Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Bubny lepší než u vodopádů a dramatické pátrání. S cestovatelem Milošem Beranem poosmé do Maroka

12.12.2020
Bubny lepší než u vodopádů a dramatické pátrání. S cestovatelem Milošem Beranem poosmé do Maroka

Foto: Miloš Beran (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Květináče v Tinerhiru

FOTOREPORTÁŽ Tinerhir bývalo původně hornické město, dnes je však významné jako výchozí bod pro poznávání kraje kolem soutěsky Todra, která leží zhruba 15 kilometrů od Tinerhiru. Staré město nabízí návštěvníkům tradiční súk s berberskými výrobky a zajímavý starý ksar.

Vlastní město má přibližně 36 000 obyvatel. V okolí Tinerhiru se nachází několik bujných palmárií, které po obou stranách lemují řeku Todru. Rostou zde zejména datlové palmy, olivovníky, mandlovníky, granátové jabloně a další ovocné stromy. Město Tinerhir leží na jihovýchodě Maroka, jižně od pohoří Vysoký Atlas.

 

Kuk. Medina v Tinerhiru

Kuk. Medina v Tinerhiru

 

Ivana Hádková k tomu v Marokopisu dodává následující: „Tinerhir – přistáváme na náměstí a noříme se do ulic smrdících tak, že se to skoro nedalo vydejchat. Pak se nás ujal mladý berber a dovedl nás do skutečné medíny - čisté a bez odéru. Ve tkalcovně koberců jsme si dali čaj a vyslechli přednášku o vláknech (vlna ovčí a velbloudí, agávové hedvábí) a jejich barvení (žlutá – šafrán, oranžová – hena, červená – hena + mák, světle modrá – levandule, tmavě modrá – indigo, zelená – máta, černá – maskara). Líbil se mi samozřejmě ten nejdražší koberec, agávový v cihlových barvách. Nakonec jsme jeden ovčí rudý (po velmi vyčerpávajícím smlouvání) zakoupili, přestože koberec teda opravdu vůbec nepotřebujeme. Prostě beznic se odtamtud fakt odejít nedalo. Celkově to byla milá návštěva, která nás stála jenom 2500 korun v přepočtu. Haj hou. Courem se dostáváme pod město k palmérii. Polorozbořené hliněné stavby, sem tam nějaká betonová bibza, spousta loudících dětí. Bída tu křičí k nebesům, ale ta neslyší.“

Soutěska Todra

Soutěska Todra je obklopená krajem palmárií a berberských vesnic. Tvoří ji masivní puklina v náhorní plošině, kde vyvěrá křišťálově čistá řeka. Okolní scenérie jsou ohromující. V nejužším bodě soutěsky se vypínají stěny kaňonu až do výšky 300 metrů. Místní skalní stěny jsou velmi oblíbené mezi horolezci. Soutěska také nabízí příležitost pro pozorování zdejší bohaté živočišné říše. Žijí zde kolonie několika druhů žab, zemní veverky a mnoho druhů ptactva.

Opět přidávám Ivaniny osobní postřehy: K večeru přijíždíme do soutěsky Todra se stejnojmennou řekou a ubytováváme se na střeše hotýlku, kterým prorůstá palma. K názvu řeky se váže pověst: Podél jednoho z břehů žila spousta znepřátelených kmenů. Ženy společně, protože to bylo nebezpečné, přecházely na druhý, nasbíraly dřevo a vracely se zpět. Dívka Toda jednoho dne velmi spěchala, k brodu šla sama napřed a vzala ji voda. Lidé všech kmenů po ní začali pátrat, stále vykřikovali její jméno: Toda, Toda! Přestali být k sobě nevraživí, díky společnému cíli, a spřátelili se. V okolí se o tom začalo vyprávět, a jak už to při vyprávění bývá, postupem času se jméno zkomolilo na Todra a dívčino jméno se přeneslo na jméno řeky, která to celé způsobila.    

 

Výrobce a prodavač koberců v Tinerhiru

Výrobce a prodavač koberců v Tinerhiru

 

Tkaní koberce

Tkaní koberce

 

„Kebab, kebab, kebab for your rights!“, tahle melodie Boba Marleyho mě provází celým zájezdem a kebab měním za tažín a kuskus podle potřeby. Teď zrovna kebab, jedna jehla beránčí, druhá kuřecí a hranolky dobré tak, že to svět neviděl, samozřejmě salát a meloun a čajík na závěr. Před večeří si Beránci postavili foťák na stativu k řece a naprogramovali ho na dlouhý čas k zaznamenání pohybu vesmírných těles. Po jídle se šli juknout, jakpak to dopadlo… a našli zcela opuštěný břeh. Rozjela se pátrací akce a já zajistila náhradní foťák, protože by s nima nebylo k vydržení. Asi po hodině jsme obdrželi zprávu, že všechno našel místní cyklista, vzal na rameno a kvačil k hotelu, kde je zaměstnán, aby se poptal, který z jeho turistů je vlastníkem. Všechno dopadlo dobře, skalisko mi ze srdce spadlo.

Bubny ještě lepší než u vodopádů. Fakt jim to šlapalotlapalo… V noci plný hvězd nás jeden z tamtamistů upozornil na siluetu velblouda, kterou tvoří skalisko nad naším palmovým hotelem. Dost hustej den. A teď brou, velmi brou…

 

Berberka s dítětem

Berberka s dítětem

 

Soutěska Todra je krásná, plná hotýlků, nalepených ke skalním stěnám. Potkali jsme mladou Berberku malého vzrůstu s rancem, ze kterého se vyklubalo miminko. Dožadovala se focení, jenže my si s sebou nevzali ani tu nejmenší minci. K našemu převelikému štěstí se právě vracela skupinka z našeho zájezdu, kterou jsme pohotově obrali o všechny drobasy, co měla po kapsách.

Po setmění jsme odkvačili do hotelu Hamua, Oroňova přítele, na berana pečeného po berbersku. Krásné prostředí se skopcem, velmi chutně upraveným, okusila jsem i jedno sousto ryze samčí, chutná to asi jako vepřový ledvinky. Na Beránky vlezla marocká střevní, takže si nedali mimo čaje vůbec nic. A to se tak těšili!
(zdroj ZDE)

 

Palmérie před soutěskou Todra

Palmérie před soutěskou Todra

 

Soutěska Todra

Soutěska Todra

 

Miloš Beran

Vložil: Miloš Beran