Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Filozof, který donutil Boha uvěřit v lidi. Na jeho pomníku je FUCK. Komentář Štěpána Chába

komentář 30.06.2020
Filozof, který donutil Boha uvěřit v lidi. Na jeho pomníku je FUCK. Komentář Štěpána Chába

Foto: Jan Rychetský

Popisek: Nepokoje v USA se přelily do Francie, ilustrační foto

FOTO Tak nám v rámci progresu počmárali Voltairovu sochu v Paříži. Sochu filozofa, který naučil Boha věřit v lidi. Filozofa, který emancipoval lidstvo a dal jim na Bohu nezávislost. A jako kdyby si hlupácká lůza vypsala šek na vzdělání, který si ovšem nikdy ani nebude chtít vybrat. Voltaire byl humanista, bojovník za svobodu myšlení, vyznání, pohrdal náboženským fanatismem. Mimo jiné pravil: „Skutečným neštěstím není nerovnost, nýbrž závislost.“ Jako kdyby svá slova vymyslel pro naši dobu a náš pád do totality hyperkorektnosti a nekonečné záplavy požadavků právě těch závislých.

A samozřejmě došlo k požadavku na svržení jeho sochy. Vždyť to byl přeci člověk své doby. A ta byla postavená na kolonialismu. Čerpal výhod kolonialismu a, nastojte, měl své obchodní zájmy související s kolonialismem. Dejme stranou, prosím, jeho myšlenky, jeho filozofické dílo, jeho odkaz, jeho reformu chápání role člověka na světě i ve společnosti a zužme jeho existenci pouze na jediné – těžil z kolonialismu, proto je potřeba jej vymáchat ve hnoji a zapomenout, že vůbec existoval. Nejlépe zapálit táboráky a ohřát si nad jeho spisy buřty. Protože jedině tam je hodnota nějakého FUCK Voltaira.

Rasové zákony

A začíná to pomalu připomínat praktiky Třetí říše. Na cestě za kariérou, jakoukoliv, nebo při honbě za obhajobou své vlastní existence vůbec, bude muset člověk prošacovat své předky do osmého kolene, jestli náhodou nebyli spojeni s něčím nekorektním. Napsal váš prapraprapradědeček vaší praprapraprababičce v dopisu z vojny, že je Turek prašivý pes? Dotáhnete to tak maximálně na obsluhu fekálního vozu. Pokud to příslušné úřady čistoty zjistí. Už teď spalte veškeré údaje o minulosti vaší rodiny. Do kolonky narození pak zásadně pište jen – líheň uvědomělých občanů – kolonky rodiče proškrtávejte. Určitě to nebyli dobří lidé. Ale jasně, třeba i byli, ale normativy se nám změní a jejich dobrota se odplaví kanálem. Pak budete pykat.

 

Postříkaná socha Voltaira, foto Facebook

Ohně už planou

Už ve své době se svobodomyslný Voltaire dostal na index. Jeho knihy už se v té době pálily na hranicích. Označení kacířské, rouhačské, následuje označení kolonialistické, nenávistné. Je jedno, jaká je to nálepka, ta nálepka přistála předtím i nyní na člověku, který nenáviděl nesvobodu. Jasně, u černochů mu ta nesvoboda zase tolik nevadila. Však byl dítětem své doby, nikoliv této. Historie celého světa a všech ras lidského plemene stála odjakživa na otroctví, na využívání jedněch druhými. Stála na nenávisti, zabíjení, porobení. A najednou si vzpomeneme, že se nám to u určité části populace nelíbí, že historie určité části populace světa je nekorektní a špatná a tedy odsouzeníhodná.

A už se hodnotí. V USA se vrhli kriticky na vážnou hudbu. A že prý je moc bílá a je plná skrytého strukturálního rasismu. A co víc, vážná hudba je záležitostí hlavně evropských bílých mužů. Bože, to je spojení, které by mělo už teď vést rovnou k exemplárnímu potrestání. Mezi hudebníky bylo podle zprávy Ligy amerických orchestrů z roku 2016 pouze 1,8 % černochů a 2,5 % latinoameričanů. Začneme odsuzovat už i Mozarta a spol.? Jistě také těžili, ať už přímo nebo nepřímo z kolonialismu. Zavedeme kvóty na menšiny do orchestrů? A já bláhový myslel, že hudba, alespoň ta hudba, je nepolitická, ta vyjadřuje přeci krásu v její nejčistší podobě.

Voltaire jako maják

Když jsem byl v pubertě, stal se pro mě Voltaire majákem. Otevíral mi oči v tom, jak jsem se začal dívat na víru. A vlastně mě ovlivnil doživotně. Ale hlavně jsem z jeho psaní nasával tu touhu po nespoutané svobodě a potřeby se za ni prát a nepustit si do života systémového tyrana. Jeho hodnota pro mě byla nezměrná. A je dosud. Protože jeho myšlení zásadně ovlivnilo to mé. A zároveň jeho myšlení zásadně ovlivnilo emancipaci myšlení celé Evropy. I díky němu jsme se dopracovali k tomu, že můžeme svobodně myslet, svobodně mluvit, svobodně se pod své názory podepsat.

A teď přijde lůza, která nic z toho nechápe a svými výměšky se podepíše pod jeho sochu. Lůza, které stačí heslovité a zkratkovité výkřiky plné ideologie, proti které vlastně už ve své době Voltaire stál a která jej už ve své době chtěla uvrhnout na popraviště. Je to příznak celé současné nekulturní kulturní revoluce, která je, promiňte mi, založená na nevědění a nechápání. Děsivé, skupina tupých hlav určuje chod světa. A ti, kteří by neměli být tupí, tedy ti u kormidla, podléhají obdobné tuposti, ba co víc, oni začínají kormidlovat právě a jen tu tupost. Tolerancí až k nenávisti, to je heslo dnešní doby.

 

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb