Nebýt jedné odvážné herečky, která šokovala nahotou i svou tváří při orgasmu, bychom neměli mobily ani satelitní televizi. Neděle Pavla Přeučila
08.11.2020
Foto: Youtube / repro
Popisek: Hedy Lamarr v němém černobílém filmu Gustava Machatého Extase, který ve své době naprosto šokoval
Zdá se vám tohle tvrzení poněkud zvláštní? Ale ono to tak opravdu je. Slavná prvorepubliková herečka Hedy Lamarr, od jejíhož narození zítra uplyne 106 let, byla skutečně i nadanou vynálezkyní a jedním z jejích největších objevů byl zbrusu nový komunikační systém založený na přeskakujícím rádiovém signálu, který nelze odposlouchávat. A právě tento vynález stál i u zrodu mobilních telefonů, satelitní komunikace a konec konců i internetu. Nicméně to, co ji nejvíce proslavilo, byla první nahá scéna ve filmu, kterou si zahrála ve snímku českého režiséra Gustava Machatého Extase (1932).
Zítřejší výročí narození Hedy Lamarr ale není jediným důvodem, proč jsem si ji vybral pro svoji nedělní vzpomínku. Zaujala mne totiž čerstvá zpráva Apple TV, že se společnosti podařilo získat autorská práva na zbrusu nový seriál o této filmové legendě, kterou bude v seriálu představovat, a to se podržte, filmová Wonder Woman, jinak izraelská herečka Gal Gadot. Scénář seriálu napsala Sarah Treem, která stála i za seriály Aféra a Dům z karet. Je zvláštní, ale pro naše prostředí dost typické, že Hedy Lamarr je mnohem populárnější v Americe než u nás. Tam ji dokonce přirovnávají pro její život a řadu vynálezů, které změnily svět, ke skutečné Wonder Woman. Je smutné, že její neuvěřitelný život či její filmovou a vědeckou kariéru nezmapoval žádný český film ani televize, přestože na počátku její slávy stál právě film, natočený v předválečném Československu, českým režisérem.
Nahota a orgasmus na filmovém plátně
Narodila se do zámožné židovské rodiny jako Hedwig Eva Maria Kiesler a její otec byl manažerem vídeňské banky Creditanstalt. Bohatá rodina jí poskytla veškeré možné vzdělání, ovládala tři světové jazyky a brzy se začala zajímat o studium herectví. To vystudovala v Berlíně a díky své kráse byl o ní hned zpočátku zájem u filmu. V její oslnivé kariéře nastal rozhodující zlom v roce 1932, kdy ji český režisér Gustav Machatý obsadil do svého, na tehdejší dobu naprosto šokujícího filmu, Extase. Nejenže se v něm objevila ve svých 18 letech zcela nahá, ale navíc poprvé viděli filmoví diváci ženskou tvář při orgasmu. Film tehdy vzbudil v konzervativní společnosti velké pobouření. V řadě zemí byly ony erotické scény vystříhány, někde se film dokonce nesměl promítat. V Německu jej zakázal i Hitler, nejen pro onu nahotu, ale i proto, že Hedwig byla Židovka. Film odsoudil i tehdejší papež Pius XII. Ostatně digitálně restaurovaný film se stal senzací i loni, kdy zahajoval filmový festival v Benátkách.
Psal se rok 1932... Foto Wikimedia
Manželství pod dozorem
Necelý rok poté se provdala za bohatého průmyslníka a zbrojaře Friedricha Mandla. Přestože zpočátku žila v manželství jako princezna a Mandl by jí snesl snad i modré z nebe, brzy zjistila, že je chorobně žárlivý a z její přepychové vily se stalo vězení. Důkazem jeho žárlivosti byl i fakt, že jezdil po Evropě a snažil se skupovat všechny kopie Extase, aby nikdo nahotu jeho manželky neviděl. Hedwig měla všechno, co si jen žena může přát, manžel ji zahrnoval drahými šperky, k ruce měla služebnictvo a topila se v luxusu. Ve svém životopise na to vzpomínala slovy: „Byl naprostý monarcha, představovala jsem pro něj panenku na hraní. Byla jsem věc, umělecký objekt bez vlastního názoru a života, který bylo třeba chránit – a věznit.“
Ještě jako Hedy Kiesler, foto Wikimedia
Navíc se ukázalo, že Mandl je jedním z největších zbrojařských magnátů, zásobujících německou armádu zbraněmi a municí. Od Hedwig vyžadoval, aby byla pozornou hostitelkou na večírcích, které pořádal pro německou i mezinárodní smetánku. Mezi jeho hosty tak patřili například hudební skladatel Gustav Mahler, spisovatel Franz Werfel, psychiatr Sigmund Freud, ale i Benito Mussolini a údajně i Adolf Hitler. „Oběma můj manžel dodával střelivo," vzpomínala později Heda. „Zajímavé bylo sledovat reakci Hitlera, když ve mně poznal ženu z filmu, proti němuž před lety tak bojoval," prozradila.
