Je koronavirus, potřebujeme postavit ohradu, aby se to nerozprchlo na všechny strany. Přispějete?

Foto: Česká krajina (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: V samotných Milovicích žije cca 70 divokých koní, kteří měli letos již dvě hříbátka

FOTO Tisíce Čechů i v karanténě a při nouzovém stavu zachraňují ohrožená zvířata ve světově unikátní rezervaci divokých koní v bývalém vojenském prostoru Milovice. V současné době rezervaci hoří za patami s výstavbou ohrady, která se stane páteří chovu divokých koní. Za projektem návratu divokých koní stojí obecně prospěšná společnost Česká krajina.

„Začínali jsme v roce 2007 bez jediné koruny na účtu. O rok později vypukla do té doby nejhorší poválečná ekonomická krize. Přesto se nám již za několik let podařilo vybudovat rezervaci, o které psala nejvýznamnější média na pěti kontinentech, dělá České republice dobré jméno v zahraničí a stala se první svého druhu na světě. I když byrokratická mašinérie dostala rezervaci několikrát během její existence do neřešitelných situací, vždy se nakonec našel někdo, kdo pomohl, a v poslední chvíli ji zachránil. Teď je to veřejnost, která dává rezervaci šanci na přežití,“ konstatoval Dalibor Dostál, ředitel organizace Česká krajina.

Ředitel Dalibor Dostál, který šéfuje bez nadsázky jednomu ze sedmi divů současného Česka. Nebo snad znáte o tolik více věcí, o nichž psaly pochvalně i New York Times? Místo metálů se mu dostává od státu a jeho byrokracie po čumáku 

Vražedný zápřah

Dalibor Dostál dal do otevření a provozování rezervace tělo i duši. „Souběh zaměstnání, vydělávání na financování projektu a příprava dotační žádosti v jeden čas nakonec vedly k tomu, že jsem musel věnovat práci 19 hodin každý všední den. Vstát ráno v 5 a s minimálními přestávkami na jídlo a podobně pokračovat až do půlnoci. Na oběd přitom většinou nezbyl čas. To, co mělo být provizoriem na několik týdnů nebo měsíců se nakonec protáhlo na dva a půl roku. Navíc samotná práce je poměrně bezútěšná. Když jsem s projektem začínal, těšil jsem se, že budu trávit čas v přírodě. Realita je taková, že prakticky veškerý čas tvoří administrativa a s ní spojené mnohahodinové sezení u počítače.“

Zubři zahánějí žízeň v jedné z tůní vytvořených ochranáři v bývalém vojenském prostoru Milovice

Hledají se prostředky

Na dostavbu klíčové ohrady potřebují ochranáři nasbírat 1,5 milionu korun. Celá ohrada je v hodnotě 2 milionů, ale půl milionu zbylo organizaci z předchozí sbírky. Prozatím lidé přispěli jednou třetinou částky. Je potřeba sesbírat ještě zbývající dvě třetiny. Dokončení rezervace bylo přitom původně plánováno nejpozději na rok 2016, kvůli administrativním a byrokratickým průtahům se ale zdrželo o další čtyři roky. Ochranáři přitom již v říjnu roku 2015 upozorňovali, že dokončení rezervace začíná nabírat nebezpečné zpoždění.

„I když se samozřejmě současná opatření na sbírce podepsala, lidé posílají finanční podporu dál. Po měsíci sbírky se nám podařilo získat třetinu potřebné částky. Všem, kteří pomáhají v těchto extrémně těžkých časech, patří naše velké poděkování,“ řekl Dostál.

Psali jsme

Díky všem dobrým lidem, hanba byrokratům. Úřední šiml vs. divocí koně, kteří se (zatím) nenechali zadupat

A co je nového?

„V rezervaci se zatím letos narodilo pět mláďat praturů a dvě hříbata. U zubrů obvykle přicházejí mláďata na svět v květnu a červnu, takže ti ještě mají nějaký ten týden čas. V Milovicích je cca 70 divokých koní, jinak v ČR téměř 120. Zubrů v Milovicích zubrů 22, další tři máme v jiných rezervacích. Praturů dvě desítky, dva v další rezervaci,“ to je výčet obyvatel rezervace, které Dalibor Dostál chrání a jejichž počet přepočítal pro Krajské listy.

A to je jedno z nových hříbátek... Jsou to nádherná zvířata, nemyslíte?

Nezkrotný rytíř v Nizozemí

Minulý měsíc se vydal na svou pouť tříletý zubří býk Turbulent Knight do nizozemského Národního parku Zuid Kennemerland. Stane se tam součástí chovného stáda zubrů, kteří se pasou na písečných dunách porostlých vegetací v lokalitě Kraansvlak na předměstí města Haarlem. Jméno mu přisoudili studenti z Americké mezinárodní školy ve Vídni. A proč zrovna studenti z vídeňské školy?

Studenti z Vídně před několika lety rezervaci velkých kopytníků podpořili ve chvíli, kdy se rodila z plánů popsaných na papíře v realitu. Jejich finanční dar byl tak pro vznik rezervace velmi cenný. Jako symbolickou odměnu za svoji pomoc pak mohli vybrat jméno pro prvního samečka zubrů, který se v rezervaci narodí. Líbilo se jim jméno Knight, tedy Rytíř. Protože rezervace poté dostala z mezinárodní plemenné knihy přidělenou zkratku TU pro všechna zubří mláďata, která se tam narodí, bylo doplněno ještě o přídavné jméno Turbulent, tedy Nezkrotný.

Z nizozemské rezervace přijeli do Česka na výměnu dva mladí zubří býci (mladší z nich na snímku). Jejich příjezd je důležitý pro genetické oživení milovického stáda. „Výměnou zvířat se podařilo vytvořit plynulou řadu různě starých býků tak, aby ti mladí z Nizozemí mohli časem nahradit stávajícího alfa býka a mít mláďata se samicemi, se kterými on je příbuzný,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky a navázal: „Dospívání po boku alfa býka je pro mladé býčky důležité. Dostane se jim výchovy od zkušeného samce na vrcholu sil.“ Druhý z milovických samců, kteří se narodili v roce 2017, odjede z rezervace v budoucnu.

Klisny do Německa

V sobotu, 18. dubna, odjely dvě klisny z Milovic (jedna z nich na snímku dole) do německého zooparku v Sababurgu. „Výsledky výzkumů a pozorování ze Sababurgu jsme využívali při přípravě naší rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Citujeme je i ve studiích, které jsme publikovali o divokých koních a pastvě velkých býložravců. Jsme velmi rádi, že přírůstky z naší rezervace zamířily právě do tohoto známého a prestižního chovu,“ řekl Dalibor Dostál.

Zoopark v Sababurgu byl prvním svého druhu v celé Evropě, kde se chovali divocí koně. Pro rezervaci v Milovicích je nesmírně důležité, že začala s výměnami zvířat. Jednak se tím oživuje genofond jednotlivých stád, ale zároveň se rezervace v Milovicích stává nepřehlédnutelnou. „Je důležité, že jsme začali vozit přírůstky narozené v našich chovech do zahraničí. Již v minulých letech jsme sice založili z našich odrostlých mláďat několik nových chovů v České republice, ale právě zapojení našich zvířat do zahraničních chovů přispívá k potřebnému toku genů. Je to další, vlastně nejvyšší stádium chovu těchto vzácných kopytníků. Tím, že se naše zvířata budou účastnit v zahraničí reprodukce, stala se česká populace exmoorských koní definitivně součástí populace celoevropské,“ řekl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Přijďte se uklidnit

Do milovické rezervace se může podívat každý z nás. A to, aniž by rušil divoká zvířata od jejich přirozeného běhu života. Sledovat jejich chování, přesuny nebo pastvu můžete na iDnes TV. Program je součástí projektu Slow TV, tedy reálných přímých přenosů, které mají být oázou klidu v dnešní uspěchané době. Sledovat zvířata v milovické rezervaci můžete ZDE.

A tohle je pratur s mládětem, k němuž je dobré si něco říci: Pratur patřil po tisíce let k původním živočišným druhům v Evropě, včetně území současné České republiky. Svědčí o tom bohaté kosterní pozůstatky z pravěkých sídlišť, jeskynní malby a řada místních názvů obcí (jeho domestikací vznikl domácí skot, který je pro člověka dodnes zdrojem mléka i masa). Ani tyto historické zásluhy však nezajistily praturovi lepší osud a byl člověkem vyhuben. Pratur byl pro člověka natolik fascinujícím zvířetem, že se od 20. století objevilo několik pokusů o jeho oživení. Zřejmě nejlépe propracovaným je projekt znovuvyšlechtění pratura TaurOS nizozemské nadace Taurus Foundation, zahájený v roce 2008. První stádo těchto zvířat ve střední a východní Evropě je od roku 2015 ve středočeských Milovicích

„Jsme rádi, že veřejnost získala možnost nahlížet tímto oknem do milovické rezervace v kteroukoli denní nebo noční hodinu. Internetový přenos z rezervace byl součástí našeho projektu od začátku, ještě v dobách, kdy existoval jen na papíře. Jsme rádi, že díky spolupráci s iDnes TV se nám tuto technologickou věc podařilo realizovat,“ řekl Dalibor Dostál a dodal: „Zvířata se pohybují na velkých plochách. I když webkamera zabírá velkou část rezervace, ne vždy jsou v záběru. Ale o to větší radost při sledování diváci mají, pokud je zahlédnou.“

Jaké jsou cíle České krajiny?

Obecně prospěšná společnost Česká krajina je celostátní nezisková organizace působící v oblasti ochrany přírody, krajiny a životního prostředí. Jejich hlavním cílem je ochrana biologické rozmanitosti a zmírňování dopadů klimatických změn na přírodu i člověka a adaptace krajiny na změny klimatu. Součástí těchto snah je vytváření sítě nestátních přírodních rezervací, které umožní přežití ohrožených druhů rostlin a zvířat, případně jejich návrat do oblastí, kde byly v minulých staletích vyhubeny. Vedle divokých koňů jsou v rezervaci také zubři a pratuři.

Jeden pohled vydá za tisíc slov. Staré přísloví nejlépe vystihuje porovnání fotografických záběrů z bývalého vojenského prostoru Milovice. První snímek ukazuje bezútěšné porosty agresivní třtiny křovištní, která v těchto místech dominovala v roce 2014. Druhý rozkvetlé louky kopretin a šalvějí, které se vrátily díky pastvě divokých koní a zpětně šlechtěných praturů

„I vědci, kteří jinak používají velmi strohé a věcné výrazy, mnohdy popisují to, co se divokým koním v rezervaci podařilo, slovem zázrak. Stejně tak i pro nás je zázrak, že lidé pomáhají zachraňovat rezervaci v situaci, kdy se bojí o sebe, o své nejbližší, jsou v karanténě, často bez příjmů z podnikání nebo jim hrozí kvůli dopadům krize propuštění ze zaměstnání. Ani v těchto těžkých časech lidé nezapomínají pomáhat,“ poděkoval Dalibor Dostál všem, kteří na rezervaci i přes nouzový stav v republice přispěli.

Vložil: Kamil Fára