Když na vás zaútočí rozzuřený slon. S cestovatelem Milošem Beranem potřetí do Jihoarfické republiky
06.09.2020
Foto: Miloš Beran (stejně jako ostatní snímky v článku)
Popisek: Slon u napajedla
FOTOREPORTÁŽ Hluhluwe Umfolozi National Park se nachází v kraji Zulů, na samém východě Dračích hor. Hluhluwe je nejstarší přírodní rezervace v Africe, první základna pro turisty zde stála už v roce 1934. Předtím to byla exkluzivní lovecká oblast zulských králů.
Park je proslulý zejména velkým množstvím různých druhů zvířat, ptáků i kvůli velkému počtu druhů různých rostlin a stromů. Severní část je kopcovitá s horským terénem a lesy, které vytvářejí překrásné scenérie. V jižní části je krajina více zvlněná, jsou zde otevřené a křovinaté savany. Jižní část parku Imfolozi je přístupná pouze pěšky za doprovodu rangerů.
Ráj nosorožců
Kromě Velké pětky (slon africký, lev, nosorožec dvourohý, buvol africký, levhart skvrnitý) tu žije i mnoho dalších zvířat, jako je krokodýl, hroch, gepard, hyena, pakůň, šakal, žirafa, zebra, voduška, nyala, oryx, různé druhy antilop, prase bradavičnaté, paviáni a více než 300 druhů ptáků. Počet impal je odhadován na 24 000. Z plazů můžete pozorovat různé druhy želv, hadů a ještěrek. Park je mezinárodně uznáván zejména za zásluhy o záchranu téměř vyhynulého bílého nosorožce. Oficiální rezervace zde byly založeny v roce 1985. Park nabízí několik typů ubytování včetně bungalovů a chatek.

Každá zebra je unikát, nenajdete dvě, které by chodily ve stejném 'pyžamu'

Žirafa je nejvyšší ze všech suchozemských živočišných druhů. Samci dosahují výšky 4,8 až 5,5 metru a váží více než 1000 kilogramů, samice jsou o něco menší a lehčí. Obecně je uznáváno devět poddruhů, které se liší především barvou, vzorem a místem původu. Vzor skvrn je dědičný.
Stavy nosorožců dvourohých i tuponosých jsou zde opravdu úctyhodné. Koncentrace nosorožců tuponosých (jižní poddruh), kterých zde žije zhruba 1600 kusů, je nejvyšší na celém světě. Nosorožec dvourohý se zde nachází v počtu asi 370 jedinců. Všechny druhy nosorožců jsou ohrožené, také kvůli stále přetrvávajícímu ilegálnímu lovu.
Dvě poslední jsou Češky
Nosorožec tuponosý už jednou téměř vyhynul. Počátkem dvacátého století žilo ve volné přírodě posledních 50 až 100 kusů. Díky záchrannému programu se ale od padesátých let podařilo populaci výrazně rozšířit až na současné počty, čítající přes 20 000 jedinců. Nosorožec tuponosý severní již prakticky vyhynul. Poslední samec uhynul v roce 2018. Safari Park Dvůr Králové byl jediným místem na světě, kde se nosorožce tuponosé severní podařilo rozmnožit v lidské péči. Na světě nyní zbývají poslední dva kusy, samice Najin a Fatu, žijící v keňské rezervaci Ol Pejeta. Obě jsou majetkem této české zoo.

Nosorožci tuponosí (jižní poddruh)
Poslední nadějí na přežití severních bílých nosorožců představují pouze umělé techniky reprodukce, které přímo pro ně výzkumníci vyvinuli. Nosorožec tuponosý jižní žil původně ve všech zemích jižní Afriky, nicméně současné rozšíření je poněkud odlišné. Naprostá většina jedinců (více než 90 procent) žije v Jihoafrické republice, především v Krugerově národním parku, v rezervaci Hluhluwe-Imfolozi a v některých soukromých chráněných oblastech. Malé množství jedinců obývá Botswanu, Namibii, Svazijsko, Mosambik a Zimbabwe.
Konflikt s živým tankem
My jsme v rezervaci Hluhluwe zažili dosti adrenalinovou situaci. Park jsme projížděli s kolegou a jeho přítelkyní pronajatým automobilem. Kolega chtěl z auta fotit, tak přenechal řízení přítelkyni, která byla v té době začínající řidička. Na cestě, po které jsme jeli, se usadilo několikačlenné sloní stádo včetně mohutného vůdčího samce a malého slůněte. Čekali jsme zde dosti dlouho a stádo nejevilo žádné známky, že by se chystalo cestu uvolnit.

Ani antilopy impaly nejsou takoví drobečci, jak by se z fotografie mohlo zdát. Samci váží až 65 kg a jejich výška v ramenou bývá 90 centimetrů.

Impaly a klubáci červenozobí
Po nějakém čase jsme se tedy rozhodli, že zkusíme mezi slony opatrně projekt. To se neukázalo jako úplně šťastné rozhodnutí. Vůdčí samec se totiž zvedl, roztáhl uši, zvedl chobot a s výhružným troubením se rozběhl na naše auto. Před námi byl poměrně prudký kopec. „Jeď, Janičko,“ křičeli jsme oba svorně. Janička naštěstí neztratila nervy a na jedničku se jí podařilo kopec vyjet. Slon po chvíli honičku naštěstí vzdal. Nechci si raději představovat, jak by to dopadlo, kdyby nám třeba chcípl motor. Později jsem se díval na videa útoků slonů na auta turistů, kteří neměli štěstí jako my. Slon dokáže auto opravdu důkladně zdemolovat.

Dalším kolosem je buvol africký, který patří do takzvané velké pětky nejnebezpečnějších afrických zvířat a společně s hrochem má na svědomí zřejmě nejvíc smrtelných nehod lovců a účastníků safari. Pokud je postřelený, stává se opravdu nebezpečným soupeřem. Nepřítele se snaží nabodnout na rohy, a pokud se mu to podaří, několikrát svou oběť vyhodí do vzuchu, a pak ji rozdupe kopyty.

Rozdat byste si to nejspíš nechtěli ani s tímhle 'drobečkem'. Samci prasete bradavičnatého váží okolo 150 kg, samice jsou zhruba o pětinu lehčí. Obě pohlaví mají vyvinuté dlouhé kly, které mohou u samců měřit více než 60 cm. Sice špatně vidí, zato ale mají velmi dobrý sluch a čich.

Vložil: Miloš Beran