Zakázané město. Zasněné, dechberoucí, odolávající času a odrážející se ve vodní hladině… S cestovatelem Milošem Beranem po čtvrté do Číny
29.02.2020
Foto: Miloš Beran
Popisek: Čína zasněná (letní palác v Pekingu)
Pojďme si již po čtvrté podívat do exotické Číny, abychom si připomněli, že tato obrovská země není zdaleka jen semeništěm koronaviru… Miloš Beran píše: Tento díl bude věnován vzpomínkám na Peking, kam jsme se vrátili po naší výpravě k nebeskému jezeru Tianchi v roce 2011. Ubytovali jsme se snad v nejkrásnějším hostelu, který jsem v životě zažil, byť nevynikal žádným zvláštním komfortem. Byl umístěn v pekingském hutongu. Hutong je druh tradičních úzkých uliček v severočínských městech, zejména v Pekingu, kde šlo až do devadesátých let dvacátého století o převažující část obytných čtvrtí.
Život zde plyne bez větších změn již od 13. století, kdy byly první ze stovek hutongů postaveny a obydleny nejen prostým lidem, ale i úředníky a vyšší třídou. Slovo chu-tchung je mongolského původu od významu ´studna´ a objevuje se poprvé za dynastie Jüan. Obvykle jsou chu-tchungy lemovány tradičními přízemními domky s dvorkem.
Časem zbude jen skanzen
K roku 2005 jich v Pekingu bylo ještě zhruba tři tisíce, ale postupně jsou nahrazovány moderní výškovou zástavbou a pravděpodobně časem zůstanou pouze jako skanzen. Domy v hutongu často nemají vlastní záchod, který bývá společný pro celou uličku. Návštěva této toalety bývá pro Evropana nezapomenutelným zážitkem. Jedná se o jednu společnou místnost s otvory v podlaze, kterou často sdílí několik místních obyvatel současně. Některé hutongy nabízí pro turisty i ubytování, ať už v místních hostelech či přímo v tradičních příbytcích.
Nevěstinec v Číně znamenal něco úplně jiného
V jednom z hostelů jsme se tedy ubytovali i my. Můžete ho vidět na jedné z následujících fotografií. Jednalo se o bývalý nevěstinec. Nutno dodat, že společenský status těchto zařízení byl ve středověké Číně úplně jiný než u nás. Jednalo se o dvůr s více než 350 let starou historií, navštěvovaný v době největší slávy bohatou elitou a údajně sem občas zavítal i samotný císař. Konkubíny zde servírovaly tradiční pokrmy a nápoje za doprovodu hudby a konala se zde i různá představení. Kouzlu jedné z místních konkubín údajně podlehl i jeden ze slavných čínských generálů.
Letní palác odrážející se ve vodě
Většina z následujících fotografií byla pořízena v Letním paláci v Pekingu. Jedná se o palácový komplex na severozápadním předměstí. Celé tři čtvrtiny zaujímají různé vodní plochy. Zbytek je zaplněn více než třemi tisíci různorodých tradičních staveb. Letní palác byl postaven v polovině 18. století jako letní příbytek pro císařskou rodinu. V roce 1860 poničil Letní palác požár, ale v roce 1888 byl celý komplex opět obnoven. V roce 1998 byl palác, včetně zahrady, přiřazen ke světovému dědictví UNESCO.
Jak jsem již zmiňoval v předchozích dílech, Čína umí občas člověka překvapit. Na rušném místě Pekingu jsme objevili několik výloh, za kterými byla umístěna pozoruhodná výstava. Jednalo se o řadu pitoreskních figur a kulis nepokrytě zesměšňujících různé výjevy tzv. kulturní revoluce. Celé dílo mně trochu připomínalo dílo svébytného pražského výtvarníka Martina Velíška. Ukázka z této výstavky je na jedné z následujících fotografií…

Hostel umístěný v jednom z tradičních dvorů pekingského hutongu

Pagoda v Letním paláci v Pekingu

Zátiší v Letním paláci v Pekingu

Odraz na vodní hladině (Letní palác v Pekingu)

Vodní hladiny Letního paláce v Pekingu

Výstava za jednou z výloh v Pekingu

Zakázané město

Vložil: Miloš Beran