdroje ZDE, ZDE a ZDE)

Vložil: Miloš Beran