Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Je to tam samý poklad. Peněz ve státním rozpočtu je málo, vláda by měla s krumpáčem vyrazit na Konopiště. S poutníkem za Bílou paní

15.02.2020
Je to tam samý poklad. Peněz ve státním rozpočtu je málo, vláda by měla s krumpáčem vyrazit na Konopiště. S poutníkem za Bílou paní

Foto: Hans Štembera

Popisek: Konopiště, posledním majitelem z velmoženské líhně byl František Ferdinand d'Este, od té doby zámek patří po právu nám všem

FOTO Pověsti mluví hned o několika pokladech, které neobjevené čekají na obohacení státní pokladny právě na zámku Konopiště. Ne někde v pokladnici, v mincovně, za nehtem lakotného písaře zámku, ale hezky postaru, poschovávané v neprobádatelném podzemí zámku. Jen je tu problém. Nikdo neví, kde jsou. Pozor, jeden tu vlastně je, ale nikomu nic neřekne.

Zámek Konopiště postavil Přemysl Otakar II, nebo jeho syn Václav II, případně pak pražský biskup Tobiáš už v polovině 13. století (historikové se o tom, kdo skutečně zámek postavil, stále přou a svádějí už leta letoucí lítou bitvu někde mezi Slavkovem a Bílou horou, nikdo netuší kde přesně by to mohlo být). Dobře, postavil, on sám jen ukázal kde bude stát (ať tím prstem ukazoval kdokoliv) a odjel na lov do okolních hvozdů a lesů. Ostatní stavěli. Ale tak to s vrchností bývá neustále.

Poklad první

Ten se nejspíš nachází v nejdelší (a dosud neobjevené) chodbě, která vede z Konopiště až do vzdáleného Benešova. Chodba vznikla za dob obléhání Konopiště, kdy se do něj snažil dostat český král Jiří z Poděbrad a pobít v něm sého šagra, který se proti němu spikl. Trvalo mu dobrých 18 měsíců, než se posádka Konopiště vzdala, protože začala mít hlad. Konopiště vydrželo obléhání prý tak dlouho, protože se zásobilo podzemní chodbou přímo z Benešova. Ale obléhání nemá s pokladem naštěstí nic společného. K obléhání totiž došlo jen pár let po jeho dostavění, tedy ve 13. století.

Poklad upadl Albertovi z Valdštejna až někdy v průběhu 17. století v téže chodbě, kterou doposud nikdo neobjevil. Což poukazuje na to, jaký byl Albert z Valdštejna geniální stratég. Jen blázen by přeci ukryl poklad na chodbě vedoucí na toaletu. Když ukrýt poklad, tak jedině tam, kde jej nikdo nenajde. Tak poklady fungují, ty, co se dají jednoduše najít, těm se říká rozpočet... nebo úplatek

Poklad druhý

K tomu se pojí milé povídání o chamtivcích z Benešova. V Benešově se totiž vědělo, že z Konopiště vede chodba přímo do města. Snad stejná, snad jiná, rozhodně se ale jednalo o jiný poklad. Ten druhý byl totiž ukrytý v sudech a nakulil jej tam zámecký pán, bez bližší jmenné identifikace. Benešovští když rozšiřovali své sklepy, často se prokopli do tajemných chodeb. Mnohé z nich končily hned za rohem a staly se tak jen dalším zákrutem sklepení měšťanů. Ale jeden z Benešovských se prokopl do jedné, která vedla přímo ke Konopišti a ne a ne skončit. Zavolal sousedy, vzali louče a vydali se na průzkum. Před očima vidina sudů plných zlata. A ne, nespletli se. Skutečně po několika chrabrých polknutí jedovaté sliny hamouna narazili na voskem utěsněné sudy. Popadli je a nakulili zpátky do sklepa. Rychle, rychle, aby je zámecký pán nenachytal na švestkách. V sudech ovšem nebylo zlato, stříbro a drahé kamení, ale obyčejná švestková povidla.

I Konopiště má svou bílou paní… a třetí poklad

A ne ledasjakou bílou paní. Jednomu z bohatých pánů Konopiště se do okolních lesů nastěhovali loupežníci. Krvelačná chátra, bez poetiky Vančurovy Markéty Lazarové, bez kouska srdce. Bohatý pán se lekl živočišnosti lapků a poschovával své poklady (no ano, bylo jich více, ne pouze jeden) různě po Konopišti. Plány úkrytů prozradil jen své dceři. Bohatý pán byl zabit. Loupežníci se vrhli na dceru. Než ji zamordovali, dopřáli jí notnou dávku loupežnického mučení. Nepromluvila, neprozradila, kde poklady jsou. Od té doby je k vidění na Konopišti tato dívka, jako bílá paní se vznáší prostorem a neřekne nikomu, kde jsou poklady ukryté.

Ale pozor, nevyrážejte hledat poklady na Konopiště. Zámek je státním majetkem a to není žádný holubník. Hloubit díry do státního majetku se přísně zapovídá.

 

Článek vznikl ve spolupráci se Středočeským krajem.

Vložil: Kamil Fára