Díky nudnému Hollywoodu objevila kouzlo fyziky. A pošesté se provdala za svého rozvodového právníka. Tajnosti slavných
20.11.2020
Foto: imdb.com
Popisek: Hedy Lamarr v romantické komedii z roku 1944 The Heavenly Body
Říkalo se, že je nejkrásnější ženou své doby, ve filmovém světě se ale k smrti nudila. Její náručí prošla řada slavných mužů, od Chaplina po Kennedyho. A pak předvedla světu, že kromě půvabů má i skvěle fungující mozek, a jako jediná herečka v historii získala uznání za rozvoj elektrotechniky. (Pokračování ze středy 18. listopadu)
Navzdory úspěchu a pohádkovým příjmům ji Hollywood nudil, takzvaně se našla až poté, co se seznámila s poněkud excentrickým vynálezcem ze sousedství. Díky němu Hedy Lamarr zjistila, že mnohem víc talentu, než před kamerou, má na matematiku a fyziku. A jako jediná hollywoodská hvězda se zapsala do dějin vědy. Vymyslela totiž technologii, bez níž by nefungovaly dnešní mobilní telefony.
Poprvé americkou hvězdou – s Charlesem Boyerem v romantickém dramatu Alžír; foto United Artists
Setkání jako z románu
Z domácího vězení, které jí připravil žárlivý manžel, zamířila Hedy přes Paříž do Londýna. Kde nakonec skončily její šperky, zůstalo tajemstvím, protože je prodala, aby získala peníze na lodní lístek do Spojených států. A na lodi Normande se setkala s mužem, který ovlivnil její celý další osud, šéfem filmového studia MGM Louisem B. Mayerem, který okamžitě pochopil, jaký má přitažlivá brunetka potenciál. A než loď zakotvila za Velkou louží, měla někdejší hrdinka erotického skandálu nové jméno Lamarr podle krásky z éry němého filmu Barbary LaMarr, protože Kieser prý Mayerovi připomínalo židovský slangový výraz pro zadek. Navíc v kapse i smlouvu na sedm let, s počátečním platem 500 dolarů týdně, což byly tenkrát obrovské peníze. Zrodila se nová filmová hvězda první velikosti, z níž hollywoodská továrna na sny vyrobila světový symbol ženství.
Vztahy jí moc nešly
V americké továrně na sny debutovala v roce 1938 jako Gaby v romantickém dramatu Johna Cromwella Alžír a hlavu pro ni ztráceli nejen diváci, ale i kolegové. Jejími milenci byli mimo jiné i Charlie Chaplin, Marlon Brando, majitel automobilky Fiat Gianni Agnelli, spisovatel Erich Maria Remarque a údajně i příští prezident USA John F. Kennedy. V roce 1937 její tvář posloužila jako předloha pro hrdinku historicky prvního celovečerního animovaného filmu Walte Disneye Sněhurka. Mezitím dosáhla rozvodu na dálku a v roce 1939 se stal na několik měsíců jejím druhým manželem o osmnáct let starší spisovatel, scenárista a producent Gene Markley, s nímž adoptovala syna Jamese, kterého však ve dvanácti letech dala na vychování jiné rodině. Potřetí se provdala v roce 1943 za kolegu Johna Lodera, s nímž měla dceru Denise a syna Anthonyho a žila s ním čtyři roky. Čtvrtým manželem se stal na pouhý rok majitel nočního klubu Ernest Stauffer a pátým texaský ropný magnát Howard Lee, který byl v jejím životě rekordmanem, po jeho boku totiž vydržela celých sedm let. Pošesté a naposledy si vzala v roce 1963 svého rozvodového právníka Lewise Boiese, manželství ale vydrželo pouhé dva roky. „Vztahy mi nikdy moc nešly,“ konstatovala ve svých pamětech.
S třetím manželem Johnem Loderem v roce 1947, v dramatu s kriminální zápletkou Dishonored Lady; foto United Artists
Hollywoodská nuda
Ve Spojených státech byla obsazována nejčastěji do rolí svůdných cizinek, německý přízvuk jí propůjčoval záhadnost a recenzenti ji nazývali nejkrásnější ženou současnosti. Byla slavná, krásná, úspěšná, obdivovaná – a nešťastná. Ve svých pamětech později přiznala, jak jí vadily stále stejné typy rolí a jak ji Hollywood v podstatě nudil. A tak místo večírků se zabývala vymýšlením novinek, vylepšovala například dopravní semafory, krabice na papírové kapesníky a vymyslela šumivou tabletku. Poté co druhá světová válka doputovala až na americký kontinent a stále častěji se mluvilo o zbraních, zjistila, že konečně našla téma. S výstředním sousedem, skladatelem a vynálezcem Georgem Antheilem, začala zdokonalovat jeho návrhy. „Konečně jsem objevila činnost, při které jsem mohla zapojit mozek,“ řekla později.
Autorka mobilní technologie
Společně vymysleli novou technologii nazvanou FHSS (Frequency Hopping Spread Spectrum), kdy se vysílač i přijímač neustále přelaďují na další frekvence, takže jsou odolné proti rušení či odposlechu. V roce 1942 si nechali vynález patentovat a nabídli ho armádě. Americké námořnictvo ale novou technologii odmítlo, protože mu připadala příliš složitá. Na její využití došlo až v šedesátých letech, poprvé byla použita k ochraně torpéd při kubánské krizi v roce 1962 a pro civilní použití byla odtajněna až v polovině osmdesátých let. Stala se totiž součástí systému GPS, který používá družice k přesné lokaci jakéhokoliv místa na Zemi, a v mobilních telefonech a telefonních sítích. Námořnictvo ani telefonní společnosti ale Hedy za její patent nikdy nezaplatily ani cent, její přínos byl v podstatě ignorován. Teprve v roce 1997 dostala ocenění Pioneer Award. „No, bylo na čase,“ prohlásila prý tehdy lakonicky.
V oscarovém snímku Samson a Dalila; foto Paramount Pictures
Poslední triumf
Hedy hrála po boku tak slavných hvězd, jako byl Clark Gable, Spencer Tracy či James Stewart, její filmy ale diváky příliš nezaujaly. Když už ji režiséři téměř odepsali, svěřil jí Cecile B. de Mille v roce 1949 roli osudové svůdkyně ve výpravném velkofilmu Samson a Dalila a oscarový snímek se stal největším kasovním úspěchem její kariéry. Pak jí De Mille nabídl další role, které ale odmítla, protože se jí jako režisér zdál příliš autokratický. Poté natočila ještě pár bezvýznamných filmů a naposledy stanula před kamerou v roce 1958 v dramatu The Female Animal. Pak se stáhla do ústraní, protože začala propadat depresím, a když se k nim přidala ještě vážná oční choroba, přestala téměř vycházet ze svého kalifornského sídla. V roce 1966 vydala životopis Extáze a já, plný pikantních historek, které později dementovala. Dvakrát byla zatčena za údajnou kleptomanii a soudila se s kdekým. Dokonce i s autory a vydavatelem svého životopisu. Nevysoudila ale nic a nakonec musela prodat většinu majetku, aby měla z čeho žít.
Zpátky domů
V roce 1998 použila softwarová firma Corel na obal svého grafického programu bez souhlasu její fotografii, a přestože Hedy už tenkrát bylo 85 let, neváhala pustit se do dalšího soudního sporu. A vysoudila odškodné dvě stě tisíc dolarů. Postupně ale upadala v zapomnění a snažila se alespoň najít cestu k vlastním dětem, o něž se příliš nestarala. Krásná poloviční Židovka z Vídně nakonec zemřela ve spánku na selhání srdce 19. ledna 2000. Ve svém domě v Alamonte Springs na Floridě, v den narozenin své dcery Denisy. Syn Anthony Loder poté převezl její popel do Vídně a nechal ho podle jejího přání rozprášit ve Vídeňském lese. Teprve v roce 2014 byla posmrtně uvedena společně s Antheilem do síně slávy amerických vynálezců. „Má matka byla neobyčejně inteligentní žena, vždycky plná nových nápadů,“ prohlásil Anthony Loder. „Byla slavná pro svoji krásu, až nyní se jí ale dostalo uznání za brilantní vědecký objev, na němž nevydělala ani cent.“
Vložil: Adina Janovská