Na zámku v Liblicích si strašidla dala oraz a vyrazila na masáž. S poutníkem za Bílou paní
15.03.2020
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zámek v Liblicích
FOTO Liblický zámek je nádherný. Ne nadarmo se mu také říká Barokní perla. Zámek, který se ze sídla králů a šlechty přetransformoval s moderní dobou na wellness centrum s ubytováním a restaurací, je plný nahatých baculatých andělíčků a takové té atmosféry, která vám zašeptá, že jste se nechali ubytovat někde, kde nedávají dobrou noc lišky, ale zlacení pávi.
Zámek nechal v letech 1699-1706 vystavět hrabě Arnošt Josef Pachta z Rájova. Návrh vytvořil Giovanni Battista Alliprandi na základě koncepce od architekta J. B. Fischera z Erlachu, ale vynechal plastické dekorativní prvky. Ve druhé polovině 18. století provedl sochař Ignác František Platzer doplnění výzdoby pomocí dětských postaviček a váz, umístěných na balkoně a terase. V této době vznikla také výzdoba sala terreny. Tedy nádherné vnitřní zahrady.

Benešovy dekrety
V druhé polovině 19. století získal zámek rod Thun-Hohensteinů. Ti si na zámecké pány ovšem nemohli hrát příliš dlouho. Už v roce 1945 jim daly přes prsty Benešovy dekrety, které zámek zkonfiskovaly ve prospěch státu. Ten zámek přenechal Akademii věd. Ta si ovšem na zámku nezařídila laboratoře s Petriho miskami a urychlovači částic. Akademie nechala na zámku otevřít restauraci. Později přibylo ubytování. Po revoluci se čeští vědci pustili do činnosti. Ne, nezačal výzkum neobjevených teorií vědy, začalo naopak prohlubování průzkumu trhu. Do dnešních dnů zámek plní rekreační funkci. Ubytování, stravování a nakonec i wellness.

Ale ne pouze. Na zámku je také od roku 2007 konferenční sál, který Akademie věd využívá pro vědecké konference všeho druhu. Naši i zahraniční akademici tak k nervy drásajícímu probírání nových vědeckých teorií mohou využívat také výhod jemných rukou masérek a vonných aromalamp, které navodí tu správnou atmosféru k přijímání postulátů nového vědění.

Zámecký park
Svou hodnotu má i zámecký park, který elegantně přechází do přírodní rezervace Slatinná louka, do jediné přirozené orchidejové louky v republice. Slatinná louka si užívá zvýšené ochrany, a to převážně kvůli vstavači bahennímu, který jde najít právě jen zde. V zámeckém jezírku jsou pak k vidění chráněné druhy ropuch a skokanů.
E-mail strašidlům
Pokusili jsme se sehnat nějaké hodnověrné strašidlo, které bychom mohli na zámek v Liblicích alespoň na chvíli umístit a vyfotit. Ale po oslovení Asociace českých strašidel se nám dostalo sice zdvořilé, ale zamítavé odpovědi. Strašila děsí ta přemíra služeb, kterou si na zámku užívají živí lidé. A také s ohledem na fakt, že zámek má v držení Akademie věd, se strašidla vyjádřila v tom smyslu, že by nebylo vhodné vyvíjet metafyzické praktiky tam, kde má každý druhý v kapse bludný balvan a rozdává ho na potkání všemu esoterickému. Takže bát se na zámku v Liblicích můžeme tak maximálně vyúčtování za poskytnuté ubytovací a masérské služby. Ale i tak to může být strach opodstatněný a velký.

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.
Vložil: Kamil Fára