Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Poprvé se líbala až v devatenácti, a hned s Hanzlíkem. A pak vyrazila s Tatrou do světa. Tajnosti slavných

16.12.2020
Poprvé se líbala až v devatenácti, a hned s Hanzlíkem. A pak vyrazila s Tatrou do světa. Tajnosti slavných

Foto: Facebook

Popisek: Zuzana Cigánová v kriminálce režiséra Dušana Kleina Sázka na třináctku

FOTO Když z ní chtěl režisér Vávra udělat hvězdu, měla představu o lásce jenom z románů. Úchvatná kráska se ale bála vylézt zpod máminých sukní. A dodnes prý tu a tam lituje.

V Romanci pro křídlovku diváky v roce 1966 doslova uhranula a samotný autor literární předlohy, spisovatel František Hrubín, byl tehdy tak okouzlen, že jí napsal do knížky věnování. „Ten film je pro mě, jako bych hned na počátku života potkala největší lásku,“ prohlásila před časem v rozhovoru pro týdeník 5plus2 slovenská herečka a nyní i spisovatelka Zuzana Cigánová, která zmizela českým divákům z očí vlastní vinou. K velkému kroku, který by navždy změnil její život, totiž nenašla odvahu.

 

Nerozlučné kamarádky Katka a Irenka (Hana Bučinská) v povídce Malá manekýnka

Nerozlučné kamarádky Katka (vpravo) a Irenka (Hana Bučinská) v povídce Malá manekýnka; foto SFÚ

Dobrodružství s knížkou

Narodila se 26. června 1947 v Bratislavě malířce a botanické ilustrátorce Kataríně Cigánové a výtvarný talent se v rodině dědil – o dva roky starší bratr Peter se stal známým loutkovým výtvarníkem a animátorem. „Měla jsem dětství, které vychovává z člověka vlastence. Mou vlastí jsou ulice mezi Bratislavským hradem a Slavínem. Ta naše, ale i všechny nad ní byly tehdy vyhrazené pro sáňkování. A vedle našeho domu byla stará zahrada, které se říkalo Opuštěnka. I Hrad byl tehdy opuštěný. Všude číhalo dobrodružství, ale mou největší vášní byla kombinace čokoládového nanuku a knihy, nejlépe pro dospělé,“ zavzpomínala v rozhovoru pro sarm.pluska.sk. K filmu se poprvé dostala už ve třinácti letech úplnou náhodou. Režisér Andrej Lettrich se tehdy vypravil právě do základní školy, do níž chodila. Prošel třídy, jejichž žáci odpovídali požadovanému věku, a do povídkového filmu Trinásťroční si vybral Zuzanu, která v něm ztvárnila v povídce Malá manekýnka Katku.

Za vše může Sova

Výraznou stopu v ní ale tehdy natáčení nezanechalo, protože žila pod matčiným vlivem, takže tíhla mnohem víc k výtvarnému umění. Po maturitě na gymnáziu v bratislavské Novohradské ulici se ale přece jen přihlásila ke studiu herectví na Vysoké škole múzických umění. Uchazečů tehdy vybrala komise zhruba deset, nakonec ale ročník stejně nebyl otevřen. Vzali ji ale jako elévku na bratislavskou Novou scénu. „Příští rok přijali z těch deseti už jen Dušana Jamricha a mě. Naše profese není laskavá a je závislá na všem možném. Například na štěstí,“ konstatovala. A to přece jen v přijímací komisi sedělo, ztělesnil ho Ladislav Chudík, představitel populárního primáře Sovy z Nemocnice na kraji města. Právě on na Zuzanu upozornil režiséra Otakara Vávru, jenž hledal vhodnou představitelku hlavní dívčí role v připravovaném projektu.

 

První polibek v životě – Terina a student Vojta (Jaromír Hanzlík) v Romanci pro křídlovku

První polibek v životě – Terina a student Vojta (Jaromír Hanzlík) v Romanci pro křídlovku; foto FSB

První pusa v životě

Pozvání na casting sice vůbec nečekala, přesto se do Prahy vypravila. „Nedělala jsem žádné zkoušky nebo casting, jen jsem se párkrát proběhla kolem kamery,“ zavzpomínala, jak roli krásné Teriny v Romanci pro křídlovku dostala. „Budete se divit, ale tehdy to byla má nejoblíbenější knížka. A najednou jsem tam hrála. Pro mě je ten film, jako by člověka hned na počátku potkala největší láska, se kterou se už pak vše další srovnává... A jenom málo z toho takové srovnání snese.“ Jejím filmovým partnerem se stal o osm měsíců mladší Jaromír Hanzlík, s nímž se před kamerou ve svých devatenácti letech poprvé v životě líbala. „V nějaké scéně mi sahal na prsa. Samovolně. Ve scénáři to nebylo. Po natáčení jsme se s Jaromírem viděli málo, já šla do školy a Jaromír Hanzlík nastoupil rovnou do divadla. Možná udělal líp.“

Osudové rozhodnutí

Otakar Vávra ji přemlouval, aby šla raději studovat na pražskou DAMU, dokonce jí domluvil i bydlení u Vlasty Chramostové, aby se o ni maminka nebála. Zuzana přesto odmítla, což způsobilo, že českým divákům téměř zmizela z očí. „Já řekla, že jsem ‘Bratislavák a mamičkár‘, a nastoupila jsem na Vysokou školu múzických umění v Bratislavě. Z té už mě na natáčení další Vávrovy legendy, filmu Kladivo na čarodějnice, nepustili. Prý aby se nenarušil výchovný proces.“ Hned po ‘Romanci‘ jí nabídli angažmá na Nové scéně, navíc se na ni doslova začaly hrnout role z bratislavského studia Československé televize a brzy se stala jednou z nejobsazovanějších slovenských hereček. Slovenské inscenace sice měly tehdy pravidelnou dobu vysílání každé pondělí večer, ani to ale většině českých diváků nestačilo, aby si Zuzanu natrvalo zapsali do paměti. „Budovat si kariéru, to také vyžaduje talent,“ dodala.

 

Dcera správce ubytovny Květa v detektivce Sázka na třináctku

Dcera správce ubytovny Květa v detektivce Sázka na třináctku; foto ČT

S Vávrou po letech

Po absolutoriu v roce 1970 nastoupila do stálého angažmá v Slovenském národním divadle a na jeho jevišti pak strávila celý život. „Lidé tam byli všelijací, ale všechno to byly osobnosti. A divadlo bylo pro každého z nich prvořadou záležitostí. Nerozdělovalo je, ale sdružovalo. A oni, socík-nesocík, pracovali, jak mohli, a jak to jen umělci umějí.“ Současně spolupracovala i s rozhlasem a před kamerou ztvárnila zhruba dvě stovky postav, většinou televizních a hlavně v projektech ze současnosti. V českém filmu ji znovu obsadil až v roce 1977 Dušan Klein v nestárnoucí detektivce Sázka na třináctku, v níž si zahrála Květu, dceru správce ubytovny a vraha Weisse (Rudolf Hrušínský), do které se zamiluje policejní vyšetřovatel, poručík Charvát (Jaroslav Satoranský). O dva roky později si na ni vzpomněl dnes neprávem již téměř zapomenutý režisér Karel Kovář, který ji obsadil jako vesnickou lékařku v komedii Tím pádem. A v roce 1983 se konečně vrátila i před kamerou Otakara Vávry coby první manželka hlavního hrdiny v historické životopisné fresce o J. A. Komenském Putování Jana Amose.

S Tatrou do světa

V současnosti je už Zuzana i uznávanou spisovatelkou. Její cesta k psaní odstartovala o prázdninách roku 1988, když doprovázela po Jižní Americe manžela, kameramana Jiřího Stöhra, který byl vedoucím expedice Tatra kolem světa. Brzy si uvědomila, že není schopná všechno si zapamatovat, a tak si své zážitky a postřehy po celou dobu zapisovala. Výprava se vrátila domů těsně po listopadové revoluci 1989 a krátce nato vyšel i Zuzanin cestovatelský deník s názvem Kúsok cesty okolo sveta. Její další knihy zachycují každodennost i nevšednost lidských příběhů. Napsala je originálním, výjimečným, hořko-veselým jazykem, přičemž spojila své životní zkušenosti, vnímavost a dar vcítit se do kůže druhého člověka a ukázat na drobnostech celek. Dvě její knihy, Šampanské, káva, pivo a Špaky v tŕní, se dokonce probojovaly až do finále prestižní literární soutěže Anasoft Litera. V roce 2012 napsala Divadelní hru a před pěti lety měla v Slovenském národním divadle premiéru její adaptace vlastní knihy Dopadne to dobře, pes bude rád. Zatím se ale stále nenašel překladatel ani vydavatel, který by vydal její knihy v češtině. A to je jí opravdu líto.

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská