Ledovec Perito Moreno, nejjižnější město na světě a příběh vraku Marjory Glen. S cestovatelem Milošem Beranem podruhé do Argentiny
03.10.2020
Foto: Miloš Beran
Popisek: Vrak lodi u města Ushuaia
FOTOREPORTÁŽ Dalším naším cílem po návratu do Buenos Aires byla Patagonie, sen mnoha cestovatelů. Protože je z hlavního města Argentiny vzdálena ještě téměř 3000 km, zvolili jsme leteckou dopravu. Přistáli jsme v městečku El Calafate, kde jsme měli zamluvené v půjčovně auto.
El Calafate je malé město na jihozápadě Argentiny ležící v provincii Santa Cruz na jižním břehu jezera Lago Argentino na úpatí And. Je hlavním městem departementu Lago Argentino a je známé především jako turistické centrum nedalekého národního parku Los Glaciares.
Přírodní rezervace nedaleko města Río Gallegos
Perito Moreno, ledovec, který odolává globálnímu oteplování
Nedaleko městečka El Calafate se nachází ledovec Perito Moreno, nejznámější součást národního parku Los Glaciares a jeden ze symbolů Patagonie. Celé hřebeny And o délce několika kilometrů jsou v téhle části Patagonie pokryty nedozírným a nedostupným ledovcovým polem. Pohled na hřmící masy ledu v údolí je skutečně ohromující. Čelo ledovce, vysoké až 60 metrů a široké několik kilometrů, se noří do chladných vod jezera Lago Argentino. Ledovec je rozložen na svazích Magalhãensova poloostrova a táhne se údolím 30 km. Argentinci zde vybudovali celou soustavu vyhlídkových teras, můstků a dřevěných schodišť.
Perito Moreno, ledovec, který odolává globálnímu oteplování
Mezi ledovci je Perito Moreno opravdový rychlík. Pohybuje se rychlostí asi dvou metrů za den. Následkem toho se každou chvíli odlomí kus čelní ledové stěny a s dunivým rachotem se zřítí do vln jezera. Dunivé zvuky se z ledovce ozývají prakticky neustále. Díky neustálému přísunu čerstvého ledu je ledovec již několik staletí prakticky stejně velký, jen s nepatrnými výchylkami. A to je dnes mezi ledovci unikát.
Ledovec Perito Moreno
To nejúžasnější divadlo, které se zde nazývá ´La Ruptura´, se však odehrává jen jednou za několik let. Stává, že led po čase zahradí cestu vodě a odřízne část jezera zvanou Brazo Rico. Voda tak nemá úniku a hladina v tomto slepém rameni začne stoupat, v extrémních případech až o 30 metrů. S tím roste také tlak a voda začne ledovec postupně podemílat. Nejprve se vytvoří tunel, který posléze s burácením padá.
Nekonečná pampa a příběh vraku Marjory Glen
Cestou do města Río Gallegos jsme projížděli osamělými, nekonečnými rozlohami argentinské pampy, často i po nezpevněných cestách. Závěr cesty byl poměrně dramatický. Vypadalo to, že nám dojde benzín, což by byla v těchto končinách, kde potkáte maximálně několik aut za den, skutečně nepříjemná komplikace. Nakonec nás zachránila malá benzínová pumpa, na kterou jsme po čase narazili.
Pampy zabírají téměř čtvrtinu území Argentiny, většinou v jižní části země. K rozšíření oblastí pamp významným způsobem přispívá vypásání hovězím dobytkem, které způsobuje vyčerpání zásob organického uhlíku, snížení biodiversity a celkovou půdní erozi. Poblíž Río Gallegos – hlavního města departementu Guer Aike a provincie Santa Cruz, jsme na pláži Punta Loyola v deltě řeky Gallegos objevili působivý vrak lodi s prostříleným trupem, který můžete vidět na jedné z fotografií.
__-(122)!!!SV-Marjory-Glen_20201002.jpg)
Vrak lodi Marjory Glen s pohnutou historií
Později jsem zjistil, že se jedná o vrak norské plachetní lodi Marjory Glen s ocelovým trupem. Byla postavena v roce 1892 ve skotském městě Alloa v loděnicích Gragemouth Dockyard Company. V roce 1911 dopravovala z anglického města North Shields do Rio Gallegos náklad uhlí, když na ní blízko cíle vypukl požár. Dva námořníci zemřeli na intoxikaci zplodinami. V průběhu války o Falklandy ji argentinské válečné letectvo využilo jako cvičný cíl.
Ushuaia - z Čech až na konec světa
Argentinskému městu Ushuaia se říká konec světa. Jižněji už je jen příroda a Antarktida. Nachází se na souostroví Ohňová země, které je i navzdory svému názvu spíše zemí ledu. Antarktida odsud leží pouhých tisíc kilometrů. Město je díky své poloze výchozím bodem pro výpravy po okolí i do Antarktidy. Nedaleko od města začíná národní park Ohňová země, o který se Argentina částečně dělí se sousedním Chile. Doporučuji vyhlídkovou platbu okolo města lodí. Můžete navštívit nedaleké ostrůvky s mnoha ptáky a lachtany a obeplout maják, umístěný na malém ostrůvku.
Lachtani na jednom z ostrůvků u města Ushuaia

Maják na ostrůvku u města Ushuaia
Kolem severního pobřeží Ohňové země proplul v roce 1520 při své cestě kolem světa Fernão de Magalhães. Průplav byl pojmenován jeho jménem. Během plavby spatřili námořníci ohně a domorodce na pobřeží, proto se ostrovu říká Ohňová země. Město Ushuaia bylo založeno na úpatí andských štítů Martial a Olivia v ruce 1884. Po založení začalo město sloužit jako útočiště argentinských vězňů. Argentinská vláda využila Ohňovou zemi jako vězení, ze kterého se nedá uniknout - po vzoru britských vězňů posílaných do Austrálie).
Předvečer v městě Ushuaia
Před příchodem prvních Evropanů během 16. století obývaly nehostinné území Patagonie pouze kočovné indiánské kmeny žijící na úrovni doby kamenné. Žili ve stanech z lachtaní kůže, ale mnohdy jen vyhledávali úkryty v podzemí. Na ostrůvcích v okolí Ushuaji jsou stále patrné díry po jejich stanech. Stavěli si také vratká plavidla pro lov velryb. Původní obyvatelé Patagonie již zcela vymizeli, ale jejich geny stále přežívají u mezticů, tj. míšenců Evropanů s Indiány. Zůstal po nich také název Patagonie, znamenající ´velká noha´, který pro oblast poprvé údajně použil Magalhães podle domorodců, kteří nosili velké kožešinové boty.

Vložil: Miloš Beran