Dobrodružný útěk z klece
Jako Židovka manželovy styky s nacistickými pohlaváry a jeho obchod se zbraněmi nesnášela, a to bylo stále častěji předmětem jejich rozporů. Nakonec to dopadlo tak, že ji Mandl držel v domácím vězení pod dozorem osobních strážců. Vše pak vyvrcholilo jejím útěkem do Francie, který by sám o sobě mohl být klidně námětem dobrodružného filmu. Jednoho dne dala své služebné do kávy prášky na spaní a přestrojená v jejím oblečení se vydala na cestu do Francie. Pro lepší začátek si nezapomněla vzít s sebou všechny své šperky, které od Mandla dostávala. Jejich manželství pak bylo rozvedeno.
O tom, že nebyla jen krásná, ale i pěkně inteligentní svědčí to, že v témže roce, 1937, se pokusila získat pozornost amerického filmového magnáta Louise B. Mayera, který podepisoval v Londýně smlouvy s evropskými herci, prchajícími před německým fašismem. Navrhovaná smlouva jí ale příliš neseděla, a tak vzala osud do vlastních rukou. Nalodila se na zaoceánský parník Normandii, kterým se producent vracel do Ameriky a cestou jej ´zpracovala´ tak, že výsledkem byla exkluzivní smlouva se společností Metro Goldwyn Mayer.
Největší kráska Hollywoodu
Na Mayerovo naléhání si musela změnit jméno a vybrala si Hedy Lamarr. Díky své přičinlivosti během lodní cesty z Evropy do Ameriky dostala okamžitě hlavní roli ve filmu Alžír a pak už šla z role do role. Přestože jako herečka svým uměním příliš neoslňovala, o to větší roli hrála její krása. V letech své největší slávy byla označována za největší krásku Hollywoodu. Její tvář se stala předlohou pro hlavní postavu proslulého kresleného filmu Walta Disneye Sněhurka, objevila se i v kreslených komiksech jako Catwoman. Díky tomu, že dokázala okamžitě uhranout každého muže, který se jí zalíbil, se jí dokonce přezdívalo Židovská siréna. Herec George Sanders ve svých vzpomínkách uvedl: „Byla tak krásná, že když vešla do místnosti, utichl veškerý hovor.“
Hedy Lamarr v roce 1940. Byla nádherná. Foto Wikimedia
Přestože její filmové role diváky a zejména kritiky příliš neoslnily, byla jedna, která ji vynesla znovu na piedestal slávy. Byl to film Samson a Dalila (1949), v kterém zase mohla naplno uplatnit svůj sexappeal. I když za svou roli ocenění sama nezískala, film získal dva Oscary za výpravu a kostýmy, a byl nominován v dalších třech kategoriích, kamera, speciální efekty a hudba. Jejími filmovými partnery byli tak slavní herci jako Clark Gable, Jimmy Stewart či Spencer Tracy a mohla mít každého muže, na kterého ukázala. Střídala milence i manžely jako na běžícím pásu, vdaná byla celkem šestkrát a její milenci se snad ani nedali spočítat. Byli mezi nimi i Marlon Brando, Charlie Chaplin, spisovatel Erich Maria Remarque, majitel automobilky Fiat Gianni Agnelli, a dokonce pozdější americký prezident J. F. Kennedy.
Ve filmu s Jimmym Stewartem, foto Wikimedia
Herečka, nebo vědkyně s brilantním mozkem?
Hedy Lamarr sice způsobila svým erotickým vystoupením na filmovém plátně doslova revoluci ve filmu a jako nejkrásnější žen Hollywoodu se mohla věnovat naplno své herecké kariéře, ale to jí nijak nebránilo, aby svou inteligenci neuplatňovala i jinak. Už jako dítě se zajímala o techniku a rozebírala své mechanické hračky, aby zjistila, jak fungují. Během svého manželství s Friedrichem Mandlem často pozorně naslouchala při večírcích rozhovorům o nových vojenských technologiích a její bystrý mozek dokázal pochopit nejen jejich technickou podstatu, ale i problémy s kterými se potýkaly.
Bulvár zajímala především její krásná tvář a skandály, které ji provázely, a téměř nikdo tehdy nevěděl, že se Hedy věnuje i vědě. Umožnilo jí to zejména přátelství s leteckým konstruktérem a majitelem letecké továrny Howardem Hughesem. Ten rozpoznal její talent a zařídil jí laboratoř i dílnu, kde mohla provádět své výzkumy.
