Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Fejeton(ky) Jiřího Macků

Fejeton(ky) Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Týden v kultuře

Týden v kultuře

Nejen knížky, i ´živá´ kultura nás zajímá. Aneb Pavel Přeučil každé pondělí

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

S poutníkem za Bílou paní

S poutníkem za Bílou paní

Strašidla pro víkendy i všední den. Kde? No přeci na hradech a zámcích

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Odešel hollywoodský rebel, který porazil americkou ´Antichartu´, temné období mccarthismu, o němž se už moc nemluví. Sobota Pavla Přeučila

08.02.2020
Odešel hollywoodský rebel, který porazil americkou ´Antichartu´, temné období mccarthismu, o němž se už moc nemluví. Sobota Pavla Přeučila

Autor: Wallpapers (fototapeta; stejně jako další snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Nesmrtelný Spartakus a Vincent Van Gogh, Kirk Douglas, zemřel v požehnaných 103 letech

Před pár dny, 5. února, zemřel ve věku 103 let americký herec Kirk Douglas, jedna z posledních ikon zlaté éry hollywoodského filmu. Tahle zpráva proběhla médii napříč celým světem a vyvolala zármutek u milionů jeho obdivovatelů. Patřil jsem k nim i já a to od chvíle, kdy jsem jej poprvé viděl ve filmu. Byl to jeden z mála amerických filmů, které se u nás promítaly počátkem šedesátých let, biografický příběh malířského génia Vincenta van Gogha Žízeň po životě, natočený podle románu Irvinga Stonea. Z té doby mi utkvěly v paměti i jeho další filmy, jako Spartakus nebo Poslední vlak z Gun Hillu. Kirk Douglas byl vždycky tak trochu rebel, nejen ve svých filmových rolích, ale i ve skutečném životě a právě tomu se chci dnes věnovat.

Pocházel z rodiny ruských židovských přistěhovalců a jeho původní jméno bylo Iser Danielovič Děmskij. Jeho začátky v Americe byly podobné osudům milionů přistěhovalců, kteří tam přišli s vidinou úspěchu. Ve svých vzpomínkách se jednou svěřil, že vystřídal na 40 zaměstnání, než se uchytil ve své vysněné herecké profesi. Jméno na Kirk Douglas si změnil krátce před svým nástupem do amerického námořnictva během 2. světové války. Jeho život se změnil ve chvíli, kdy dostal stipendium na americkou Akademii dramatických umění.

douglas

Poslední vlak z Gun Hillu

Chtěl točit s Formanem

Po počáteční práci v reklamě a rádiu, se začal prosazovat na jevišti a získával i své první filmové role. Velkého uznání se mu dostalo například v broadwayské inscenaci Přelet nad kukaččím hnízdem, podle knihy spisovatele Kena Keseyho. Douglas si na knihu ponechal autorská práva a chtěl podle ní natočit film. Dokonce tehdy poslal scénář Miloši Formanovi s dotazem, zda by se nechtěl chopit režie. Scénář se tehdy záhadně ztratil a Forman jej nikdy nedostal. Douglas jej prý tehdy označil za fouňu, který neumí ani slušně odpovědět.

Osud ztraceného scénáře se nikdy nepodařilo objasnit, nejspíše skončil v nějakém ze šuplíků tehdejší StB. Když se Kirku Douglasovi nepodařilo film realizovat, přenechal práva svému synovi Michaelovi, který se ujal produkce a film natočil v roce 1975 a opravdu v režii Miloše Formana s Jackem Nicholsonem v hlavní roli. Film tehdy jako teprve druhý v historii udělování cen získal všech pět hlavních Oscarů.

