Česká krajina získala dva melouny, obsazují ji čeští papoušci, žáby, brouci i včely. A oni to oslavují jako výhru v loterii. Mají proč
10.10.2020
Foto: Česká krajina (stejně jako ostatní snímky v článku)
Popisek: Dříve tu ničily půdu sovětské tanky, dnes se zde popásají divocí koně, zubři a pratuři
I přes epidemii koronaviru se České krajině podařilo od veřejnosti nasbírat dva miliony korun na nutné oplocení kolem rezervace. Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina, před lidmi smekl v úctě klobouk. Žijeme ve velmi nejisté době, mnozí se obávají o své zdraví i zdraví svých bližních, mnozí mají ohrožené příjmy i zaměstnání, přesto jsme se sešli nad Českou krajinou a dali jí svým nadšením pro věc naději, že její činnost má skutečně smysl. A má ho, posuďte sami.
„To, čemu ještě před několika měsíci téměř nikdo nevěřil, se podařilo. I v době, kdy české hospodářství drtí největší ekonomická krize za poslední desítky let, veřejnost ukázala, jak moc jí na dokončení rezervace záleží. Velká část darů se scházela po třicetikorunových dárcovských esemeskách nebo stokorunových příspěvcích, na záchranu rezervace tak přispěly desítky tisíc lidí. Všem, kdo pomohli, patří obrovské poděkování,“ ocenil Dalibor Dostál. Závěr kampaně na posledních tři sta tisíc korun probíhal na dárcovském portálu donio.cz.
V Milovicích se začaly objevovat vlhy pestré, kterým se říká papoušci severu pro jejich výjimečně pestré zbarvení
Byrokratova noční můra
Ochranářská organizace Česká krajina se stala pro středočeské byrokraty tak trochu noční můrou. A platilo to i obráceně. Projekt Česká krajina měl být hotový už na přelomu let 2015 a 2016, ale šest let se úřednický šiml vzpouzel a házel celému projektu klacky pod nohy. Kvůli tomu projekt nedosáhl na podporu od Evropské unie a již poněkolikáté se obrátil o pomoc na veřejnost. A veřejnost vždy vytrhla projektu trn z paty a zachránila ho před krachem. To se ostatně povedlo i nyní s dvěma miliony od drobných přispěvatelů.
|
Obecně prospěšná společnost Česká krajina je celostátní nezisková organizace, působící v oblasti ochrany přírody, krajiny a životního prostředí. Jejich hlavním cílem je ochrana biologické rozmanitosti a zmírňování dopadů klimatických změn na přírodu i člověka a adaptace krajiny na změny klimatu. Součástí těchto snah je vytváření sítě nestátních přírodních rezervací, které umožní přežití ohrožených druhů rostlin a zvířat, případně jejich návrat do oblastí, kde byly v minulých staletích vyhubeny. Vedle divokých koní jsou v rezervaci také zubři a pratuři.
„I vědci, kteří jinak používají velmi strohé a věcné výrazy, mnohdy popisují to, co se divokým koním v rezervaci podařilo, slovem zázrak. Stejně tak i pro nás je zázrak, že lidé pomáhají zachraňovat rezervaci v situaci, kdy se bojí o sebe, o své nejbližší, jsou v karanténě, často bez příjmů z podnikání nebo jim hrozí kvůli dopadům krize propuštění ze zaměstnání. Ani v těchto těžkých časech lidé nezapomínají pomáhat,“ poděkoval Dalibor Dostál všem, kteří na rezervaci i přes nouzový stav v republice přispěli.
|
Koně a zubři? Ne pouze oni
Dokončení rezervace je důležité nejen kvůli záchraně velkých kopytníků, ale také mnoha ohrožených druhů živočichů a rostlin, které by jinak bez pastvy divokých zvířat z krajiny postupně zmizely. „Dokončení rezervace bude znamenat průlom v péči o krajinu. Dostatečný rozsah rezervace umožní naplňovat potřeby citlivé péče o zranitelné luční biotopy a ohrožené velké kopytníky, stejně jako řadu menších druhů, kterým pastva vytváří vhodné podmínky k životu. Potřeby a vzájemné působení luk a kopytníků se ideálně doplňují, takže výsledkem jsou zdravé pastviny kypící životem,“ konstatoval Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Kvetocí louka láká na pastvinu také včely
Papoušci severu
O tom můžou vyprávět i takzvaní papoušci severu, tedy vlhy pestré. V bývalém vojenském prostoru Milovice, kde se rezervace nachází, totiž pozorují návrat vlh pestrých. Zákonem chráněná vlha pestrá, která nepřehlédnutelnou pestrostí svého zbarvení připomíná tropické papoušky, začíná osidlovat rezervaci velkých kopytníků. Ornitologové tam opakovaně tyto atraktivní opeřence pozorovali v rámci probíhajícího biologického monitoringu.
Vlha pestrá je středně velký, pestře zbarvený pták z čeledi vlhovitých. Je zákonem chráněná.
Vlhy pestré, které ornitologové označují také za létající klenoty české krajiny, donedávna hnízdily především na jižní Moravě. Jejich výskyt v ostatních krajích byl velmi ojedinělý. „V posledních letech se však v České republice šíří do dalších regionů. Mimo jiné i v důsledku klimatických změn,“ vysvětlil Miloslav Jirků.
Žabí zpěv rezervací
Do přirozeně se rozvíjející krajiny, o kterou se starají velcí sudokopytníci, se vrací přirozený život přírody. „Letos se vůbec poprvé od vzniku rezervace velkých kopytníků v místních tůních rozmnožily současně dva druhy žab. Konkrétně ropucha zelená a skokan štíhlý. Díky vydatným dešťům totiž soustava tůní v letošním roce poprvé nevyschla, takže obojživelníci měli dostatek času ukončit svůj vývojový cyklus od vajíček po malé žabky, které se koncem prázdnin vydaly do světa,“ vysvětlil Miloslav Jirků.
Skokan štíhlý
„Za pět let fungování tůní se zde ropuchy zelené dokázaly rozmnožit podruhé a skokani štíhlí dokonce poprvé. Ukazuje to neuvěřitelnou houževnatost těchto obojživelníků, závislých na vodních rozmnožovacích stanovištích, kteří dokáží úspěšně přežívat v překvapivě suchých lokalitách. Potvrzuje to také význam budování tůní na zdánlivě suchých lokalitách,“ doplnil Miloslav Jirků.
|
Sbírka na rezervaci pokračuje i nadále. Dva miliony byly potřebné na oplocení rezervace, další prostředky pak budou nutné na napajedla, vrty na vodu. Prostředky může veřejnost darovat na dárcovském portálu donio.cz/CeskaKrajina, prostřednictvím dárcovských DMS a dalšími metodami.
Darovat můžete také zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Dalšími možnostmi podpory jsou dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.
|
Návrat stromů
Do krajiny se ve spolupráci s lesníky začnou vracet i původní dřeviny, které v naší krajině byly dříve běžně k vidění. Kromě dubů, buků či jedlí totiž původně v českých lesích a při jejich okrajích rostly také jabloň lesní, planá hrušeň zvaná polnička, třešeň ptačí, různé druhy jeřábů, dřín, dřišťál a další druhy ovocných dřevin. Zatímco v některých evropských zemích jsou tyto stromy a keře stále součástí lesních porostů, v Česku téměř vymizely vlivem nevhodného hospodaření.
Třešeň ptačí
A právě v tomto ohledu naší republice chybí rozmanitost. Musíme kvůli tomu někam daleko? Ani ne, v Polsku už jsou na tom mnohem lépe. „Stačí zajet několik kilometrů na sever od našich hranic a je vidět propastný rozdíl. V Polsku lesníci aktivně sázejí místní druhy ovocných stromů, lesy jsou protkané sítí malých bezzásahových území. Hospodářský les v Polsku je tak mnohdy pestřejší než lesy v českých chráněných územích,“ porovnal Miloslav Jirků.
Mrtvé dřevo jako dobrá adresa
Také jsme v přírodě zamávali s mrtvým dřevem, které se válí v lese. Je stejně důležité, jako to živé. Dává úkryt stovkám druhů hmyzu. „Staré stromy a mrtvé dřevo jsou v přírodě podmínkou pro život celé řady organismů. Zatímco dříve bývaly téměř všudypřítomné, dnes jsou naopak velmi vzácné. Trouchnivějící kmeny stromů přitom poskytují prostor k životu, úkryt nebo potravu pro netopýry, plazy, obojživelníky i ptáky. Nepostradatelné jsou přitom především pro brouky, vázané na odumírající nebo odumřelé dřevo,“ uvedl Dalibor Dostál.
Biotop pro brouky - broukoviště
Význam mrtvého dřeva v přírodě potvrzují také vědci. „Staré stromy a mrtvé dřevo jsou jedny z nejohroženějších biotopů. Důvod je prostý. Člověk je z krajiny systematicky odstraňuje, často s mylným pocitem, že tak z přírody či zahrady uklízí cosi nadbytečného a nepotřebného. Opak je pravdou. Do přírody a také do opravdu zdravého lesa mrtvé dřevo patří. Za normálních okolností je v přírodě mrtvého dřeva dost, je totiž domovem celkem tisíce druhů brouků, samotářských včel, kutilek, much, měkkýšů nebo hub, lišejníků a mechů,“ konstatoval Miloslav Jirků.
Vložil: Kamil Fára