Země jako z pohádky, kde se všichni shodnou. Rozhoduje ale král. S cestovatelem Milošem Beranem poprvé do Maroka
24.10.2020
Foto: Miloš Beran (stejně jako ostatní snímky v článku)
Popisek: Taxi ve vesnici u Asni
FOTOREPORTÁŽ Příštích několik dílů cestopisu bude věnováno Maroku. Tuto zemi jsem navštívil zcela výjimečně s autobusovým poznávacím zájezdem cestovní kanceláře Mundo se svou tehdejší partnerkou Ivanou v roce 2010. Zájezd byl velmi kvalitně organizován výborným průvodcem, dokonale znalým místních poměrů.
Marocké království je monarchie v oblasti Maghrebu na nejzazším severozápadě Afriky. Jeho sousedy jsou na východě Alžírsko, na jihu Západní Sahara a na severu dvě malé španělské exklávy Ceuta a Melilla. Marocké krajině dominují pohoří Atlas, atlantické pobřeží a Sahara. Ve Vysokém Atlasu, rozprostírajícím se ve středním Maroku, najdeme i nejvyšší bod země i celé Severní Afriky – Džabal Tubkal, dosahující výšky 4 167 m n. m.

Historie je v Maroku vepsána do dveří a nikoho ani nenapadne, že by je snad měl modernizovat. Některými už procházely až stovky generací a vypovídají o jejich životě i společenském postavení.
Maroko je nádherná barvitá země, pro nás exotická zejména svou islámskou kulturou. Najdete tu stará města (medíny), středověké ksary (tradiční venkovské opevněné vesnice), rušné trhy, řemeslné dílny, mešity a hliněné berberské pevnosti (kasby). Některá místa vám budou připadat jako z pohádky, jiná jste možná viděli ve filmu. Od pouště si můžete odpočinout v zeleni cedrových lesů, kde se prohání opice.


V roce 2018 mělo Maroko 36 milionů obyvatel. Populace je rozmístěna nerovnoměrně, na jedné desetině rozlohy v pobřežním pásu na severozápadu země žijí dvě třetiny obyvatel. Ve velkých městech žije již většina obyvatelstva. Historická královská města jsou Fès, Marrákeš, Meknes, Rabat, moderní průmyslová centra jsou Casablanca, Tanger, Udžda a Agádír.

Průchody v medinách (historická centra měst)
Většinu populace tvoří Arabové či poarabštění Berbeři a Haratinové. Jednu z velkých etnických skupin Berberů tvoří kočovní Tuaregové. Berbeři přijali po příchodu Arabů v 7. století sunnitský islám a postupně se většina z nich arabizovala. Dnes mluví berberským jazykem již jen menší část obyvatel Maroka. Haratinové jsou potomci černých otroků a sídlí především v oázách na jih od pohoří Atlas. Méně početnou menšinou jsou Židé (přibližně 30 000).

Kuk (vesnice u Asni)

Obuvník v Rabatu
V Maroku žije také přibližně 100 000 cizinců (Francouzi, Španělé). Obyvatelé zde žijí ve vzájemné harmonii bez velkých etnických nepokojů. Podle ústavy je Maroko konstituční demokratickou a sociální monarchií. Ve skutečnosti má však největší vliv na rozhodující otázky sám král, který je hlavou státu, vrchním velitelem ozbrojených sil a zároveň i duchovní hlavou muslimského obyvatelstva. Má také nejvyšší zákonodárnou moc.

Stínohra (Erg Chebbi)

Vložil: Miloš Beran