 

douglas

Douglasové Michael a Kirk, foto Facebook Michaela Gouglase

Začátek konce hollywoodského blacklistu

Jak už jsem naznačil, Kirk Douglas byl v Hollywoodu považován za rebela a jak o sobě sám prohlašoval, byl ‘nejneoblíbenějším hercem v Hollywoodu‘, zejména kvůli své agresivní povaze a častým konfliktům, i když na druhé straně jej mnozí obdivovali pro jeho břitký humor. Jako rebel se projevil zejména při natáčení filmu Spartakus (1960), který získal čtyři Oscary a přispěl k pádu hollywoodské černé listiny, na níž se ocitla řada producentů, tvůrců i herců, považovaných za komunisty nebo sympatizanty komunismu ve 40. a 50. letech 20. století.

Na listině se tehdy ocitl i jeden z nejvýznamnějších scenáristů Dalton Trumbo, a protože odmítl vypovídat před vašetřovací komisí, strávil 11 měsíců ve vězení. Pro Hollywood se stal černou ovcí, a aby se nějak uživil, psal scénáře pod pseudonymy. Jeho více než desetileté ‘vyhnanství‘ ukončil právě Kirk Douglas, který jej najal k napsání scénáře a poté si prosadil i to, že Trumbo bude uveden v titulcích Spartaka pod svým jménem. „Natočil jsem přes 85 filmů, ale to, na co jsem nejvíc hrdý, je likvidace blacklistu," uvedl Douglas v roce 2012 ve své Židovské kronice.

Mccarthismus se vrací?

Byla to doba tzv. mccarthismu, kdy mohl být všemocným inkvizičním Výborem pro neamerickou činnost americké Sněmovny reprezentantů obžalován, uvězněn a profesně zničen každý, kdo byl podezřelý ze sympatií k tehdejšímu Sovětskému svazu nebo ke komunistické ideologii. O téhle etapě americké historie se dnes moc nehovoří, nejspíše proto, že i dnes se stejně, jako v letech tehdejší studené války, vytvářejí podivné černé listiny údajných sympatizantů Ruska, na kterých figuruje řada umělců, novinářů a dalších osobností veřejného života, kteří mají zaracha. Asi by bylo příliš přitažené za vlasy srovnávat mccathismus se současným stavem, protože zatím jim nehrozí vězení, ale nemůžu si pomoci, někdy mi současný hon na proruské ‘trolly‘ a stihomam, kdy se za každým stromem skrývá ruský špión, tuhle dobu připomíná.

Protože jsem zažil 50. a 60. léta v komunistickém Československu, dobře se pamatuji i na protiamerickou hysterii, která tehdy panovala. Existovaly černé listiny těch, kteří jakkoli projevili sympatie k Americe, umělci se ocitali v klatbě, spisovatelé a scenáristé publikovali pod pseudonymy, jiní emigrovali. Cosi podobného možná prožíváme i dnes, jen z opačné strany, a proto nezaškodí si trochu té historie a hysterie připomenout.

 

douglas

Z filmu Spartakus. Dougles odvážně prosadil scenáristu v titulcích, přestože byl Dalton Trumbo na backlistu

Hollywoodská černá listina

První blacklist vznikl 25. listopadu 1947, den poté, co bylo deset významných hollywoodských osobností obžalováno za pohrdání Kongresem proto, že odmítli vypovídat před Výborem pro neamerickou činnost. Za takové pohrdání následovalo trestní obvinění, soud a případné odsouzení s maximem jednoho roku ve vězení, pokuta 1000 dolarů. Celé to spustila skupina hollywoodských šéfů, jednajících pod záštitou Asociace producentů filmů svým, tzv. Waldorfským prohlášením 

Inkviziční manifest

Tihle pánové se setkali v hotelu Waldorf-Astoria a vydali tam společné prohlášení, které si nijak nezadá s naší nechvalně známou Antichartou z roku 1977. V prohlášení se uvádí: „Členové Asociace producentů filmů odsuzují akci deseti hollywoodských mužů, kteří byli sněmovnou reprezentantů uvězněni za pohrdání... Okamžitě propustíme nebo pozastavíme činnost bez náhrady těm, které zaměstnáváme a znovu už nezaměstnáme žádného z deseti, dokud nebude osvobozen nebo se neočistí a pod přísahou neprohlásí, že není komunista." Od té chvíle neměli nejen herci, ale i scenáristé, režiséři, hudebníci a další osobnosti zábavního průmyslu, šanci na uplatnění. Mnohdy stačilo jen neprokázané podezření nebo anonymní udání a dotyčný měl utrum.

