Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla, je a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Ze zahrad Benátek Východu do klášterů sekty Žlutých čepic. S cestovatelem Milošem Beranem popatnácté do Číny

16.05.2020
Ze zahrad Benátek Východu  do klášterů sekty Žlutých čepic. S cestovatelem Milošem Beranem popatnácté do Číny

Autor: Miloš Beran

Popisek: Tradiční shromáždění mnichů sekty Gelukpa

FOTOREPORTÁŽ Suzhou (Su-čou) je město a městská prefektura s dlouhou historií, leží v oblasti dolního toku řeky Jang-c’-ťiang a na březích jezera Tchaj v provincii Ťiang-su. Město je známé svými krásnými kamennými mosty, pagodami a pečlivě navrženými zahradami, které se staly vyhledávanou turistickou atrakcí.

Su-čou bylo také, počínaje obdobím vlády dynastie Sung (960–1279), důležitým centrem produkce čínského hedvábnictví a toto významné postavení si udrželo dodnes. Město bylo založeno v roce 514 př. n. l. a stalo se hlavním městem říše Wu. Dnešní Su-čou je velkoměsto, které je na první pohled stěží rozpoznatelné od jiných čínských měst. Převažuje beton, ocel a sklo, v ulicích jsou tisíce aut, hluk a chaos. Počet stálých obyvatel ve městě dosáhl na konci roku 2012 10,6 milionu, z toho 6,5 milionu žije v centru. Ale stará čtvrť se svou hustou sítí kanálů, stovkami kamenných mostů a pagodami stále ještě připomíná pověstné „Benátky Východu“.

Živé muzeum zahrad

Díky zahradám je Su-čou jedinečným muzeem čínského zahradnictví. V městské prefektuře Su-čou se v dnešní době nachází skupina devíti zahrad, která je uvedena na Seznamu světového dědictví UNESCO. V průběhu téměř tisíce let bylo v zahradách vytvořeno mnoho z klíčových prvků - napodobenin přírodních scenérií skal, kopců a vodních toků s citlivě umístěnými pavilóny a pagodami.

 

Pagoda Beisi

Pagoda Beisi

 

Jeden z pavilonů v Zahradě skromného hodnostáře

Jeden z pavilonů v Zahradě skromného hodnostáře

Vzor pro samotného císaře

Elegantní estetika a jemnost těchto zahrad byla často imitována v ostatních částech Číny včetně řady zahrad císařských. Zahrady byly zamýšleny jako mikrokosmos přírodního světa s bohatými scénami na omezeném prostoru. K nejslavnějším patří Zahrada skromného hodnostáře, Zahrada setrvávání či Zahrada pána rybářských sítí. Kromě těchto klasických zahrad patří k hlavním atrakcím města pagoda na Tygřím kopci, Severní chrám s pagodou Beisi, řada prominentních  buddhistických a taoistických chrámů či původní zachovalé městské hradby.

Vodní městečko Tongli

Osmnáct kilometrů od města Su-čou leží na břehu jezera Taihu vodní městečko Tongli, protkané množstvím vodních kanálů. Nachází se zde 49 kamenných mostů různých stavebních stylů, spojujících sedm ostrovů, které tvoří patnáct řek a pět jezer. V dávných dobách město básníků, malířů, konfuciánských učenců a vládních úředníků má více než tisíciletou historii. Jedná se o jedinečné  muzeum starověké čínské architektury, obklopené poetickou a romantickou atmosférou.

 

Vodní městečko Tongli

Vodní městečko Tongli

Klášterní komplex tibetského budhismu Labrang

Z města Su-čou jsme se rychlovlakem přemístili do Nankingu, z nějž jsme si odskočili navštívit poměrně málo známé, ale o to víc fascinující lomy Yangshan, a nočním vlakem jsme pokračovali do vnitrozemí do města Lanzhou. Lomy Yangshan zatím přeskočím, ale vrátím se k nim v jednom s následujících dílů seriálu. Z města Lanzhou jsme se vydali autobusem do Xiahe (Sia-che), kde se nachází klášterní komplex tibetského budhismu Labrang.

Sekta Žlutých čepic

Jedná se o jeden ze šesti největších klášterů sekty Gelukpa (Žlutá sekta, sekta Žlutých čepic), čtyři další kláštery se nacházejí na území dnešní Tibetské autonomní oblasti a pátý v provincii Qinghai (Čching-chai).  Cestou autobusem z Lanzhou do Xiahe jsme míjeli velké množství různých mešit. Mnoho z nich je zjevně nedávno postavených, či přinejmenším restaurovaných. Vzhledem k obecně známým rozsáhlým brutálním represích čínského režimu  proti muslimským  Ujgurům nás to poněkud překvapilo.

 

Stúpa v klášterním komplexu Labrang

Stúpa v klášterním komplexu Labrang

 

Tibetští poutníci v klášterním komplexu Labrang

Tibetští poutníci v klášterním komplexu Labrang

Vojenská posádka nevadí

Ale vraťme se zpět do tajemného světa tibetského buddhismu. Přestože se v městečku Xiahe nachází posádka čínské armády, život zde běží stále tradičním způsobem.  Klášter Labrang byl založen v r. 1709. Bylo to krátce poté, co Mandžuové ovládli Čínu a s přispěním mnichů Žluté sekty čelili tlaku západních Mongolů. V době, kdy byl Labrang na vrcholu slávy, tam žilo přes 4000 mnichů. Dnes jich je asi 1800. V době tzv. Velké proletářské kulturní revoluce klášterní komplex samozřejmě neunikl rudogardistickému běsnění.

 

Tibetští poutníci v klášterním komplexu Labrang

Tibetští poutníci v klášterním komplexu Labrang

Sídlo vědy

Po smrti Mao Ce-tunga v roce 1976 se život místních klášterů začal postupně normalizovat. V roce 1985 vypukl v jedné z hlavních svatyní rozsáhlý požár, do roku 1990 ale byly všechny zničené objekty obnoveny. Klášter žije každodenním životem ve stylu tibetského buddhismu. Kromě toho zde sídlí vědecké instituce: Institut esoterického buddhismu, Teologický institut, Lékařský institut, Astrologický a právnický institut. Klášterní komplex navštěvují každý den stovky chudých tibetských poutníků, kteří zde vykonávají tradiční rituály.

 

Pouliční scéna

Pouliční scéna

 

Miloš Beran

Vložil: Miloš Beran

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace