Přijali by bezhlavou mlátičku Karolínu k pořádkovým jednotkám? Že ten Saša něco na Slovince ví? Fejeton Jiřího Macků

Foto: Facebook (stejně jako snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Právě se hraje French Open na slavném pařížském Roland Garros

Vyznávám tenis jako ideální sport, u něhož se dá tak vytrvale a tak intenzivně pohodlně ležet. Navíc mu rozumím, jsem po každým úderu trenérem, vím, kdy se do toho mělo praštit naplocho nebo naopak míček jemně líznout, kterej roh se měl vybrat a jaká rotace, kdy použít mazanej shot, co zapadne hned za to štrikovaný, a kdy takovej ten vodvážnej vysokej kopec všem přes hlavu až na base linu. Vím to na rozdíl od řady těch na antuce, palubovce nebo betonu, měl bych o tom napsat knihu. Tak dnes aspoň pár prvních čerstvých postřehů.

Tenis měl v minulých měsících déletrvající tvůrčí neplacenou dovolenou (uvádí se díky koroně, takže „děkujeme ti, vire…“). Je to fakt otrava, když playera svrbí dlaně a bank. úč. se nehýbe správným směrem. Poslední týdny napravují, co se dá, i když do Wimbledonu už se to nestihne. Momentálně létají všechny možné zmíněné údery plus mnohatisícové dolarové částky v rámci French Open nad antukovými kurty pařížského areálu Rolanda Garrose, což byl válečný letec, jenž první přeletěl Středozemní moře; 107 let již tomu.

Zbylými českými zástupci na Roland Garros jsou ještě Krejčíková a Kvitová

Z horka do zimy, člověk si nevybere

K bojům vyrazila i početná, byť silně genderově nevyrovnaná česká ekipa, v níž hlavní prim měly hrát úspěšné hráčky tohoto turnaje let právě minulých Karolína Plíšková (semifinále 2017) a Markéta Vondroušová (finále 2019) plus deblový pár Kateřina Siniaková – Barbora Krejčíková (vítězky 2018) a rovněž Barbora Strýcová z aktuální nejlepší světové dvojky.

Markéta Vondroušová na antuce v roce 2019

Leč právě největší naděje v deblu skončily už v úvodu. Sotva něčím vysvětlit kolaps Vondroušové, kterou údajně zaskočilo více než chladné počasí. Ale proč si stěžovat? Vždyť se Swiatekovou uhrála docela slušný výsledek 2:6, 1:6! Tedy měřeno výsledkem z nedávného pro změnu horkého Prague Open, kde jí tato devatenáctiletá Polka nadělila dokonce kanára. „Jaké si z toho vezmeme ponaučení?“ nabádala nás kdysi učitelka v podobných případech. V tomto případě se dostavilo ponaučení vpravdě ´kanárové´, tedy nulové.

Prostě do ženy a melounu nevidíš, a s psychickou labilitou tenistek i v rámci jediného zápasu to je ještě složitější. Na jedné straně spása pro sázkové kanceláře, žádný jiný sport nedokáže připravit podobná nečekaná překvapení. A přesně z toho samého důvodu infarktové chvíle pro fanoušky a zvláště sázkaře, stohy roztrhaných sázenek.

Karolína, hráčka z nejvyšších tenisových sfér

Přesto je na ní spolehnutí nevalné a pohled na její hru tristní. Se současným přístupem ke hře může maximálně tak reprezentovat jenom své bankovní konto (20 297 889 USD dle nejčerstvějšího údaje Wikipedie), protože pomyslný lev či lvice na jejím trikotu by byl ironií; leda tak nějakej vypelichanej, vykastrovanej. Tam, kde se mohla její reprezentační kolegyně Siniaková přerazit a duši nechat, kde lítala od rohu k rohu, pak k síti a zase zpátky, tam se Plíšková mnohdy po antuce procházela jako šafář (neplést se Šafářovou) s unuděným výrazem nezúčastněného pozorovatele, a když se dostala k ráně, zřejmě se spoléhala, že konkurentky automaticky bez valného přemýšlení umlátí.

Karolína Plíšková letos v Paříži

Vyjukaná egyptská kvalifikantka odněkud z konce druhé světové stovky dělala v prvním kole logicky nevynucené chyby, jenže když jednu chvíli udělala devatenáctou, tak zkušená hvězda tenisového nebe jich měla napráskáno přesně dvakrát tolik. Bum – a míček dva metry za základní čáru. Další pecka a trefa rovnou do toho štrikovanýho. A znovu, a ještě. Připomínalo to výkony hochů z tzv. pořádkových jednotek ministerstva vnitra, kteří takhle – stalo se tři roky před narozením hráčky - rozdělovali rány na Václavském náměstí či Národní třídě; taky silně a taky bezhlavě. Až si nechápající komentátor Eurosportu 2 při pohledu na trápící se světovou čtyřku jenom povzdechl „Asi kvalifikantku z Egypta baví hra víc.“ Podle výkonu v první sadě bylo zřejmé, že těch dalších vítězných už mnoho nebude – a tak se i stalo…

Ještě malé odskočení z červené antuky na zelený trávník

Co se týká různých nečekaných výsledků je na tom podobně i fotbal, ten ovšem vzbuzuje řádově vyšší emoce. Stačí málo, neodpískaný faul a málem se bortí tribuny. Což teprve nařízená penalta. A což dvakrát teprve, když je nařízeno její opakování.

Tuhle penaltu slavistický gólman Kolář chytil, tu druhou, nařízenou slovinským rozhodčím, již ne

Stalo se opěrnému sloupu naší ligy pražské Slavii s dánským Midtjyllandem. Vášně skalních fanoušků vzkypěly, a to ještě netušili, že vyrovnávající branka domácích po takovém verdiktu z hlediska pravidel možná správnému, ale přesto nespravedlivému znamená začátek debaklu a definitivní konec snu o Lize mistrů.

Ještě jeden snímek z infarktového zápasu

Skalní fanoušek může vášním podlehnout, třemi desetiletími prověřený fandící politik by neměl. Bývalý dvojnásobný ministr Alexandr Vondra (ODS) se toho dopustil, a to s důraznou vehemencí na adresu rozhodčího: „Slavie je mi dneska upřímně líto. Zařízl ji slovinský rozhodčí. Vždycky jsem říkal, že Slovinci dokážou být oportunistické svině.“

Někdejší ministr zahraničí Saša Vondra se neudržel...

Vznikla bouře, na níž se popásly sociální sítě i mnohý politik. I ten ze spřáteleného opo-tábora, jako třeba Miroslav Kalousek (TOP 09), jenž se rovněž nad vysloveným nezamyslel. V duchu M. Rambouskové ze seznamu.cz, jež svůj článek opatřila fejkovým titulkem ´Vondra nazval Slovince oportunistickými sviněmi´.

Nenazval, nepaušalizoval, jenom si zřejmě připomněl něco ze svých zkušeností bývalého ministra zahraničí. To, čím Slovinci – ne jako národ, pouze jako někteří z něj – za určitých okolností dokážou být. Vondra si za svým výkřikem na sociální síti stojí a zpátky ho nevezme. Není důvod. Ani já bych se svými letitými (zažil jsem devět prezidentů) zkušenostmi s některými spoluobčany neměl problém konstatovat, že také Češi dokážou být někdy morální svině, bezzásadově se přizpůsobující okolnostem a bezohledně využívající příležitosti. Nemáme snad takových příkladů málo?

Vložil: Jiří Macků