Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Chlapi, styďte se. Macho hřebci divokých koní jsou tolerantní, něžní otcové a se svými hříbaty si rádi hrají… když doma nemají kukaččí vejce

29.07.2020
Chlapi, styďte se. Macho hřebci divokých koní jsou tolerantní, něžní otcové a se svými hříbaty si rádi hrají… když doma nemají kukaččí vejce

Autor: Česká krajina / Michal Köpping (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: S taťkou je zábava

Ale jo, titulek berte s velkou nadsázkou. My víme, že chlapi od rodin nejsou z větší části macho, ale prostě tátové od rodin, kteří dávají svým dětem první poslední. Pro výzkumníky z Jihočeské univerzity bylo ovšem zjištění, že divocí hřebci jsou citliví tátové, velkým překvapením. Jsou dobrými táty? Si pište. Výstavními. Macho jako ochránce stáda, něžní jako vzor pro své potomky. Jak by napsal Bohumil Hrabal – něžní barbaři. A co víc, klisny divokých koní jsou oproti hřebcům ke svým potomkům mnohem většími rasy.

Velký úspěch si připsal tříčlenný tým vědců z Jihočeské univerzity a České zemědělské univerzity. Prestižní časopis Animal Cognition jim vydal článek přinášející překvapivé výsledky ve výzkumu chování koní, konkrétně v otcovském chování hřebců. Divoké koně a jejich chování k vlastním mláďatům sledovali vědci v prostoru České krajiny, kde je stádo divokých koní.

 

Hříbata si hrají u kopretin

A prdí taky hadi?

„Přestože jsme očekávali, že chování hřebců vůči hříbatům bude do určité míry pozitivní, výsledky překvapily i nás,“ vysvětlila Kateřina Šandlová, etoložka z Jihočeské univerzity. „Nejen že je hřebec vůči svým potomkům mnohem tolerantnější než klisny, ale na rozdíl od klisen se aktivně účastní her se svými potomky. Kromě toho je hřebec oproti klisnám preferován i při dalších sociálních interakcích. Těmi jsou přátelské očichávání a klapání čelistí, jež je specifickým chováním mladých jedinců vyjadřujícím respekt k příjemci,“ doplnila Kateřina Šandlová. Výzkum se konal v minulých letech v rezervaci divokých koní a dalších velkých kopytníků ve středočeských Milovicích.

Zájem o hřebce projevovali především hřebečci. „Proto usuzujeme, že hřebec by pro mladé samce mohl být vzorem, od nějž mohou odpozorovat chování, jež pak využijí v dospělosti při udržování a ochraně vlastního stáda,“ zmínila Martina Komárková z České zemědělské univerzity. Mámy většinou své potomky peskují, umravňují, nastavují jim meze, ale tátové? Ti se účastní divokých her hříbat, hrají si s nimi, účastní se jejich divokého zrání a hříbata na nich mohou oči nechat. Dalo by se říct, že jim hltají vše, co jim přes pysky přejde. Pregnantně to vyjádřila Česká krajina – Hříbata své matky spíše zlobí, otce však doslova zbožňují a hltají každé jeho gesto a pohyb. Takže pouze plození a agresivita? Nikoliv, je tam sex, drogy a rock & roll. Jak to má i být.

 

Je to ještě hra? Samozřejmě. Jak hříbata divokých koní sílí, hřebec je při nácviku soubojů přestává šetřit, aby v budoucnu při skutečném souboji obstála

„Naši dva ´pokusní´ hřebci se jmenují Merlin a Firestarter, oběma bylo zhruba osm let, když k nám přijeli. Firestarter už zkušenosti plemenného hřebce měl, Merlin ne, ale oba se tohoto úkolu zhostili na výbornou. Ze začátku pozorování jsme úplně nevěděli, co čekat a jestli vůbec nějaké interakce s hříbaty budou, zdali jich bude dost, aby to bylo statisticky významné, nebo to bude úplné fiasko. Nakonec jsme ale byli příjemně překvapeni, jak jsou hřebci k hříbatům pozorní, tolerantní, trpěliví a... vlastně něžní. Není to možná to nejlepší slovo, ale zatímco klisny dovádění svých potomků většinou otráveně přetrpí a cizí hříbata rezolutně odeženou, hřebec po sobě nechá hříbata skákat a občas si s nimi i aktivně pohraje, což klisna nikdy neudělá. Nikdy jsme nepozorovali, že by se ke hře připojila.“ řekla pro iDnes Kateřina Šandlová.

Zajímavostí pak je, že hřebci si daleko více hráli s mladými hřebečky. Mladé klisny jsou ve hře zdrženlivější a navíc je dominantní hřebec začne v dospívání vyhánět na okraj stáda. Ve volné přírodě by to vedlo k tomu, aby si mladou klisnu odlákal hřebec z cizího stáda a zůstala tak zachovaná genetická rozmanitost. Mladí hřebečci v přírodě odchází od původního stáda a připojují se k hřebčí skupině. V chovu divokých koní pod značkou České krajiny to řeší transportem k jinému stádu.

 

Divocí koně na milovické pastvině, klisna kojí hříbě

Zabijáci?

Celý výzkum byl jedinečný svým zaměřením. „Ačkoliv se chování koní věnuje mnoho vědeckých skupin po celém světě, otcovským chováním hřebců se dosud nikdo blíže nezabýval,“ doplnila Kateřina Šandlová. Tento vědecký ‘nezájem‘ je podle ní pravděpodobně způsobený tím, že chovatelé domácích koní často drží hřebce odděleně od klisen s hříbaty, neboť se mimo jiné obávají poranění, či zabití hříbat hřebcem, přestože tyto případy jsou ve skutečnosti ojedinělé.

A zabíjí hřebci mláďata? „Ano, někdy se to stává, ale u koní nemá infanticida takový význam jako třeba u šelem. U šelem zabití mláděte samcem urychlí cyklus samice, což znamená, že pak rychleji zabřezne, a samec je spokojený, že předal svoje geny. U koní ve volné přírodě však toto urychlení cyklu neplatí a klisna od takto agresivního samce často odejde. Další věc, na kterou se přišlo přibližně v 70. letech, je, že pokud se březí klisna dostane do kontaktu se samcem, jenž není otcem hříběte, poměrně často se stává, že v raném stupni březosti o svoje hříbě přijde,“ řekla Šandlová pro iDnes a dodala, že někdy klisny při setkání s cizím hřebcem samovolně potratí, aby neměly energetický výdaj s výchovou hříběte, které ‘otčím‘ ukope k smrti. Pak zabřezne s novým hřebcem.

 

Hříbata na milovické pastvině v podvečer

Stává se také, že hřebec se snaží zabít kukaččí mládě, které má klisna s jiným hřebcem. Role nevlastního rodiče je trochu nevděčná. S tím je samozřejmě spojená i nevěra mezi koňmi. Pokud se klisna vydá na zálety a přijde s outěžkem, hřebec to zaručeně pozná a mládě se pokusí později zabít. Někdy. Ve stádu u České krajiny k tomu nedošlo. Tři klisny do transportu nastoupily březí a hřebec je bez problémů přijal a na mláďata později nezaútočil, ale přijal je za své, hrál si s nimi. Teď jsou z nich dospělí koně.

Kůň jako internet minulosti

„Absence studií o rodičovském chování hřebců je paradoxní, protože kůň je jedním z nejvýznamnějších zvířat, která kdy člověk domestikoval. Právě kůň umožnil vznik a rozvoj lidské civilizace, jelikož poprvé v historii umožnil rychlé přesuny velkých skupin lidí, myšlenek i předmětů napříč kontinenty. Dlouhá tisíciletí hrál kůň stěžejní roli ve fungování světa lidí, jeho význam klesnul teprve nedávno s nástupem automobilismu. V pastevních rezervacích mohou koně žít přirozený a šťastný život. Za to nám pomáhají pečovat o krajinu. Je to zatím nejlepší role, kterou jsme my lidé pro koně v současném světě vymysleli. Je potěšující, že pastevní rezervace jsou zdrojem nových vědeckých poznatků o koních, kterým tolik dlužíme,“ řekl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR.

 

Koně jsou nádherná stvoření

Matriarchát jako vyšitý

Ve stádě je dominantní jedna samice. Hřebci jsou většinou vespod hierarchie stáda. „Laici si často myslí, že vůdcem stáda musí být samec, ale spíše tomu bývá naopak. U našich stád vyšli hřebci při analyzování hierarchie dokonce na těch nejnižších pozicích. Výjimkou jsou valaši, ti v podobných studiích naopak bývají na vyšších příčkách, což se vysvětluje tím, že jsou větší a silnější, a tak si snadno ubrání svou výsadní pozici např. při rozdělování nějaké chutné potravy,“ řekla pro iDnes Šandlová

Kde je najít a jak pomoci?

Rezervace divokých koní, zubrů a praturů Česká krajina se na začátku letošního července stala součástí nově vyhlášené Národní přírodní památky Mladá. Ta se nachází v bývalém vojenském prostoru Milovice na území o rozloze 1245 hektarů. Protože jsme velkými příznivci celého projektu Česká krajina, nedalo nám to a obrátili jsme se na vedení projektu s otázkou, co zřízení jednotné rezervace pro Českou krajinu znamená a co jim přinese za výhody.

Odpověděl nám Dalibor Dostál, zakladatel celého projektu: „Budeme moci komunikovat s jedním orgánem ochrany přírody, navíc s odborným zázemím a dlouhodobými zkušenostmi v této lokalitě. Dosud byly často požadavky různých orgánů protichůdné. Což je v případě jedné rezervace problém. Omezení by neměla přijít žádná. Vše by pro nás mělo být jednodušší a kratší. Dosud nám velkou část času zabíralo hledání kompromisních stanovisek mezi různými, protichůdnými rozhodnutími několika institucí. Mohlo by se zlepšit také financování projektu, které je dlouhodobě velmi podhodnocené. U národní přírodní památky by mohly být k dispozici i další finanční zdroje.“ Tak držíme palce a nadále podporujme jedinečný projekt Česká krajina.

 

Divocí koně z Exmooru se pasou v bývalém vojenském prostoru Milovice od roku 2015. Zvířata v současné době ohrožuje mnohaleté zpoždění, které nabralo dlouhodobé plánované dokončení rezervace. Ochranářská společnost Česká krajina proto v současnosti pořádá veřejnou sbírku, jejíž výtěžek by měl dokončení rezervace financovat. Veřejnost může posílat finanční podporu na sbírkový účet 2100540679/2010 nebo dárcovskou zprávu ve tvaru DMS KRAJINA 90, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 30 na číslo 87 777. Případně přes dárcovský portál Darujspravne.cz/krajina nebo nákupy přes portál givt.cz/ceska-krajina.

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace