Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Fejeton(ky) Jiřího Macků

Fejeton(ky) Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Týden v kultuře

Týden v kultuře

Nejen knížky, i ´živá´ kultura nás zajímá. Aneb Pavel Přeučil každé pondělí

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

S poutníkem za Bílou paní

S poutníkem za Bílou paní

Strašidla pro víkendy i všední den. Kde? No přeci na hradech a zámcích

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Historickým centrem královského města k tajemným vchodům do Slánské hory. Český poutník

19.01.2020
Historickým centrem královského města k tajemným vchodům do Slánské hory. Český poutník

Autor: René Flášar (stejně jako snímky v článku a ve fotogalerii)

Popisek: Bývalá piaristická kolej dnes slouží Vlastivědnému muzeu ve Slaném

FOTOGALERIE Počasí stále nepřeje návštěvám horských středisek, tak i v dnešním putování se vydáme takzvaně do nížin. Navštívíme bývalé královské město Slaný a jeho blízkou Slánskou horu.

Vlakem se do Slaného dostanete z Kralup nad Vltavou nebo Loun. Od nádraží se vydáme Wilsonovou ulicí do středu města. Cestou míjíme několik historicky významných budov. Například Wiehlův dům je vžitý název pro novorenesanční dům, který si nechal postavit podle návrhu českého architekta Antonína Wiehla jeho bratr Julius. Dům byl postaven v letech 1879 až 1880, je zapsán na Ústředním seznamu kulturních památek a dnes je majetkem města. Stejné označení nese i dům, který si Antonín Wiehl postavil pro sebe na pražském Václavském náměstí.

Dům se zdobenou věží a zábradlím

Na křižovatce s hlavní Šoltysovou ulicí vás určitě zaujme objekt Okresního domu. Dvoupatrová novorenesanční budova, byla postavena v roce 1902 podle návrhu architekta Jana Vejrycha. Bohatě členěná fasáda je v přízemí doplněna bosáží (plastické vyznačení kvádrového zdiva, pozn. red.), další dvě patra pak člení obdélná okna. Nepřehlédnutelnými jsou v obou patrech balkony a atikový obloučkový štít, také s balkonem. Dominantou budovy je štíhlá, jehlancová a bohatě zdobená věž se zábradlím na ochozu. Nad hlavním vchodem spatříte reliéf sochaře Adolfa Havla, znázorňující udílení práv Františkem Josefem I. čtyřem stavům. Dům sloužil do roku 1918 jako okresní hejtmanství, poté zde sídlil okresní úřad.

Piaristický dům dnes slouží muzeu a knihovně

Přes Husovu ulici přicházíme na Masarykovo náměstí, které je středem města, jehož historické jádro je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Významnými památkami jsou piaristická kolej s kaplí Zasnoubení Panny Marie, stará radnice, kostel svatého Gotharda, synagoga nebo klášter bosých karmelitánů s kostelem Nejsvětější Trojice. Z městského opevnění se do dnešních dnů dochovala Velvarská brána.

Masarykovo náměstí opouštíme právě kolem jedné z nejvýznamnějších budov města, piaristické koleje. Mohutná dvoupatrová budova s kaplí vznikla z iniciativy Bernarda Ignáce Bořity, hraběte z Martinic. Postavena byla v roce 1660. Později byla ještě neorenesančně upravena. Zajímavostí je, že v letech 1846 – 1877 využívalo levé křídlo koleje první slánské divadlo. Po roce 1939 přestala kolej sloužit piaristům a bylo sem přemístěno vlastivědné muzeum. Od roku 1960 zde sídlí také knihovna.

Dobrá volba: pivovar sousedí s kostelem

O pár desítek metrů níž, to už jsme ve Vinařické ulici, stojí Modletický dům, další ze zdejších významných staveb. Původně šlo o gotický dům, jeho dnešní podoba je výsledkem přestavby v roce 1578. Patří tak k nejzachovalejším renesančním stavbám města. Dům s arkýřem má kamenný portál, nad který byla později umístěna barokní socha svatého Jana Nepomuckého se dvěma anděly. Dnes se zde nachází pivovar.

O pár metrů níž stojí kostel svatého Gotharda. Vznikl přestavbou románské baziliky postavené poč. 12. století, v letech 1450–1520. Na původních základech bylo zaklenuto dnešní trojlodí kostela a postaven presbytář a sakristie. V letech 1874 a 1890 byl kostel radikálně rekonstruován. Součástí zařízení je původní renesanční křtitelnice z roku 1511.

Kostel sv. Gotharda

Kostel sv. Gotharda byl údajně postaven na oslavu zázračného uzdravení benediktinským mnichem

Slánská hora – nejjižnější výspa Českého středohoří

Od kostela zamíříme Pražskou ulicí a ulicí Na Vavřinci, k hlavnímu cíli naší výpravy - Slánské hoře. Třetihorní čedičová kupa patří k nejjižnějším výspám Českého středohoří. V nedávné minulosti byla větší polovina hory odtěžena ve dvou lomech na těžbu čediče, po ukončení těžby byl lom částečně zavezen a osázen stromy a keři.

Území je na svazích pokryto lipovými a javorovými lesy s podrostem vlaštovičníku většího a jaterníku trojlaločného. Skalní výběžky a vrcholové partie hory zase vyhovují hvozdíku kartouzku, některým druhům mochen nebo žlutě kvetoucí tařici skalní, mateřídoušce panonské, rozrazilu lékařskému apod. V bývalém lomu je pak luční vegetace v čele s jetelem plazivým, pýrem plazivým nebo třtinou křovištní.

Zazděné štoly a průchod mezi skalami

Na Slánskou horu vede také naučná stezka. Během výstupu na čedičovou horu můžete odpočívat u některého z jejich 11 zastavení. Ta vás seznámí s geologickou stavbou hory, místní flórou a faunou, a také s historií a zajímavostmi města pod vámi. Z několika míst budete mít Slaný doslova jako na dlani. Potkáte také dvě zazděné štoly, přes které se vstupovalo do bývalého lomu a projdete se i mezi skalními stěnami.

Závěrem ještě jedna zajímavost. Slánská hora bývala kdysi hradištěm. Plošinu na vrcholu hory o rozloze přibližně 8 hektarů obývali lidé od eneolitu po raný středověk. Areál v eneolitu byl opevněn palisádou, valy vznikly ve starší době bronzové.

 

Logo stredocesky kraj

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem

Vložil: René Flášar

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace