Rišikéš, jeho svatí a dilatace času ve staroindických védách. S cestovatelem Milošem Beranem podruhé do Indie
16.01.2021
Foto: Miloš Beran
Popisek: Jeden z ghátů v Rišikéši. Ghát v tomto smyslu znamená velkoryse pojatý schodištní celek u řeky. Jak vidno, vejdou se i posvátné krávy
FOTOREPORTÁŽ V tomto díle cestopisu se ještě jednou vrátíme do Rišikéše, který jsem již představil v díle minulém. Indií se budeme zabývat i v dalších dílech cestopisu, tak snad neuškodí zde uvést pár slov o její historii.
Indie, oficiálním názvem Indická republika, je sedmá největší a s více než miliardou obyvatel druhá nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii. Indie je kolébkou několika světových náboženství - vznikl zde hinduismus, buddhismus, džinismus a sikhismus. Hinduismus je doposud převládajícím, vyznává ho téměř 80 procent populace.
Jeden z hinduistických chrámů v Rišikéši
V minulosti byla Indie též značně islamizována, role islámu však poklesla poté, co se indičtí muslimové odtrhli a založili si vlastní stát - Pákistán, s nímž má Indie dodnes hraniční a jiné spory. Stalo se to ve stejném roce, kdy se Indie vymanila z britského koloniálního vlivu, roku 1947. Etnicky a jazykově je Indie nesmírně různorodá. Úředními jazyky na federální úrovni jsou hindština a angličtina. Každý stát federace si dále stanovuje svůj úřední jazyk, díky čemuž je v Indii celkem 22 oficiálních jazyků. Indové se proto často dorozumívají anglicky i mezi sebou.
V pozadí je Hanumán, hinduistický bůh v podobě opice, který se objevuje v eposu Rámájana jako pomocník prince Rámy
Nejstarší známky lidské kultury na území Indie jsou 30 000 let staré. Významné je archeologické naleziště Bhimbetka v centrálním státě Madhjapradéš. Nachází se zde skupina skalních úkrytů vyzdobených množstvím nástěnných maleb, které patří k nejstarším na světě. Je zde zobrazena i nejstarší známá desková hra! Do doby okolo 6500 let př. n. l. spadají důkazy o domestikaci zvířat a zemědělské kultuře.
Krysař
Nejstarší městská kultura na indickém subkontinentu byla tzv. harappská kultura. Zabírala velkou část dnešního Pákistánu a severozápadní Indie. Její počátky sahají do 2. poloviny 4. tisíciletí př. n. l., vrchol prožila v rozmezí let 2600–1900 př. n. l. Hlavními centry protoindické kultury byly zejména Mohendžodaro a Harappa. Zajímavým rysem těchto sídlišť je plánovitost a vysoká civilizační úroveň. Mohendžodaro má rovnoběžné hlavní třídy, protínající se v pravém úhlu o šířce až 10 metrů. Domy jsou vybudovány z pálených cihel, mají vnitřní dvorky s ohništi a studnami a většinou jsou dvou či vícepatrové. Do dvora vedla velká okna, do ulice pouze větrací otvory.
Jako z pohádky
Dále jsou vybaveny koupelnami a splachovací záchody mají odtok do krytých kanálů pod ulicemi. V těchto městech nenajdeme paláce ani chrámy, pouze centrální citadely. Stejně jako je nejistý původ tvůrců harappské kultury, je nejisté i etnické složení obyvatelstva protoindické civilizace. V počátcích badatelé hovořili o několika rasových typech, na základě novějších poznatků se však badatelská obec přiklání k názoru, že Harappané z většiny vykazují europoidní rysy. Harappané znali lití mědi i bronzu. Z jejich dob se dochovaly i četné nápisy. Zda jde však vůbec o písmo, nebylo dosud spolehlivě prokázáno.
Žebrák, či sadhu? Sadhu je poutník, který se všeho vzdal, něco jako svatý muž
O luštění harappského ´písma´ se pokusil i český badatel Bedřich Hrozný, který je znám především coby rozluštitel chetitštiny.
Sadhuové rozmlouvají s místními lidmi. No photo!
Indie má významnou vědeckou tradici, zvláště matematickou. Její kultura je rovněž prastará (Védy, Mahábhárata, Rámájana). Védy jsou starobylé indické texty. Slovo véda se ze sanskrtu překládá jako znalosti, ´moudrost´. Indičtí badatelé se domnívají, že byly vytvořeny přibližně 6000 let před naším letopočtem, evropská věda klade jejich vznik do doby pozdější. V hinduismu je zakořeněna představa, že védy jsou věčné, objevily se vzápětí po stvoření vesmíru a byly lidem nadiktovány přímo bohy. Starověcí Indové z dob véd znali, kromě Slunce a Měsíce, všech pět, prostým okem viditelných planet. Uměli se orientovat na hvězdné obloze a spojovali hvězdy do souhvězdí. Jejich kompletní seznamy jsou uvedeny v Černé Jadžurvédě a Atharvavédě, názvy zůstávaly prakticky nezměněny po mnohá staletí. Védy popisují mnoho oblastí vědy, například lékařstvím se zabývá ájurvéda, zbraněmi astrašástra, architekrurou sthápatjavéda atd.
Místní bezdomovkyně
Existují ještě tak nazývané védángy, pomocné obory, do kterých patří fonetika, metrika, gramatika, etymologie a astronomie. Védy však obsahují i znalosti, jejichž úrovně dosáhla současná věda teprve nedávno, nebo se jí možná dokonce ještě nevyrovnala. Existují pádné argumenty, že ve Rgvédě byla s překvapivou přesností vypočítána i rychlost světla. Ve védách jsou velmi často popisovány i létající stroje. Staří Indové ve védách dokonce jednoznačně popisují dilataci času, tisíce let před Albertem Einsteinem! Také v Indii existuje řada jasných důkazů o použití nejvyspělejších stavebních technologií, které dodnes neumíme vysvětlit, minimálně před stovkami, možná i tisíci lety. Podrobněji se k těmto technologiím a fascinujícímu světu staroindických véd ještě vrátím v dalších dílech seriálu.

Vložil: Miloš Beran