Žebrácká opera, která skončila požárem a pětiletkou. S poutníkem za Bílou paní
01.03.2020
Foto: Hans Štembera
Popisek: Hrad Žebrák
FOTO Hrad Žebrák. Odkazuje svým jménem na chudáka s mističkou v ruce, který se zlomí v pase za každý halíř, který mu tam člověk hodí. Ovšem jméno nevzalo svůj původ v chudině. Jméno se odvodilo od skalního žebra, na kterém hrad nechal už v 13. století vystavět Oldřich Zajíc z Valdeka. Důvod byl jednoduchý – kolem obce Žebrák se táhla důležitá obchodní cesta z Prahy do Berouna (a obráceně, z Berouna do Prahy), hrad se tak stal důležitým bodem obchodní trasy. Ve své době si Žebrák oblíbil Karel IV. Později pak Karlův syn král Václav IV., který se pak začal v podhradí Žebráku po své smrti zjevovat, jak praví legendy.
V roce 1395 hrad Žebrák pohltily plameny. Po vyhoření se tehdejší král Václav IV. nerozhodl Žebrák opravit, ale postavit opodál zcela nový hrad. Tak vznikl hrad Točník. Hned na nedalekém kopci, co by kamenem dohodil. Od té doby význam hradu Žebrák upadal. Točník měl prý lepší místo stran obrany. V 15. století hrad Žebrák čekala rekonstrukce. Ovšem už o sto let později hrad v kronikách dominuje nikoliv jako sídlo králů, ale jako opuštěný hrad, kterému je souzen přídomek zřícenina. A tak je tomu doposud.

Šibenice pro našince
V dobách Václava IV. platil v království trest smrti za kdejakou lapálii. Princip lidských práv byl ještě v nedohlednu a člověk se tak mohl ocitnout pod šibenicí i za, z dnešního pohledu, bagatelní přestupky. A to se stalo jednomu potulnému zlodějíčkovi z ciziny. Byl chycen při činu, biřici jej odtáhli do hladomorny a padlo rozhodnutí, že ochutná civilizaci českého království u šibenice, která sloužila spravedlnosti hradu Žebrák. Když jej ovšem vedli na popravu, seskupili se žebráčtí obyvatelé a reptali, že šibenice má sloužit jen jim, žádným cizákům. Toho ať si oběsí v cizině.

Poklad Václava IV.
Poklad Václava IV. je spojený jak s hradem Točník, tak i s hradem Žebrák. Je zvláštní zjištění, že hrad Žebrák nejcitelněji poškodily dva požáry. Jeden v roce 1395 a druhý v roce 1532. Jenže s požáry srovnatelné poškození zařídili i hledači pokladů Václava IV., kteří se kolem hradů motali od té doby, co Václav IV. dokraloval a vzala si jej zubatá.
S tím se pojí i legenda o mladém chlapci. Ten, kolem svých deseti let osiřel. Klokánek ještě nebyl zaveden, dětské domovy byly hrou daleké budoucnosti, chlapec tedy žil sám v chalupě, kterou mu zanechali jeho rodiče. Žil dobře, pracoval pro místní a díky tomu přežíval. A jaký to byl klučina, o všechno se se všemi rozdělil, ač měl sám málo. Když trochu povyrostl, přišel den svatého Rufa. O tom dni se tradovalo, že lze najít poklady Václava IV. Mládenec po těžké práci ulehl na lože a upadl do hlubokého spánku. Ve snu se mu zjevil skřítek a pravil: „Dobře tě znám, již dlouho nad tebou bdím a vím, že máš srdce na správném místě. Jen takový člověk může najít poklad. Zítra navečer se vyprav na hrad a čekej na půlnoc, potom si už poradíš sám."

Na druhý den mládenec vyrazil na opuštěný hrad. Cestou potkal přízračnou družinu krále Václava i se samotným králem. Ten sesedl z koně a vyptával se mládence, co o něm lidé říkají. Když mu to mládenec vypověděl, celá družina se rozplynula. Když pak mládenec došel na hrad a usedl, odbila půlnoc a země se rozestoupila. Poklad Václava IV. byl odhalen. Mládenec si ovšem vzal jen pytlík se zlaťáky, byv skromným a dobrým člověkem. Pak se oženil a žil šťastně (a dobře) až do konce svých dnů.
Pětiletka
V roce 1965 byl hrad Žebrák zapsaný do seznamu kulturních památek. Tehdejší komunistický režim správně usoudil, že kulturních památek bychom si měli vážit… a šel na rekonstrukci s betonem. Hrad tak zachránili před zborcením, to bezesporu, ale dosti necitlivě s betonem zasáhli do významné kulturní památky, což jí vzalo ráz 13. století. Místo bílé paní nám tak na hradě straší betonárka z osmdesátých let.

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.
Vložil: Kamil Fára