Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Starověk i středověk a spousta krás a dobrot. Od ambry až po hašiš. S cestovatelem Milošem Beranem podesáté do Maroka

26.12.2020
Starověk i středověk a spousta krás a dobrot. Od ambry až po hašiš. S cestovatelem Milošem Beranem podesáté do Maroka

Foto: Miloš Beran (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Barvírna ve Fésu je cílem mnoha fotografů. Zde bohužel bez barev.

FOTOREPORTÁŽ Staré město (medína) Fés el-Bali je jedním z největších stále živých středověkých měst na světě. V arabském světě se mu vyrovnají jen Marrákeš, Káhira a Damašek. Je nejstarším královským městem země, byl založen už v 9. století Araby, kteří přišli ze Španělska a z východu, a nikdy svoji důležitost neztratil. Dodnes si udržel výrazně arabský charakter, narozdíl od převážně berberských oblastí (např. Marrákeše).

Úzké křivolaké uličky a kryté bazary jsou přecpané všemi myslitelnými druhy krámků s řemeslnými výrobky, restauracemi, trhy s masem, ovocem a zeleninou, rozsáhlými barvírnami a tradičními koželužnami, mešitami a medresami (náboženskými školami). Ivana Hádková k tomu dodává: „Fés, bájný Fés – fakt sympatický město. První zastávka ve velké keramické dílně, kde vznikají všechny ty marocké mozaikové úžasy, od popelníčků a talířů přes vázy a rámy zrcadel po kašny a obložení palácového zdiva. Akorát tu nikdo nepracoval, nejspíš si po ramadánu musí trochu odfrknout.

 

Medina ve Fésu

Medina ve Fésu

Medína fantastická, a nejstarší marocká k tomu! Krásná architektura a spousta lákadel, po ramadánu i jídelních. Samozřejmě jsme si nenechali ujít návštěvu místní světově vyřvané koželužny s barvírnami, které jsou nafoceny snad ve všech průvodcích. Vzali jsme to krámkem v přízemí do prvního patra. Všude tak krásné a barevné a skvěle vypracované peněženky, kabelky, tašky, botičky, taburety, a dokonce i sedla, že by jeden zaplakal. Až pod střechu na ochozy, kde jsme, vyzbrojeni snítkou máty, shlíželi na spousty hliněných kádí. Jen je ještě po ramadánu nestačili naplnit barvami. Maňána… maňána...

 

Pastilla

Pastilla - směs rýže, rozinek, skořice a jemně krájeného masa z holoubátka

Někteří pokračovali do výrobny bubnů. My se s Beránky trhli a šli se najíst. Já si dala hovězí steak, rozmlácený po celém talíři na milimetrovou vrstvu, teda nic moc. Na bifťoura si holt budu muset zaletět do Argentiny. Beránci okusili místní specialitku Pastillu - směs rýže, rozinek, skořice a jemně krájeného masa z holoubátka, to všechno zavinuto do těsta, podobného našemu listovému, upíknuto a na závěr posypáno moučkovým cukrem a skořicí. Celkem mazec, ale když jsem to ochutnala, bylo to neuvěritelně lahodné.

Takto posilněni, pustili jsme se medínou dolů, a pak zase nahoru. Vzhledem k tomu, že jsme si předsevzali utratit skoro všechny peníze, bylo to skutečně milé putování. Koupili jsme pánskou koženou brašnu, dvoje gaťky hedvábné a pro mě náušnice tuarežské – úkol splněn! Návrat do kempu travnatého v příjemně uondaném stavu. S Beránky filozofujeme pod hvězdama do třetí hodiny ranní, posilněni nějakým tím pivkem a jednou milou malou cigaretkou. Zas jeden den je ten tam, zas je tam jeden ten den. A jakej!“

 

Tržiště

Tržiště

Vstup zakázán pod trestem smrti

Příjemné městečko Chefchaouen je oblíbené u cestovatelů z mnoha důvodů. Vzduch je tu chladnější a jasnější díky vyšší nadmořské výšce. Nabízí se pěkné pohledy na dramatické hory pohoří Ar Ríf. K vidění jsou nabílené domky s modrými dveřmi a okenními rámy, malými balkóny, taškovými střechami a nádvořími (patios), které dávají městu trochu hispánskou příchuť. Postavili je muslimští uprchlíci ze Španělska, jejichž příchod znamenal prosperitu a růst. Chefchaouen byl založen v roce 1471 původně jako základna, z níž se dalo útočit na Portugalce v Ceutě. Dlouhou dobu zůstal izolován, dokud nebyl v roce 1920 okupován Španělskem. Předtím sem byl křesťanům pod trestem smrti vstup zakázán.