Rudý kanál pomluv

Černá listina byla postupně rozšiřována a ocitaly se na ní i další osobnosti kulturní scény, jako spisovatelé či dramatici. Korunu všemu nasadil seznam, údajně vypracovaný na podkladech FBI, nazvaný Red Channels, který obvinil 151 herců, spisovatelů, hudebníků, novinářů a dalších profesí kulturního života, že patří mezi rudé fašisty a jejich sympatizanty. To vše bez jakýchkoliv důkazů, jen na základě pomluv, udání nebo nepodloženého podezření z protiamerické činnosti. Následky byly děsivé, následovala vlna sebevražd známých osobností, které se ocitly na seznamu, jiné skončily jako notoričtí alkoholici a spousta dalších emigrovala do Evropy, jiní do Mexika.

Stovky osobností v klatbě

V hledáčku lovců rudých nepřátel se ocitly takové osobnosti, jako Orson Wells, hudebníci Leonard Bernstein a Pete Seeger, známé spisovatelky jako Dorothy Parkerová a Lillian Hellmanová, spisovatelé Arthur Miller a Irwin Shaw, herci Humphrey Bogart, James Cagney, Paul Stewart, Harry Belafonte, Charlie Chaplin a stovky dalších. Neunikl ani herec českého původu Herbert Lom, známý jako šílený inspektor Dreyfus z filmů o Růžovém panterovi. Na tapetě se ocitly i filmy, jako slavný western Tenkrát na západě (1952), jehož scénář napsal Carl Foreman, stíhaný také Výborem pro neamerickou činnost, nebo další filmový trhák Moulin Rouge, kde sehrál hlavní roli slavného malíře Henri de Toulouse-Lautreca také stíhaný José Ferrder.

 

douglas

Nejčastěji hrával tvrďáky a padouchy

Douglas byl tvrdohlavý mezek

Když jsem se tak probíral při přípravě tohoto článku zahraničním tiskem, všude bez výjimky byla úloha Kirka Douglese, kterou sehrál v pádu hollywoodského blacklistu, vyzdvihována jako jeho nejdůležitější počin. Průlom, kterým bylo zveřejnění Daltona Trumba, jednoho z nejznámějších členů hollywoodské desítky jako scenáristy, bylo v té době nesmírně odvážným a bezprecedentním krokem. Podobně se v témže roce zachoval i režisér Otto Preminger, který veřejně oznámil, že Dalton Trumbo byl scenáristou i jeho připravovaného filmu Exodus. Douglas o sobě několikrát prohlásil, že je tvrdohlavý jako mezek a nikdy nad sebou nestrpěl žádného pána.

Historie se opakuje

Dnes, nejen v Americe, ale i v řadě evropských zemí, včetně té naší, zažíváme nástup nové studené války mezi Východem a Západem a panuje mnoho podobenství s tehdejšími štvanicemi v USA. Dělat z Ruska našeho největšího nepřítele na světě je nesmysl. Rusko vůbec není špatné, špatný je jen jeho režim. Nicméně dnes stačí, když někde veřejně prohlásíte, že máte rádi ruskou literaturu, ruské lidi, ruské filmy, nebo dokonce Rusko jako takové a hned je z vás největší nepřítel lidstva. Proto jsem pojal svůj článek spíše jako varování, abychom se nedostali do podobných extrémů, jaké panovaly v Americe v době vrcholného mccarthismu.

 

preucil

Vložil: Pavel Přeučil

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace