Tak jo, a od zítra bude perfektní počasí jako podle Josefa Lady, jinak někoho zažalujeme. Komentář Štěpána Chába
komentář
23.01.2020
Foto: Facebook
Popisek: Tak vypadá leden. Mlhy, žádný sníh... je libo právníka?
Číst si v přijatých textech Evropského parlamentu je zvláštní koníček, ale jeden se ledacos dozví o krocích, kudy se podle hlav pomazaných máme vydat. Před týdnem přijal Evropský parlament tak zvanou Zelenou dohodu pro Evropu. Je to obzvláště zajímavé čtení.
Hned v úvodu si můžeme všimnout, proč mají euroskeptici pravdu, když tvrdí – přijmeš opatření, už se z něho nikdy nedostaneš. Zelená dohoda pro Evropu začíná výčtem přinejmenším dalších dvaceti dohod, na které se nová Zelená dohoda odvolává a tím je pevněji usazuje do systému. Předchozí nepůjdou odvolat, protože by se s nimi musela odvolat i další následující. Kupí se nám tak mnohdy nesmyslné dohody jedna na druhou. Stejně jako u domu, nejde prostě vybouchat spodní patro, spadl by celý dům. Velmi nebezpečný systém.
Zelená dohoda
Kouzelná formulka Zelené dohody: „Všem lidem žijícím v Evropě by mělo být bez diskriminace přiznáno základní právo na bezpečné, čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí a na stabilní klima a že toto právo musí být zajištěno díky ambiciózní politice a musí být plně vynutitelné prostřednictvím soudního systému na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU.“ Masakr motorovou pilou (na solární pohon, samozřejmě). Takže Evropský parlament přijal dohodu, která členské státy zavazuje k tomu, aby na svém území, potažmo na území Evropy, udržovaly stabilní klima. A pokud ho nebudou udržovat, bude to vynucováno prostřednictvím soudního systému. Jak toho, pro Kristovy živé rány, chtějí dosáhnout? Nebude-li počasí stabilní, a ono už teď pohříchu není, na kom se bude vyžadovat spravedlnost? A jak to udělat, aby bylo klima stabilní? Skutečně tam čtu – poručíme dešti, větru? Vždyť to byla budovatelská píseň za socialismu, to nebyl návod.
Loni v listopadu vyhlásil Evropský parlament klimatickou a enviromentální nouzi a žádal v ní Evropskou komisi, aby „odstranila nejednotnost v současných unijních politikách týkajících se klimatické a environmentální krize, zejména prostřednictvím dalekosáhlých reforem politik v oblasti zemědělství, obchodu, dopravy, energetiky a investic do infrastruktury.“ To zahrnuje prakticky všechny obory lidského hemžení, to vše budeme muset obětovat na oltář změny klimatu, která se děje nezávisle na nás a která se děla vždycky. My, prostřednictvím Evropské unie, chceme bojovat proti přirozeným změnám klimatu. Přinejmenším sebevědomá snaha předehnat v moci všemohoucího.
S písní je vždy vše růžovější
Text písně Poručíme dešti větru, není výstižnějších slov.
Chlapci a děvčata, vpřed
stavíme nový svět
jeden - ten má malou sílu,
proto všichni ruce k dílu
stavíme nový svět
chlapci a děvčata, vpřed!
Rozsvítíme slunce štěstí
pro každého bude hřát
poručíme větru, dešti,
kdy má pršet a kdy vát.
Proměníme celou zemi
v rudých květů záplavu
dokážem to všichni s všemi
od východu k západu!
(Zpívat na Beethovenovu Ódu na radost, když už to je ta naše evropská hymna, že jo)
Unie tančí tango v chlívě s prasaty
Moc pěkná a snaživá je snaha dostát i dalším agendám v Zelené dohodě. V dokumentu neustále zdůrazňovaná inkluze (čti začleňování nových příchozích), ohled na ženy, na genderovou spravedlnost, na sociální spravedlnost. Pěkné je, že si Evropský parlament všiml, že navrhovaná opatření povedou k nerovnosti v samotné unii a zavázal se, že to bude reflektovat. Vílet (od slova víla, prosím) do uhlíkově neutrální Evropy roku 2050 nesmí finančně spadnout na nejchudší sociální vrstvy, výdaje se musí rovnoměrně rozdělit. Z toho plyne, že bychom na tom mohli i vydělat. Sice v energetice spadáme do stejného regionu jako Německo, což nám může ceny elektřiny až ztrojnásobit, ale podle toho, že si toho je Evropský parlament vědom, možná že za nás bude složenky platit on.
Jasně, nebude. Ale přizpůsobíme se, máme to v povaze. Tleskačovo létající kolo prostě jen předěláme na účinný generátor elektrické energie a budeme nejzelenější (a nejzpocenější) členskou zemí Evropské unie. Stejně, elektrickou energií plýtvají jen buržousti, my, my ne. Nikdy. Já věděl, že tu valchu nemám vyhazovat na smetiště dějin. Ještě se bude hodit.
Vložil: Štěpán Cháb