V laboratoři, foto ČT
Zahodila kariéru a věnovala se vědě
Hedy se začala naplno věnovat svému bádání a na film úplně zapomněla. Dala naprostou volnost svému talentu na matematiku a fyziku. Přicházela neustále s novými nápady a vynálezy. Vynalezla spoustu drobností, jež ulehčovaly život, vylepšila například funkce dopravních semaforů, vynalezla šumivé tablety, a díky studiu tvarů ryb a ptáků navrhla i dokonalejší tvar křídel letadel. V době, kdy USA vstoupily do války, byly častým tématem rozhovorů nejrůznější zbraňové systémy a Hedy si uvědomila, že vlastně ještě z večírků v nacistickém Německu zná například princip navádění torpéd. Ta byla velmi zranitelná, protože stačilo rozlousknout jejich frekvenci a ta se dala snadno rušit.
Krásná a geniální... Foto ČT
Od torpéd k mobilu a internetu
Problém vyřešila, když se seznámila s prací skladatele filmové hudby Georgem Antheilem a slyšela jeho tvorbu, při níž používal šestnáct klavírů, mezi nimiž se hudba přesouvala bez přerušení. K jejich synchronizaci tehdy použil papírovou děrnou pásku. A právě tohle ji přivedlo na myšlenku využít rychlé střídání kanálů při navádění torpéd, což vylučovalo rušení radiových vln. Spolu s Antheilem si nechali v roce 1942 patentovat tzv. technologii FHSS neboli Frequency Hopping Spread Spectrum. Bohužel, americká armáda ji pro složitost nevyužívala až do šedesátých let. Nasazena byla poprvé za karibské krize a pak za vietnamské války, ale to už děrnou pásku nahradily tranzistory.
Později se ukázalo, jak široké využití její vynález má. Stal se základem nové přenosové metody CDMA, z které se vyvinuly mobilní telefonní sítě, satelitní televize, navigační systém GPS, systém bezdrátového a bezpečného přenosu signálu wi-fi či bluetooth a konec konců i celý internet. Přestože stála za zrodem jednoho z největších objevů lidstva, který změnil celý svět, náležitého ocenění se nedočkala. Za své patenty nikdy nedostala ani cent. Teprve v roce 1997 dostala ocenění Pioneer Award za přínos komunikačním technologiím a v roce 2014 byla posmrtně uvedena společně s Antheilem do síně slávy amerických vynálezců.
Její jméno nese i planetka
Ve svém životě ale příliš šťastná nebyla. Nikdy se moc nestarala ani o své tři děti a podepsala se na ní i řada nepovedených vztahů. Po posledním rozvodu zůstala osamělá se svými depresemi. Přicházela o zrak a v závěru života už ani neopouštěla svůj dům. Zemřela opuštěná 19. ledna 2000 v osmdesáti pěti letech. O jejím životě vznikly desítky dokumentárních filmů, z nichž nejznámější byl asi film Bombshell: The Hedy Lamarr Story (2017), produkovaný Susan Sarandon. Film je k dispozici na Netflixu. Z něj také pochází i její asi nejslavnější citát: „Každá dívka může být okouzlující. Stačí, když bude klidně stát a tvářit se přihlouple.“ Její vědecké objevy ocenili i astronomové, kteří po ní pojmenovali planetku 32730 Lamarr, objevenou Karlem Reinmuthem na observatoři v Heidelbergu v roce 1951.
Předloha pro Barwoman a hvězda seriálů
Její úžasnou tváří i poměrně dobrodružným životem se inspiroval Bob Kane, spolutvůrce Batmana a postavy Catwoman. V roce 2011 prozradila herečka Anne Hathaway, představitelka Catwoman, že když se dozvěděla, že inspirací původní Catwoman byla Hedy Lamarr, studovala všechny její filmy a některé z jejích hereckých technik začlenila do svého ztvárnění Catwoman ve filmu Černý rytíř povstal z roku 2012.
S postavou Hedy Lamarr se mohli setkat i diváci úspěšného seriálu Legends of Tomorrow, kde ji v šesté epizodě třetí sezóny (2017) s názvem Helen Hunt ztvárnila herečka Celia Massingham. V neposlední řadě se její postava objevila i v dalším sci-fi seriálu televize NBC o cestovatelích časem, vysílaném pod názvem Timeless a to ve třetí epizodě druhé sezóny (2018).
Osobně jen doufám, že se života téhle úžasné a všestranné osobnosti filmového plátna i vědy jednou možná chopí některý z českých tvůrců a dokáže její životní příběh převést na filmové plátno nebo televizní obrazovku. Zatím se budu těšit alespoň na avizovaný seriál na Apple TV.
Vložil: Pavel Přeučil