Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Blouznění o rasismu. Komentář Štěpána Chába

komentář 08.09.2020
Blouznění o rasismu. Komentář Štěpána Chába

Foto: Facebook

Popisek: 44. prezident USA, Barack Obama

Jan Beneš sepsal pro Deník N obšírný a čtivý text o Black Lives Metter a boji černochů za svá práva. A vzal to hezky od podlahy přes válku Severu proti Jihu a emancipaci černochů až do šedesátých let dvacátého století. Jeho popisy lynčování jsou velmi obrazné a ukazují skutečnou hrůzu dějin USA a roli černochů v nich. Na závěr se pozastavuje nad americkým vězeňstvím a policejní zvůlí minulosti a současnosti.

Dokládá to v jednom z odstavců na závěr textu, kde píše: „Hlavními vymahateli systému se stávají policisté a FBI, tedy instituce, které vymáhaly i zákony Jima Crowa, přihlížely lynčováním a pogromům nebo je aktivně podporovaly a které zasahovaly proti nenásilným protestům za práva, jež Afroameričanům měla dle zákona náležet již od poloviny 19. století.“ A tady bych si dovolil nadhodit námitku.

Emancipace koho?

Je skutečně namístě popsat na mnoha a mnoha odstavcích historii mezirasové války v USA, obsáhnout celé 19. a první polovinu 20. století a na tom vystavět obžalobu nynějšího stavu v USA? S tím, že státní orgány, které se v minulosti podílely na zvěrstvech vůči černochům, jsou vlastně tytéž. Nejsou týmiž jen názvem, svou funkcí? Nikoliv svou ‘politikou‘? Pokud bychom se uchýlili ke stejné logické posloupnosti jako Jan Bureš, můžeme doposud odsuzovat Němce za jimi vyvolanou druhou světovou válku včetně vyvražďování ‘méněcenných ras‘. Když Jan Beneš předpokládá emancipaci u černochů, proč ji nepředpokládá i u státních složek a je ochoten napsat, že tatáž policie, která nečinně přihlížela lynčování kdysi v minulosti, to bude dělat i nyní?

A je v této souvislosti vůbec možné vrátit se jen k nedávné minulosti, kdy byl na dvě volební období zvolen do prezidentského křesla USA Barack Obama a po celé zemi to bylo většinově oslavováno? Rozhodně to nespustilo lynčování a pogromy. Jih tiše spal a jeho rasismus s ním, dalo by se zkonstatovat. Něco takového bylo ještě před třiceti lety naprosto nemyslitelné. A ano, bylo špatně, že to bylo nemyslitelné. Nejde i na tom vidět ta zcela zásadní emancipace celé společnosti? Předpokládat, že policie roku 2020 je stejná jako policie 1969, je podobné, jako předpokládat, že Angela Merkelová je stejná jako Adolf Hitler, protože je kancléřka Německa. Vývoj nelze vidět jednostranně.

Je přeci trochu krátkozraké předpokládat, že i u bílé rasy nedošlo k emancipaci. Ba naopak, dovolím si tvrdit, že emancipace bělochů došla až do trochu nezdravé formy, kdy zavádí principy pozitivní diskriminace, kde jsou zvýhodňované oproti bílým dříve utlačované rasy. Viz přijímání černých studentů na úkor bílých na univerzitách v USA v různých sociálních programech. Není to pro bílé diskvalifikační? Nemusí oni projevit daleko větší snahu a dát studiu daleko více energie?

Policejní brutalita

Ano, policejní brutalita je odsouzeníhodná. A děje se. Ale nelze na celou policii hledět jen přes ojedinělé excesy. Součástí protestů Black Lives Matter se stali i klečící policisté, kteří se svým pokleknutím za své kolegy omlouvali a tím dali najevo solidaritu s protestujícími (na YouTube si zadejte ‘police take a knee‘, videí tam je nepřeberně). Těch policistů byly napříč USA stovky, ne-li tisíce. Ač nám to může přijít jako laciné a příliš melodramatické gesto z hollywoodského scénáře, pro Američany je to zásadní sdělení, které berou vážně.

Policie USA se také emancipuje. Je vůbec představitelné, že by si tamní policisté klekli před sto lety? Před padesáti lety? Před třiceti lety? Není. Teď klečeli. Emancipace i z jejich strany je zcela patrná. Jistě, dochází k mnohým incidentům, které je na místě odsoudit a jejich původce zbavit funkce. Policie musí být na řetězu. Ale je to většinou selhání jedince. Nikoliv selhání celého systému. Problém bych v mnohém viděl, a poukázat se na to prostě musí, že černoši častěji selhávají při zvládnutí samotného společenské systému, který je v USA založen výrazně na úspěchu. A za ním se člověk musí dostat vlastními silami. To, že to černoši, často z ghett, vzdají, nebo se o úspěch ani nepokusí, je věc jiná. Zaměstnavatel umí zatočit úplně stejně s černochem, jako s bělochem. Stejně tak tržní kapitalismus, který v USA roztrhá každého, kdo projeví slabost. Konkurence jej spolkne. Proč imigranti z Asie svůj boj o úspěch v USA kardinálně neprohrávají, ale v klidu si budují své malé ostrůvky úspěchu? Že by jejich start byl nějak zvýhodněný oproti černochům? V čem? Kde? Proč oni nekřičí, že jsou diskriminovaní? Jistě, oni netrpěli pod otrokářem. Ale to nynější černoši také ne. Jejich předci, oni ne. Je to nevýhoda? Jistě, ale ne důvod pro neustálé obviňování. Židé si také nestoupli před brány koncentračního tábora a nezačali být závislí 'na dávkách'. Šli a vydupali si ze země Izrael a začali ve velkém sklízet Nobelovy ceny. Rasy jsou různé, jsou mezi nimi ne pouze vizuální rozdíly.

Tímto textem nikterak nezpochybňuji, že rasové třenice v USA jsou. Rozhodně jsou, ale rozhodně za nimi nestojí pouze bílí, jak se snaží celé hnutí Black Lives Matter poukazovat. Protesty pak dosahují takových absurdních rozměrů, kdy probíhají masové protesty a rabování obchodů, protože policie postřelila černocha, který znásilnil a okradl svou ex a jal se nastupovat do automobilu i přes mnohá varování a výzvy policie, která jej chtěla zadržet. Ta absurdita tam je pak skutečně nepřehlédnutelná. A obhajovat ji tím, že černoši nemohli v padesátých letech minulého století nastupovat do autobusu předními dveřmi, je prostě na hlavu. Vládu USA a všechny její jednotlivé státy to pak vede k tomu, aby zaváděly sociální programy, které se svou úspěšností zdařile blíží našim pokusům o umělou emancipaci Romů. Je to prostě obtížné a ve výsledku to z cílové skupiny vychovává pouze příjemce almužen, které se naplňují ‘spravedlivým‘ hněvem, že ti druzí toho mají víc. No, protože dřou jako mezci a nekřičí, že jsou obětmi hluboké minulosti.

 

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb