Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Rišikéš, jeho svatí a dilatace času ve staroindických védách. S cestovatelem Milošem Beranem podruhé do Indie

16.01.2021
Rišikéš, jeho svatí a dilatace času ve staroindických védách. S cestovatelem Milošem Beranem podruhé do Indie

Foto: Miloš Beran

Popisek: Jeden z ghátů v Rišikéši. Ghát v tomto smyslu znamená velkoryse pojatý schodištní celek u řeky. Jak vidno, vejdou se i posvátné krávy

FOTOREPORTÁŽ V tomto díle cestopisu se ještě jednou vrátíme do Rišikéše, který jsem již představil v díle minulém. Indií se budeme zabývat i v dalších dílech cestopisu, tak snad neuškodí zde uvést pár slov o její historii.

Indie, oficiálním názvem Indická republika, je sedmá největší a s více než miliardou obyvatel druhá nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii. Indie je kolébkou několika světových náboženství - vznikl zde hinduismus, buddhismus, džinismus a sikhismus. Hinduismus je doposud převládajícím, vyznává ho téměř 80 procent populace.

 

Jeden z hinduistických chrámů v Rišikéši

V minulosti byla Indie též značně islamizována, role islámu však poklesla poté, co se indičtí muslimové odtrhli a založili si vlastní stát - Pákistán, s nímž má Indie dodnes hraniční a jiné spory. Stalo se to ve stejném roce, kdy se Indie vymanila z britského koloniálního vlivu, roku 1947. Etnicky a jazykově je Indie nesmírně různorodá. Úředními jazyky na federální úrovni jsou hindština a angličtina. Každý stát federace si dále stanovuje svůj úřední jazyk, díky čemuž je v Indii celkem 22 oficiálních jazyků. Indové se proto často dorozumívají anglicky i mezi sebou.

 

V pozadí je Hanumán, hinduistický bůh v podobě opice, který se objevuje v eposu Rámájana jako pomocník prince Rámy

Nejstarší známky lidské kultury na území Indie jsou 30 000 let staré. Významné je archeologické naleziště Bhimbetka v centrálním státě Madhjapradéš. Nachází se zde skupina skalních úkrytů vyzdobených množstvím nástěnných maleb, které patří k nejstarším na světě. Je zde zobrazena i nejstarší známá desková hra! Do doby okolo 6500 let př. n. l. spadají důkazy o domestikaci zvířat a zemědělské kultuře.

 

Krysař

Nejstarší městská kultura na indickém subkontinentu byla tzv. harappská kultura. Zabírala velkou část dnešního Pákistánu a severozápadní Indie. Její počátky sahají do 2. poloviny 4. tisíciletí př. n. l., vrchol prožila v rozmezí let 2600–1900 př. n. l. Hlavními centry protoindické kultury byly zejména Mohendžodaro a Harappa. Zajímavým rysem těchto sídlišť je plánovitost a vysoká civilizační úroveň. Mohendžodaro má rovnoběžné hlavní třídy, protínající se v pravém úhlu o šířce až 10 metrů. Domy jsou vybudovány z pálených cihel, mají vnitřní dvorky s ohništi a studnami a většinou jsou dvou či vícepatrové. Do dvora vedla velká okna, do ulice pouze větrací otvory.

 

Jako z pohádky

Dále jsou vybaveny koupelnami a splachovací záchody mají odtok do krytých kanálů pod ulicemi. V těchto městech nenajdeme paláce ani chrámy, pouze centrální citadely.  Stejně jako je nejistý původ tvůrců harappské kultury, je nejisté i etnické složení obyvatelstva protoindické civilizace. V počátcích badatelé hovořili o několika rasových typech, na základě novějších poznatků se však badatelská obec přiklání k názoru, že Harappané z většiny vykazují europoidní rysy. Harappané znali lití mědi i bronzu.  Z jejich dob se dochovaly i četné nápisy. Zda jde však vůbec o písmo, nebylo dosud spolehlivě prokázáno.

 

Žebrák, či sadhu? Sadhu je poutník, který se všeho vzdal, něco jako svatý muž

O luštění harappského ´písma´ se pokusil i český badatel Bedřich Hrozný, který je znám především coby rozluštitel chetitštiny.                                                  

 

Sadhuové rozmlouvají s místními lidmi. No photo!

Indie má významnou vědeckou tradici, zvláště matematickou. Její kultura je rovněž prastará (Védy, Mahábhárata, Rámájana). Védy jsou starobylé indické texty. Slovo véda se ze sanskrtu překládá jako znalosti, ´moudrost´. Indičtí badatelé se domnívají, že byly vytvořeny přibližně 6000 let před naším letopočtem, evropská věda klade jejich vznik do doby pozdější. V hinduismu je zakořeněna představa, že védy jsou věčné, objevily se vzápětí po stvoření vesmíru a byly lidem nadiktovány přímo bohy. Starověcí Indové z dob véd znali, kromě Slunce a Měsíce, všech pět, prostým okem viditelných planet. Uměli se orientovat na hvězdné obloze a spojovali hvězdy do souhvězdí. Jejich kompletní seznamy jsou uvedeny v Černé Jadžurvédě a Atharvavédě, názvy zůstávaly prakticky nezměněny po mnohá staletí. Védy popisují mnoho oblastí vědy, například lékařstvím se zabývá ájurvéda, zbraněmi astrašástra, architekrurou sthápatjavéda atd.

 

Místní bezdomovkyně

Existují ještě tak nazývané védángy, pomocné obory, do kterých patří fonetika, metrika, gramatika, etymologie a astronomie. Védy však obsahují i znalosti, jejichž úrovně dosáhla současná věda teprve nedávno, nebo se jí možná dokonce ještě nevyrovnala. Existují pádné argumenty, že ve Rgvédě byla s překvapivou přesností vypočítána i rychlost světla. Ve védách jsou velmi často popisovány i létající stroje. Staří Indové ve védách dokonce jednoznačně popisují dilataci času, tisíce let před Albertem Einsteinem! Také v Indii existuje řada jasných důkazů o použití nejvyspělejších stavebních technologií, které dodnes neumíme vysvětlit, minimálně před stovkami, možná i tisíci lety. Podrobněji se k těmto technologiím a fascinujícímu světu staroindických véd ještě vrátím v dalších dílech seriálu.

 

Vložil: Miloš Beran