Blouznění o rasismu. Komentář Štěpána Chába
komentář
08.09.2020
Foto: Facebook
Popisek: 44. prezident USA, Barack Obama
Jan Beneš sepsal pro Deník N obšírný a čtivý text o Black Lives Metter a boji černochů za svá práva. A vzal to hezky od podlahy přes válku Severu proti Jihu a emancipaci černochů až do šedesátých let dvacátého století. Jeho popisy lynčování jsou velmi obrazné a ukazují skutečnou hrůzu dějin USA a roli černochů v nich. Na závěr se pozastavuje nad americkým vězeňstvím a policejní zvůlí minulosti a současnosti.
Dokládá to v jednom z odstavců na závěr textu, kde píše: „Hlavními vymahateli systému se stávají policisté a FBI, tedy instituce, které vymáhaly i zákony Jima Crowa, přihlížely lynčováním a pogromům nebo je aktivně podporovaly a které zasahovaly proti nenásilným protestům za práva, jež Afroameričanům měla dle zákona náležet již od poloviny 19. století.“ A tady bych si dovolil nadhodit námitku.
Emancipace koho?
Je skutečně namístě popsat na mnoha a mnoha odstavcích historii mezirasové války v USA, obsáhnout celé 19. a první polovinu 20. století a na tom vystavět obžalobu nynějšího stavu v USA? S tím, že státní orgány, které se v minulosti podílely na zvěrstvech vůči černochům, jsou vlastně tytéž. Nejsou týmiž jen názvem, svou funkcí? Nikoliv svou ‘politikou‘? Pokud bychom se uchýlili ke stejné logické posloupnosti jako Jan Bureš, můžeme doposud odsuzovat Němce za jimi vyvolanou druhou světovou válku včetně vyvražďování ‘méněcenných ras‘. Když Jan Beneš předpokládá emancipaci u černochů, proč ji nepředpokládá i u státních složek a je ochoten napsat, že tatáž policie, která nečinně přihlížela lynčování kdysi v minulosti, to bude dělat i nyní?
A je v této souvislosti vůbec možné vrátit se jen k nedávné minulosti, kdy byl na dvě volební období zvolen do prezidentského křesla USA Barack Obama a po celé zemi to bylo většinově oslavováno? Rozhodně to nespustilo lynčování a pogromy. Jih tiše spal a jeho rasismus s ním, dalo by se zkonstatovat. Něco takového bylo ještě před třiceti lety naprosto nemyslitelné. A ano, bylo špatně, že to bylo nemyslitelné. Nejde i na tom vidět ta zcela zásadní emancipace celé společnosti? Předpokládat, že policie roku 2020 je stejná jako policie 1969, je podobné, jako předpokládat, že Angela Merkelová je stejná jako Adolf Hitler, protože je kancléřka Německa. Vývoj nelze vidět jednostranně.
Je přeci trochu krátkozraké předpokládat, že i u bílé rasy nedošlo k emancipaci. Ba naopak, dovolím si tvrdit, že emancipace bělochů došla až do trochu nezdravé formy, kdy zavádí principy pozitivní diskriminace, kde jsou zvýhodňované oproti bílým dříve utlačované rasy. Viz přijímání černých studentů na úkor bílých na univerzitách v USA v různých sociálních programech. Není to pro bílé diskvalifikační? Nemusí oni projevit daleko větší snahu a dát studiu daleko více energie?
Policejní brutalita
Ano, policejní brutalita je odsouzeníhodná. A děje se. Ale nelze na celou policii hledět jen přes ojedinělé excesy. Součástí protestů Black Lives Matter se stali i klečící policisté, kteří se svým pokleknutím za své kolegy omlouvali a tím dali najevo solidaritu s protestujícími (na YouTube si zadejte ‘police take a knee‘, videí tam je nepřeberně). Těch policistů byly napříč USA stovky, ne-li tisíce. Ač nám to může přijít jako laciné a příliš melodramatické gesto z hollywoodského scénáře, pro Američany je to zásadní sdělení, které berou vážně.
Policie USA se také emancipuje. Je vůbec představitelné, že by si tamní policisté klekli před sto lety? Před padesáti lety? Před třiceti lety? Není. Teď klečeli. Emancipace i z jejich strany je zcela patrná. Jistě, dochází k mnohým incidentům, které je na místě odsoudit a jejich původce zbavit funkce. Policie musí být na řetězu. Ale je to většinou selhání jedince. Nikoliv selhání celého systému. Problém bych v mnohém viděl, a poukázat se na to prostě musí, že černoši častěji selhávají při zvládnutí samotného společenské systému, který je v USA založen výrazně na úspěchu. A za ním se člověk musí dostat vlastními silami. To, že to černoši, často z ghett, vzdají, nebo se o úspěch ani nepokusí, je věc jiná. Zaměstnavatel umí zatočit úplně stejně s černochem, jako s bělochem. Stejně tak tržní kapitalismus, který v USA roztrhá každého, kdo projeví slabost. Konkurence jej spolkne. Proč imigranti z Asie svůj boj o úspěch v USA kardinálně neprohrávají, ale v klidu si budují své malé ostrůvky úspěchu? Že by jejich start byl nějak zvýhodněný oproti černochům? V čem? Kde? Proč oni nekřičí, že jsou diskriminovaní? Jistě, oni netrpěli pod otrokářem. Ale to nynější černoši také ne. Jejich předci, oni ne. Je to nevýhoda? Jistě, ale ne důvod pro neustálé obviňování. Židé si také nestoupli před brány koncentračního tábora a nezačali být závislí 'na dávkách'. Šli a vydupali si ze země Izrael a začali ve velkém sklízet Nobelovy ceny. Rasy jsou různé, jsou mezi nimi ne pouze vizuální rozdíly.
Tímto textem nikterak nezpochybňuji, že rasové třenice v USA jsou. Rozhodně jsou, ale rozhodně za nimi nestojí pouze bílí, jak se snaží celé hnutí Black Lives Matter poukazovat. Protesty pak dosahují takových absurdních rozměrů, kdy probíhají masové protesty a rabování obchodů, protože policie postřelila černocha, který znásilnil a okradl svou ex a jal se nastupovat do automobilu i přes mnohá varování a výzvy policie, která jej chtěla zadržet. Ta absurdita tam je pak skutečně nepřehlédnutelná. A obhajovat ji tím, že černoši nemohli v padesátých letech minulého století nastupovat do autobusu předními dveřmi, je prostě na hlavu. Vládu USA a všechny její jednotlivé státy to pak vede k tomu, aby zaváděly sociální programy, které se svou úspěšností zdařile blíží našim pokusům o umělou emancipaci Romů. Je to prostě obtížné a ve výsledku to z cílové skupiny vychovává pouze příjemce almužen, které se naplňují ‘spravedlivým‘ hněvem, že ti druzí toho mají víc. No, protože dřou jako mezci a nekřičí, že jsou obětmi hluboké minulosti.


Vložil: Štěpán Cháb