Dámu ve vysokém bílém čepci na Křivoklátě nenajdete, podivných, až děsivých zážitků tu ale mají přehršel. S poutníkem za Bílou paní
02.02.2020
Foto: Hans Štembera (stejně jako ostatní snímky v článku)
Popisek: Už se to blíží. Hlavní sezóna hradů a zámků začíná leckde již o posledním březnovém víkendu, na 1. dubna pak všude. Hrad Křivoklát je ale otevřený celoročně
Jeden z nejstarších hradů v naší republice – Křivoklát. Stojí si na svém skalnatém ostrohu už od 12. století, kdy jej tehdejší šlechta využívala jako lovecký hrad. Však důvod by byl, křivoklátské lesy byly svou velikostí ohromné a štědré na divokou zvěř. Díky hradu Křivoklát v dnešní době ovšem můžeme začít uvažovat nad jedinečnou exportní komoditou, která se na hradě dá těžit bez omezení (jen vynalézt adekvátní těžební metody). Těžit se tam dají strašidla, přízraky a děsivé zážitky. A pozor, většina vědecky prozkoumaná a prokázaná, ač nepochopená.
Nejděsivější je nejspíš zážitek bývalého kastelána Junka, který v roce 1980 prováděl noční prohlídku hradem určenou pro 15 odborníků. Když vstoupili do hradní kaple, kastelán poukázal na jedinečný oltář a zažertoval o obrazu Panny Marie. Že prý na něm Panna Marie vypadá jako v devátém měsíci těhotenství. Na to před zraky odborníků kastelána cosi chytilo za flígr a přehodilo jej přes oltář. Výkon, který by uznalým potleskem ocenila i Asociace klokanů. 15 odborníků ovšem netleskalo, stejně jako kastelán, byly vyděšeni a prchli z hradu.

Kouzla magistra Kelleyho
Kastelán Junek chodil po Křivoklátu v doprovodu svého psa. Ten rezolutně odmítal vstupovat do některých místností, nebo vystoupat na některá schodiště. A odmítal chodit, mimo jiné, i do hladomorny. V té si v roce 1996 užila tamní uklízečka. Vstoupila do hladomorny s vidinou toho, že v ní udělá pořádek. Neudělala. Vstoupila doprostřed místnosti a něco ji začalo škrtit. Padla k zemi a drápala se z hladomorny ven. Jen překonala dveře do hladomorny, všechno ustalo. To, zda dala v tu chvíli výpověď, se neví. Ale můžeme si být jistí, že další úklid hladomorny proběhl za asistence někoho dalšího. Není bez zajímavosti, že ve vězení skončil za dob Rudolfa II. alchymista Kelley, protože se králi přejedly jeho sliby o výrobě zlata a kamene mudrců. Nechal snad v hladomorně magistr Kelley nějaká svá kouzla?

Hráli, aby přehlušili kvílení mučených
Za Habsburků byla křivoklátská hladomorna vcelku navštěvovaným místem. Ovšem nikoliv turisty, ale vězni. A z této skutečnosti vyplývá i pojmenování jedné z věží hradu, Huderky. Odborníci se o jménu Huderka dlouze dohadovali. Proč se jí říkalo právě takhle? Někteří tvrdili, že se jmenovala Úderka, nebo Chuderka, a že se jméno jako při tiché poště prostě dějinami popletlo. Nepopletlo. Přišlo se na to, že věži se říkalo Huderka, protože na ní hudli muzikanti. Ovšem nehudli pro pobavení vrchnosti, ale proto, aby přehlušili kvílení z mučírny Křivoklátu. Někdy hudba holt hraje ne podle not, ale podle cynismu doby.

Lupič s okovy, procházející zdmi
Pes kastelána Junka nechtěl chodit ani na hradní půdu. Jednou kastelán Junek zažil i tady své: „Naprosto zřetelně jsem slyšel, za doprovodu tří svědků, jak v půdních prostorách kdosi procházel hradem a vláčel za sebou cosi jako okovy. Původně jsme si mysleli, že nám někdo vlezl na půdu, a tak jsme tam rychle běželi. Všude byla centimetrová vrstva prachu a po nikom ani stopa. Asi za dvě hodiny se ten úkaz opakoval, ale zvuk šel z opačného směru.“ Až později si Junek uvědomil, že by lupič musel procházet zdmi.

Křivoklát a červený kohout
Jednou za 200 let zachvátí Křivoklát plameny. Snad pekelné, snad jako božská snaha vypálit to semeniště našeho exportního zboží plné strašidel a zlých úkazů. Křivoklát hořel ve 14., 15., 16., a 18. století, podle všeho by měl začít brzy hořet opět. Otevřou se brány pekla? No, snad je moderní hasičský záchranný systém zase hodně rychle zavře. Takže ano, můžete se na hrad Křivoklát zajet podívat. Ale je potřeba vědět, že tam pojedete na vlastní nebezpečí. Stát se může totiž cokoliv. Stížnosti pak posílat na lampárnu, my jsme vás varovali.
Křivoklát má pět prohlídkových okruhů, o nichž se můžete dočíst ZDE. Návštěvní dobu najdete ZDE, vstupné pak ZDE.
|

Článek vznikl ve spolupráci se Středočeským krajem
Vložil: Kamil Fára