Ivana to ještě doplňuje osobními dojmy: „Chefchaouen – horské hašišové městečko, jehož medína je v nebesky modré barvě v kombinaci s bílou – voda a vzduch. Úzké uličky se spoustou oblouků vás přivedou na snově malebná náměstíčka, umně dlážděná kamennými kostkami do mozaikových vzorů. Vchody domů a balkóny jsou vyzdobeny okrasnými rostlinami. Prodávají tu arganový olej – elixír mládí, který rozzáří a vyhladí tvář; ambru – vzniká v trávicím traktu vorvaňů, měkká, voskovitá hmota, tolik libovonná a aromatická, že se hojně užívá ve voňavkářství, na vonná vykuřovadla, do drahých svíček, do pudru na vlasy a pomád; a parfém z růžových lístků s příměsí ambry, která mimo výše zmíněných kladů také uvolňuje vůni postupně, a tím prodlužuje její trvanlivost. Jestli je někde na světě pohádka, pak právě tady.

 

Malebné městečko Chefchaouen

Malebné městečko Chefchaouen

 

Noční uličky Chefchaouenu

Noční uličky Chefchaouenu

Utrácíme poslední zbytky peněz za kouzelná mazátka a vonítka a objevíme krámeček, zašitý v nejzazším koutku, který je plný úžasných originálů z kůže. Okamžitě lituju, že jsme skoro celý obnos promrhali! Vyškrábla jsem na malou krásnou kabelku, žlutou s rudými a zelenými cákanci, a zjistila, že mi chybí asi 15 DH. Pan prodavač i výrobce dohromady nám je odpustil. Byl to muž středního věku, na první pohled obyčejný, ale jeho oči i tvář zářily. Jó, když někdo dělá to, co ho baví, má úplně jiný výraz a hned to poznáte. Zašli jsme do kavárny na velkém moderním náměstí, sedli si venku a pozorovali cvrkot. Mile uondáni si vzali taxíka a nechali se vyvézt do kempu, kde jsme se vzájemně chlubili svou kořistí. Spali jsme pod hvězdami, budíček je ve tři ráno a kdo by vstával dřív kvůli balení stanu. “

Nejodlehlejší starořímské město v Africe

Pět kilometrů od svatého poutního místa Moulay Idriss se nalézají ruiny starého římského města Volubilis, impozantní i pro laika. Stavby zahrnují mj. triumfální oblouk, baziliku a lázně. Nejatraktivnější jsou ale bezpochyby krásné mozaiky, které byly navíc ponechány na původním místě.

 

Římské město Volubilis

Volubilis

 

Volubilis - kdysi nejodlehlejší římské město v Africe

Skvěle zachovaný kus starověkého Říma

A je tu opět Ivana s Marokopisem: „Volubilis - kdysi nejodlehlejší římské město v Africe. Velmi zachovalé a krásné, v jehož střední části se nachází kapitol a bazilika, v jižní veřejné lázně, obklopené obytnými domy, a pod nimi lisovna oleje. Objevila jsem tam i mlýnský kámen. V severní části se skví naprosto zachovalý Vítězný oblouk, zbytky akvaduktu a paláce s fontánami a bazénky, obehnanými sloupovím. Na mnoha místech jsou viditelné mozaikové podlahy se zvířecími i rostlinnými vzory, na jedné z nich je patrný zodiak, jinde motivy heroické a lovecké. Učiněná nádhera. Je docela bomba zjistit v Africe, že nutně potřebuju do Řecka a Říma.“ (zdroj ZDE)

Tímto jsme se rozloučili s Marokem. Příště Vás čeká již Florida!

 

Miloš Beran

Vložil: Miloš Beran